Divadelní noviny > Názory – Glosy
Otáčivé hlediště v proudech času
Tak nazvali v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích krátké sympozium k letitému nerudovskému problému „kam s ním“. Nechtěné otáčivé hlediště (běžně nazývané „točna“) v zahradě českokrumlovského zámku se řeší dlouhá desetiletí: zjednodušeně řečeno, správcům zámku a památkářům překáží konstrukce hlediště na pozemku zahrady jako důležité součásti památkového objektu, divadelníci touží po lepší a modernější podobě točny, ale především se hraní v přírodě nechtějí a nemohou vzdát, protože jím kryjí značnou část celoročního rozpočtu. Proč se o tom jen mluví a mluví? Protože objekt točny je v majetku města České Budějovice a spravuje ho jeho příspěvková organizace Jihočeské divadlo, stojí ovšem na katastru města Český Krumlov, které z jeho činnosti nemá žádný zvláštní užitek, a protože se spor začal řešit prostřednictvím UNESCO jako poškozování zahrady zapsané na seznam památek, mluví do problému také ministerstvo kultury.
Joan Brehms: Model Polydimensionalu – varianta arena, sedmdesátá léta rodinný archiv
Nejnovější sympozium Otáčivé hlediště v proudech času uspořádalo k šedesátému výročí vzniku točny Jihočeské divadlo 10. října 2018 na Půdě, v útulném prostoru pod střechou historické budovy divadla. Jednání zahájil Jaroslav Vostrý moudrou připomínkou důvodů, pro které se hraní divadla vrací do přírodního prostředí. Režisér David Radok pohovořil o problému vztahu reality a divadelní reality, o jejich zvláštní koexistenci v přírodním divadle, která přináší problémy, ale může ozvláštnit a posílit výpověď inscenace. Dramaturgyně Olga Šubrtová přiblížila specifika tvorby nových textů pro točnu a její „letní“ rodinné publikum. Jiří Šesták pojednal historii točny a mluvil o jejím tvůrci Joanu Brehmsovi. A také stručně připomněl historii tahanic o její soudobou podobu. Ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek nakonec představil poslední Brehmsův projekt polydimenzionálního divadla, jehož stavbu by rád uskutečnil v prostoru Kvítkova zahradnictví, které sousedí se zámeckou zahradou. Zdůraznil nejen umělecké aspekty projektu, tedy kombinaci vnějšího a vnitřního jeviště, které lze vytvořit otáčením dvou prstenců konstrukce, ale také vyšší divácký komfort, který současné točně chybí. Předvedl také její velmi pěknou animaci, jež byla vytvořena pro výstavu o životě a díle Joana Brehmse. Její autor Vojtěch Poláček ji nejprve představil v Estonsku, v létě byla instalována v Českém Krumlově a před sympoziem proběhla vernisáž části výstavy ve foyer Jihočeského divadla.
Komentáře k článku: Otáčivé hlediště v proudech času
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
