Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Čert Tě vem! (No. 2)

    Festivalový zlomvazně-restartní čtvrtek pro mne odstartoval hekticky, kdy vlivem špatně na webu uvedeného času startu produkce jsem přišel cca o prvních dvacet minut inscenace Cthulhucén, a zdaleka jsem nebyl sám. Za to jsem se však do nevšedního projektu skoro okamžitě zamiloval. Na půdorysu zdánlivě povrchní soutěžní show se totiž postupně rozjíždí totální divadlo, jež strhuje humorem, uměřenou prací se surreálnými kostýmy i moderními technickými proprietami, aniž by přitom ztrácelo úzký kontakt se skutečnými středobody svého inscenačního univerza, tedy výborně sehraným hereckým souborem, a literárním odkazem kultovního žánrového stavitele H. P. Lovecrafta, jehož podstata je vystižena nepovrchně, ale přesně. Retro v hávu současnosti. Nutno zažít! Bez pochyby jeden z vrcholů letošního ročníku. Alterna jede!

    Cthulhucén. Foto: archiv KALD

    Další divadelní výlet do míst nadpřirozených nabídla hypnotická slovenská Palculienka. Klasický Andersenův příběh coby bytostná loutkářská poezie, i funkční metafora odcizenosti dnešního světa? Příjemné setkání, i důvod k zamyšlení. Rodinným kolektivům rozhodně doporučuji!

    Inscenace Jízda na střele, v níž tým, režijně vedený Gabrielovou Gabašovou adaptuje stejnojmennou povídku Stephena Kinga hravým způsobem dokázala, že o mysteriózní témata není nouze ani na činohře. Monologická struktura literární předlohy je přetavena do podoby kolektivního storytellingu, jehož nespornou předností je precizně gradující atmosféra nejistoty a strachu. Radost až na kost a intenzivní příslib do budoucnosti zúčastněných. Horror na zkušebně funguje!

    Bohužel na zcela opačném kvalitativním protipólu obou výše uvedených produkcí se nachází inscenace Tvar vecí z bratislavské VŠMU, o jejímž záznamu jsem referoval ve článku o letošním online Encounteru. Živé provedení naplno odhalilo titánské limity projektu, jež tkví zejména v neschopnosti hereckého kvarteta naplno se na sebe napojit. Někdejší přirozenost i nenucená hravost jsou nenávratně pryč, a jejich absence tak jen obnažuje dutost režijního konceptu, i časovou obnošenost LaButeho morality. Herci, kteří nejsou schopni doposlouchat repliku kolegy,  natož na ni včas a adekvátně reagovat, zkrátka na jeviště nepatří. A zase posmutnělo jest!

    Bujarým finále druhého festivalového dne se stal tradiční fotbalový turnaj v útrobách vinohradské sokolovny, jenž dokázal, že i kolektivnímu tělocviku přeje místní duch. Škoda jen, že svoje týmy nepostavily i ostatní, v programu přítomné školy. Potěšila atmosféra, suverénní výkony s míčem i za mikrofonem i nadupaný catering. Sportem ku zdraví? Doufejme!

    Pokračování příště!

    ///

    Čert Tě vem! (No.1)


    Komentáře k článku: Čert Tě vem! (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,