Kategorie článků: Kritika

Hamletovo zrcadlení

14/2017 Na venkovních jevištích Letních shakespearovských slavností většinou vídáme odlehčené, výpravné inscenace vstřícné k publiku.

Kritický žebříček 14/2017 – letní produkce, činohra i loutkohra

14/2017   5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Lenka Dombrovská Marina Feltlová Radmila Hrdinová Vladimír Hulec Jan Kerbr Luboš Mareček Dominik Melichar Vladimír Mikulka Michal Novák Marie Reslová Jana Soprová Vít...

Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu II.

Nedalo mi to a ještě jednou jsem 9. července zašel na letošní poslední provedení Offenbachova Orfea z podsvětí v provedení Státní opery v Hudebním divadle Karlín. Rád konstatuji, že se proti premiéře leccos usadilo a že se nakonec v kontextu letošní sezony jedná o jednu z...

Kritické teze Josefa Hermana: Orfeus z Bruselu

Moje pochybnosti o způsobu vedení spojených oper Národního divadla se stupňují. Načasovat premiéru inscenace operety Jacquese Offenbacha Orfeus v podsvětí do začátku prázdnin, po dvou státních svátcích (6. července)? Nakonec se karlínské hlediště docela zaplnilo, ale co...

Hamlet v říši zrcadel

Letošní Letní shakespearovské slavnosti nabízejí jako premiéru asi nejslavnější autorovu tragédii Hamlet. Nečekejte však tradiční zpracování. Dokonce ani příběh - především počet postav, jejich charaktery, motivy jednání a vztahy - není prost radikálních změn a proměn.

Kapitálová škola hrou

13/2017 Michal Dočekal, ředitel Činohry Národního divadla v Praze, nastudoval v Divadle Husa na provázku inscenaci epochální trilogie Stefana Massiniho Dynastie s podtitulem Lehman Brothers.

Žižkovy voči…

13/2017 Proč jsem se jen, já osel, nevymlouval vytrvaleji, když se ukázalo, že nestíhám premiéru. Teď už je pozdě, Národní divadlo mi vlídně poskytlo volňásek na reprízu, Divadelní noviny slíbenou recenzi nemilosrdně vyžadují a pramálo pomůže nářek, že na tento typ divadla...

Život toužících žen

13/2017 Protože Petru Hůlovou soustavně čtu, a znám tedy i její Macochu, šel jsem do HaDivadla s napětím, jak si s tímto románem, postrádajícím formální přehlednost, jež usnadňuje přerod prózy ve scénický útvar, poradí dramatizace, kterou za autorčiny spolupráce pořídila a...

Nesnesitelná přesycenost bytí

13/2017 Ve čtvrtém patře Divadla pod Palmovkou – tedy ve Studiu Palm off – měly své místo v drtivé většině inscenace, které jdou přímo k věci, nepátrají příliš po smyslu bytí čehokoli, mnohem více se zabývají fenomény, paradoxy, jež produkují.

Calembour natřikrát

13/2017 Znáte čokoládu Studentská pečeť? Je to taková zvláštní, chuťově i vzhledově hodně pestrá čokoláda. Není to Lindt ani Milka, ale český nápad a česká chuť. Proč jsem si na ni vzpomněla při sledování Triptychon_di_voce Cabaretu Calembour? Přivál mi ji pocit z herců (dnes...

Když Čapek potkal Havla

13/2017 Výrazné didaktické úmysly nezastírá novinka Městských divadel pražských, inscenace Čapek, kterou pro jeviště Rokoka scenáristicky připravili dramaturgyně Věra Mašková a režisér Pavel Khek. Životopisné heslo je obohaceno o paralely zániku první republiky s mnoha...

Kouzelný cirkus bratří Formanů

13/2017 Nejnovější inscenace Deadtown je v rámci divadelní tvorby bratří Formanů v jistém ohledu překvapivá. Opouští totiž břehy menšinového – byť jakkoli atraktivního a pro Formany úspěšného – žánru a vydává se směrem k velkému lidovému divadlu.

Dělat operní legraci je vážná věc

13/2017 A pořádná dřina, protože se kýžená komika v poslední době vyrábí přehráváním fyzických akcí, pokud možno pod dohledem odborného kouče vydávaného za režiséra. Národnědivadelní Poprask v opeře snad připomínat nemusím, ale překvapilo mě, že se po stejně naivně...

Kar za bolavé duše

13/2017 První hru Natalie Kocab můžeme číst jako černou komedii anglosaského střihu nebo jako upřímnou, sebeironickou zpověď. Pohřeb až zítra má ostré a vtipné dialogy, které umožňují bláznivý konverzační ping-pong, ale také tísnivá místa, jež se dotýkají nemožnosti...

Jen panda je černá a bílá zároveň

13/2017 Režisér Michal Hába miluje dekonstrukci textu. A umí ve starých hrách hledat nové významy a protiřečící si vyjádření. Naposledy to dokázal v Macbethovi, který je uváděn v Divadle D21. Rád také používá zcizování (brechtovské i jiné). A též je angažovaným a...

Inspirativní střípky z Bulise

13/2017 Už je to dvacet let, co Arnošt Goldflam v HaDivadle nastudoval Proklatce, pásmo písní Jiřího Bulise. Inscenací Drazí v Chomutově! se k tomuto skladateli, klavíristovi a zpěvákovi teď hlásí brněnské Národní divadlo – v rámci cyklu Spílání Brnu, jehož cílem je připomenout...

Bayreuthský Lohengrin v Praze. Mesaliance

13/2017 Dílo Richarda Wagnera je velkolepé, stejně jako problémy, které jsou s jeho recepcí od počátku spojeny. Vezměme jen jeho antisemitismus, otevřeně vždy přiznávaný. Dnes, více než kdy jindy, celosvětový problém. Připomeňme, jaké tanečky provádělo vedení newyorské Met v...