Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2018

ročník 25
18. 9.–1. 10. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Přijď království nové opery (No. 3)

    Jako pokaždé, i pro tento rok festival objednal novou operu. Složil ji čínský autor Daniel Lo, libreto napsala Suyin Mak na námět povídky čínské spisovatelky Xi Xi – opera se jmenuje A Woman Such as Myself / Žena jako já. Je to dosti cituplný příběh o nerealizovaném vztahu: ona je kosmetička v pohřebním ústavu v Hong Kongu, její milenec poté, co zjistí její zaměstnání, uteče.

    Skladatel Daniel Lo (nar. 1986). FOTO K. Y. CHENG

    Zhudebnění těsně sleduje text a proměny nálad. Využívá obecný modernistický jazyk, bez ozvláštňujících momentů; právě proto z díla sentiment občas jen kape! Režie se snaží pohybovou stylizací těmto atakům „citu“ čelit – např. manipulace s rukavicemi (gumové pracovní zakryté přízovými, společenskými) má maskovat profesi ženy. Video, promítané na tři zavěšená plátna, je ovšem dosti „cituplné“ (obličeje jakoby mrtvých, které ženiny ruce líčí, upravují, rozbitá váza se „svatební kyticí“).

    Tetičku, po níž dívka zdědila řemeslo, ztělesňuje mladá zpěvačka vystrojená v šik kostýmku, s kloboučkem jak na dostihy do Ascotu. FOTO MARTIN POPELÁŘ

    Tetičku, po níž dívka zdědila řemeslo, ztělesňuje mladá zpěvačka vystrojená v šik kostýmku, s kloboučkem jak na dostihy do Ascotu. Nikoho z obou inscenátorů (Boháč, Čechová) zřejmě nenapadlo ji „ostaršit“ líčením, parukou či kostýmem. Naopak se zdá, že podtrhují její mládí – vzhledem k fakticky zralé představitelce neteře je efekt dosti komický.

    Orchestr i zpěváci se zhostili úkolů více než se ctí. Hlavním problémem je dílo samo. Při sledování se mi začal vybavovat román Drazí zesnulí, který napsal Evelyn Waugh na podobný námět z prostředí amerického pohřebnictví. S tragikomickým závěrem. Výtečný text!

    Julius Eastman (27. 10. 1940 New York, USA – 28. 5. 1990 New York, USA), afroamerický skladatel, klavírista, zpěvák a tanečník spjatý s minimalismem. FOTO archiv

    Julius Eastman napsal Macle pro čtyři hlasy bez doprovodu v letech 1971-72. Evidentně při tom využil svých interpretačních zkušeností (P. M. Davies: Eight Songs for a Mad King; dílo pod názvem Osm písní pro šíleného krále provedl Ivan Kusnjer roku 1997 v pražském ND). Eight Songs natočil v roce 1973. Nejrůznější způsob vokálního projevu, od zpěvu přes smích, šepot a zvířecí skřeky, jež aktivují posluchačovu představivost, nebo ho jen provokují (třeba k tajenému smíchu). Nakonec se čtyři účinkující za řevu rozutečou po sále, dívka se zamkne v šatně. To je konec díla. Stále působivé!

    NODO, Ostrava – Daniel Lo: A Woman Such as Myself / Žena jako já.  Libreto Suyin Mak, dirigent: Petr Kotík, režie a scéna: Miřenka Čechová, Petr Boháč, video Barbora Johansson Pivoňková; sólisté Kamala Sankaram – soprán (Žena), Vojtěch Šembera – baryton (Muž), Eliška Zajícová – mezzosoprán (Teta); Ostravská banda a členové ONO/Ostrava New Orchestra.
    NODO, Ostrava – Julius Eastman: Macle. Hudební nastudování Petr Kotík; účinkují S.E.M. Ensemble (Christina Kay, Alexander Dobson, Nathan Repasz, Petr Kotík).
    Staré koupelny dolu Hlubina, 27. 6. 2018.

    ///

    Ostatní festivalová zpravodajství na i-DN:

    Přijď království nové opery (No. 1)

    Přijď království nové opery (No. 2)

    Přijď království nové opery (No. 4)

    • Autor:
    • Publikováno: 28. června 2018

    Komentáře k článku: Přijď království nové opery (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,