Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Příliv teroristů a démonů (No. 4)

Úterní večer patřil židovské kultuře a nutno poznamenat, že pro jidiš divadlem zatím nedotčené diváky to byl zážitek nevšední a téměř iniciační. S postupujícím večerem se totiž pomalu rozplývala představa, že tradice, k níž odkazovala anotace, rovná se „klasická“ činoherní inscenace (třebaže na židovské motivy). Tradice jidiš her odkazuje mnohem spíše k mýtu, ke sdílené židovské zkušenosti i tragičnosti lidského osudu. Není povrchní, je bytostná.

FOTO ANDREA MALINOVÁ

Hana Frejková expresivně čte Dementa Lemacha FOTO ANDREA MALINOVÁ

Ve ztemnělém podzemním prostoru studia Paměť seděla za stolem při světle lampičky Hana Frejková a četla „obraz ze života ve čtyřech obrazech“ Jakoba Gordina, jako by vyprávěla svůj příběh, svůj osud. Napětí mezi scénickým čtením a nasazením, s nímž text přednášela, bylo téměř fyzické.

Hra Dement Lemach, koncipovaná jako aktovka pro sedm herců, která se zpočátku zdála být na první pohled „banálním“ příběhem starého otce, jeho nové mladé ženy a zapíraného dementního syna, nakonec vyústila v tragický příběh s hrůzným závěrem. Expresivní výraz Frejkové, jež příběh židovské rodiny a jejího svérázného člena, „dééémenta“ Lemacha doslova prožívala, ostře kontrastoval s rozvolněným plynutím děje a díky hereččině střídavému „převtělování“ do různých postav často působil schizofrenně. Frejková si své jednotlivé charaktery očividně užívala. Měnila zabarvení hlasu v závislosti na postavě: na ukňourané novomanželce Selder, na věčně špatně naladěném starci Samuelovi a především na Lemachovi. Ten zněl v hereččině podání zvláště překvapivě: působil jako malý, naivní chlapec, nikoli jako „dééément“, jak ho nazývali jeho příbuzní, a už vůbec ne jako Divoch, jak zní doslovný překlad titulu hry (Der vilder mentsh).

Ale i v „uvádění“ ostatních postav se Frejková „vyřádila“, výrazně protahovala slova a citoslovce a afektovaně se pitvořila, což často působilo přehnaně. Ovšem i zde byl záměr. Stejně jako klamal tělem dement Lemach, klamala i Frejková. To, co se zprvu zdálo jen jako přílišný afekt, vedlo k ještě výraznějšímu umocnění závěru. Přesto všechno se v průběhu inscenace hledala míra nelehce. Koncentrovaný výraz herečky (čti křenění a protahování slov) místy připomínal až zpomalený film, působil nepříjemně a odváděl od děje příběhu. Naopak evokoval myšlenku, jak dobře by mohla daná inscenace fungovat jako rozhlasová hra.

FOTO ANDREA MALINOVÁ

Hana Frejková a Slávek Brabenec ke koncertu přizvali i Mariannu Boreckou FOTO ANDREA MALINOVÁ

Ve spojení s následujícím programem však lze přehrávání zcela odpustit. Po aktovce následoval koncert, který si Hana Frejková připravila spolu se svým doprovodem na akordeon Slávkem Brabcem, jenž jí vytvářel hudební předěly již mezi jednotlivými scénami Lemacha. Frejková zde svým milým a skromným projevem dala vyniknout písním jidiš a zpřítomnila posluchačům těžký židovský úděl i jeho každodenní realitu přelomu minulého století. Uváděla jednu píseň za druhou, střídala se ironická, s hravou i s milostnou. Před očima diváků vyvstávaly příběhy chudých rodin z periferie, které nemají co jíst, popěvky flašinetáře, diskuse tchýně i ztrápená ukolébavka těžce zkoušející matky.

Ze všech písní však byla cítit vášeň a akordeon jim propůjčil dojemnost a grácii. Hana Frejková je ztělesněná energie. Vkládá se spolu s jazykem jidiš naplno do radostných okamžiků života i cele prožívá ty strastné. Ti, kteří byli včera na jejím vystoupení, se mohou cítit podobně do života zasvěceni.

///

Předchozí díly denních reportáží z příští vlny/next wave… 2015:

Příliv teroristů a démonů (No. 1)

Příliv teroristů a démonů (No. 2)

Příliv teroristů a démonů (No. 3)

 

  • Autor: Tereza Šnellerová
  • Publikováno: 23. září, 2015

Komentáře k článku: Příliv teroristů a démonů (No. 4)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 13/2016

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 6.-1. 9. 2016

Číslo 13/2016 (21. 6.-1. 9. 2016)

Obsah čísla 13/2016

Sloupek

Poslední sloupek

Setkal jsem se nedávno v kavárně s...

Sukces měsíce

Ch. W. Gluck: Orfeus a...

Koprodukce Hudební fakulty a Divadelní...

Dotazník

Vladimír Marek

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Zrušit, nebo novelizovat?

Podle legislativního plánu vlády má...

Názor

Glosa

Ediční čin, nebo...

Bezmála sedmisetstránková kniha...

Anketa

Po sezoně a před...

Konec divadelní sezony si zaslouží...

Kritika

Depresivní děti dospěle

Ve stísněném předsálí Venuše ve...

Žádná luza, perfektní...

Poslechnout si zase jednou operu...

Doba ledová v Čechii

Poslední premiérou sezony v...

Mezi minulostí a...

Jako poslední činoherní premiéru...

Vyhaslý rocker Oblomov

Po Haně Burešové a Štěpánu...

Při mém zeleném ptáku, to...

Do poměrně zkostnatělého prostředí...

Evžen Oněgin za železnou...

Puškinův Evžen Oněgin jako příběh...

Pochybnost anglicky zvaná...

Když v roce 2012 uvedlo Dejvické...

Mlč a tanči!

Po osmdesáti letech se na scénu...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 13/2016...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Tomáš Dianiška: Láká mě...

Stručný obsah příspěvku zde není...

SKUTR: Bystrouška je...

Rozhovor s režijním tandemem

Kontext

Hrdinové a padouši po...

Úvahy filmové

Důlní divadlo

Letošní osmý ročník festivalu Dream...

Divadelní svět Brno o...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Fagi a divadlo

Podoby – Co se stalo U...

Žena Marie se vracela z venčení psa v...

Došlo do redakce

Jan V. Kratochvíl: Básník okamžiku...

Muzeum české loutky a...

Národní muzeum informuje

Prázdninové spočinutí

Herecká asociace informuje

Divadlo na cucky Olomouc

Místa pro „nová“ divadla

Levínský píše Uhdemu

Když už se nedostanu do Berlína a po...

NA LETNÍ LETNÉ

V polovině srpna začíná festival...

Zahraničí

Divadelní Oscaři – Tony...

V neděli 12. června byly v newyorském...

Divadlo nesené vánkem

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Adolf Born (12. 6. 1930 České Velenice...

Paměti, záznamy, deníky

Divadla v lesích a na...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Příloha

Česko-polsko-slovenské...

První ročník mezinárodního...

Jan Klata: Nebojte se

Už třetí sezonu je režisér Jan...

Krystian Lupa: Politika je...

Práce polského režiséra, scénografa...

Setkání divadel střední...

V Divadle pod Palmovkou na přelomu...

Dnes o všem pochybuji –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 13/2016



Obsah,