Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2024

ročník 33
26. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Názory – Glosy

    Ježíš znásilňuje muslimku?

    Nad programem festivalu Divadelní svět Brno rozpoutal diskusi otevřený dopis prvního náměstka města Brna Mgr. Petra Hladíka (KDU-ČSL), který 5. dubna zveřejnil nejprve na svém facebookovém profilu a poté zaslal ČTK.

    Poprosil v něm ředitele festivalu (zároveň ředitele ND Brno, jak Hladík omylem uvedl do adresy) Martina Glasera, aby zvážil zařazení proslulého představení Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí (Mladinsko Gledališče Lublaň, premiéra v rámci Wiener Festwochen v Schauspielhaus Wien 29. května 2016). A to kvůli tomu, že podle Petra Hladíka představení uráží křesťanské náboženství a festival placený z veřejného rozpočtu (tedy daňovými poplatníky) by to měl vzít v úvahu:

    Martin Glaser téhož dne odpověděl otevřeným dopisem, který spolupodepsali zástupci všech divadel, která se na festivalu podílejí:

    V Brně 5. dubna 2018

    Vážený pane Hladíku,

    děkuji Vám za Váš otevřený dopis. Přestože chápu Vaše pohnutky, nemohu Vám na něj odpovědět kladně.

    Národní divadlo Brno produkuje z pověření Rady města Brna festival Divadelní svět Brno. Program festivalu sestavuje dramaturgická rada festivalu. Tu tvoří vysokoškolsky vzdělaní dramaturgové všech brněnských divadel – jsou to erudovaní odborníci s přehledem o aktuálním dění v evropském divadle, lidé, kteří svou každodenní prací rozhodují o směřování podstatné části brněnské kulturní scény. O zařazení jednoho každého představení na program se vedou dlouhé diskuse. Na program festivalu se tak nedostane žádné představení, na kterém nepanuje většinová shoda.

    Jako ředitel NdB a festivalu DSB se Vám mohu zaručit za to, že moji kolegové velmi pečlivě zvažují všechny aspekty, na jejichž základě po mne požadujete stažení inscenace Naše násilí a vaše násilí z programu festivalu.

    Listina základních lidských práv a svobod uvádí v hlavě 2., oddílu 1., článku 15 následující:

    (1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.
    (2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.

    Je zcela legitimní, že současné umění vyvolává diskusi k nejkontroverznějším otázkám současnosti. Postoje tvůrců pak mohou vzbudit – jak píšete – negativní emoce, nebo dokonce názorově rozdělovat společnost. To je ovšem, podle mne, znakem demokracie. Můžeme zaujímat naprosto rozdílná stanoviska a názory, vynášet o různých skutečnostech naprosto odlišné hodnotící soudy – například co je a co není umění, co je a co není kvalitní. Součástí našeho civilizačního okruhu je však stále i ono výše uvedené právo umělecké tvorby, která ke svému vyjádření svobodně používá i obecně sdílené symboly a obrazy.

    Hlavním tématem letošního ročníku festivalu Divadelní svět Brno je „SVOBODA?!“. I s oněmi uvozovkami, otazníkem a vykřičníkem. Festivalový program nabízí ke svobodnému výběru různá představení, která toto téma reflektují v nejširších souvislostech. Poskytujeme našim divákům dostatečné množství informací, aby se mohli svobodně rozhodnout, zda je to které představení zajímá, zda jsou ochotni je sledovat a vést s jeho tvůrci vnitřní dialog. Nikdo není nucen shlédnout představení, které by v něm vyvolávalo – jak píšete – pocit ohrožení svobody vyznání. Věřím, že občané našeho města jsou natolik moudří, že se sami rozhodnou, co chtějí vidět a co vidět nechtějí. Dejme jim šanci souhlasit s tvůrci této inscenace, nebo s nimi třeba posléze vášnivě nesouhlasit. Dejme jim šanci toto dílo ignorovat, nebo je se zájmem shlédnout. Dejme ji ale hlavně prostor vytvořit si vlastní názor.

    Srdečně

    Martin Glaser

    ředitel NdB


    Pod tento otevřený dopis připojují svůj podpis i všichni členové dramaturgické rady festivalu Divadelní svět Brno

    Lucie Němečková a Pavel Jurda (NdB), Jan Šotkovský a Miroslav Ondra (MdB), Miroslav Oščatka, Marek Horoščák a Matěj Nytra (CED), Jan Cimr (Polárka)

    Redakce DN odmítá zásahy do svobody uměleckých projektů, pokud neodporují zákonům této země, vyznává občanské, nikoli náboženské a jiné argumenty při hodnocení umění. Proto podporujeme stanovisko tvůrců festivalu a oceňujeme, že otevírá mimo jiné tímto vyhlášeným představením okno do svobodné Evropy. Važme si toho.

    Josef Herman, šéfredaktor DN

    ///

    Více na i-DN:

    Snad jen malé děti

    Naše svoboda a vaše svoboda

    Rozhovor s Oliverem Frljićem (vyšel v DN 19/2017):

    Oliver Frljić: Skutečný umělec musí být levicový


    Komentáře k článku: Ježíš znásilňuje muslimku?

    1. Jakub Gottwald

      Avatar

      Ze srdce děkuji Bohu a radě festivalu,
      že Mladinsko ono představení v Brně odehraje, reprezentuje totiž moji víru ve svobodu ducha, jež je pro mě primárním aspektem kvalitního umění.

      09.04.2018 (15.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. František Vopička

      Avatar

      Ad K. Gottwald:
      Z srdce děkujete Bohu za to, že ho mohou jugoslávci urážet a vysmívat? Bizardní …

      Ad J. Herman, šéfredaktor DN:
      Křesťan smí být urážen, ale občan nikoliv? Kuriózní …

      Ad dramaturgická rada festivalu v čele s ředitelem Glaserem:
      vysokoškolsky vzdělaná rado, každý i jen středoškolsky vzdělaný řemeslník by pochopil po přečtení recenze z předloňské premiéry ( http://svetadivadlo.cz/cz/home/nase ), že tuto pokleslou levičáckou agitku nelze zvát na žádné seriózní festivaly.To jsme to dopracovali s našimi vysokoškoláky …

      04.05.2018 (12.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        ad K. Gottwald:
        diskutující, na kterého reagujete, není Klement, ale Jakub…

        ad J. Herman:
        Nikde netvrdím, že smí být urážen křesťan, ale tvrdím, že nežijeme v církevní, ale občanské společnosti a všechno se musí vztahovat k občanovi, ne ke křesťanovi, muslimovi atd. Vůbec by se nemělo urážet, ale ta inscenace neuráží, jen hodně drsně diskutuje problémy, které vy a další zřejmě přehlížejí a chápou diskusi jako urážku svého náboženství.

        ad dramaturgická rada festivalu:
        obvyklým trikem převádíte vlastní přesvědčení na skupinu lidí a ty druhé považujete za hlupáky – to je typické urážení!! Jedna kritika, i více kritik, ještě pravdu o inscenaci neřekne, natož o jejím působení ve společnosti a o to tu jde. Osobně považuji recenzi v SADu za málo promyšlenou, uzavřenou jen do posouzení jevištních prostředků, ale smysl toho zůstává stranou. Závěr té recenze už považuji za poněkud dětinský.

        04.05.2018 (16.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • František Vopička

          Avatar

          Přehlížíte,
          že křesťané žijí vedle Vás a že zde žili před Vámi (byli jimi nepochybně i Vaši předkové – leda že by Váš rod prožil poslední tisíciletí v ústraní civilizace). Přehlížíte, že křesťané jsou současně také občané. Hodnota snášenlivosti patří mezi zásady občanské společnosti, na které je vybudována Česká republika. Každý člověk má právo žít podle svého, tedy i být křesťanem nebo nevěřícím aj. Jiným lidem nezbývá nežli volbu přesvědčení a víry jiného respektovat na podkladu snášenlivosti (tolerance) jako podstaty názorové pluralitní občanské společnosti, ve které není nic odlišného (ani jinakost spojená s patřičnými symboly) předmětem znevážení, resp. znehodnocení. Ke znehodnocení znaku vysoké symbolické hodnoty, jakým je postava Ježíše Krista, může dojít i tím, že náboženský symbol bude někým použit v rozporu s tím, co představuje (Láska, Pravda a Život vs. prznitel). Jedná se zde o použití objektivně znevažující či zneucťující náboženský symbol. V daném případě symbol zcela zásadní, nikoli snad okrajový, pouze doplňující a podobně méně významný (jako např. padlý kněz).

          Pokud jde o levičácké nazírání politických problémů, které podle Vás přehlížím, ano, je mi lhostejné, ale není mi lhostejné urážení Boha a potažmo jeho Církve, tedy mne jako jejího člena.

          Pokud mne káráte za údajné urážení členů festivalové dramaturgické rady tím, že je považuji za hlupáky, fabulujete něco, co jsem neřekl, a navíc přehlížíte, že to byli oni, kdo se kuriózně ve svém otevřeném dopise zaštiťují autoritou vysokoškolského vzdělání. A já si dovoluji nad tím pozdvihnout obočí – to nemají věcné argumenty, že se musí snižovat k tomuto? Detailní popis onoho díla v recenzi musí každého soudného člověka přesvědčit, co to je zač. Chcete snad tvrdit, že se to dílo viděl také a že se recenzentka mýlí? Pokud ne, tak si ponechme každý své vlastní hodnocení díla učiněné na základě stejného zdroje informací, tj. recenze očitého svědka a současně divadelního kritika. S nelogickým a navíc tendenčně levičáckým hodnocením ale nikoho rozumně uvažujícího nepřesvědčíte, to se snažíte marně.

          04.05.2018 (21.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Josef Herman

      Josef Herman

      1. Když jste tak přesvědčený křesťan, nechtěl byste se ke své víře přihlásit pravým jménem?
      2. V celé úvodní části znovu argumentujete svojí vírou, já upřednostňuji občanské svobody. Byl bych raději, kdyby se lidé nemuseli přesvědčovat brutálními prostředky, jak to dělá Frljić, ale když ono to někdy jinak nejde, myslím, že dnes je zrovna ta doba.
      3. Kde jsem napsal, že přehlížíte „levičácké nazírání politických problémů“?
      4. Jestli se dají nějak zaškatulkovat názory, pak mám asi nejblíž k pravicovému liberalismu, proto se mi sice nelíbí Frljićova estetika, ale vždycky budu hájit jeho (a každého!) právo na svobodné vyjádření, které nesmí nikdo zakazovat. Ani křesťané kvůli své víře!! Mimochodem, snahu zakazovat a přikazovat máte vy křesťané, resp. vaše církev, s levičáky společnou. Je možné s Frljićem polemizovat, je možné ho odmítat, je možné ho ignorovat, ale není možné ho v zájmu nějaké jiné ideje (a křesťanství a jakékoli náboženství je ideologické) zakazovat.
      5. Ke vzdělání dramaturgické rady – reagujete na ty vysokoškolsky vzdělané podrážděně, že by „odmítání elit“? To není dobré. Vzdělání nepřináší patent na rozum, ale umožňuje lepší rozhled, naučí metodám, kritičnosti… A také zpravidla naučí porozumět psanému textu…
      6. Já vám vytýkal oblíbený demagogický trik, zopakuji názorně: spočívá v tom, že někdo napíše tvrzení (nahota na jeviště nepatří, třeba) a podpoří ho imaginární stejně smýšlející skupinou (zpravidla slušných, normálních, jen středně vzdělaných apod.) lidí. Všechny, co si to nemyslí, označí za hlupáky, nenormální, nemorální apod. Není to férová argumentace, je demagogická. A dobří křesťané by snad měli ctít pravdu, ne?

      05.05.2018 (11.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. František Vopička

      Avatar

      Proč si myslíte,
      že se jmenuji jinak? Já Vás přece také nepodezírám, že jste ve skutečnosti Vladimír Iljič…
      Tak podle Vás si doba vyžaduje brutálních prostředků? To zní zlověstně. Je vás víc takových?
      Hlásáte zcela falešnou představu ničím omezené svobody. Všechny zákazy, které by ji omezily, považujete za projev tmářství, ideologie, totality a nevím čeho ještě. Přitom ale zapomínáte, co jste slyšel už ve škole – že Konfucius, Kristus, Kant a mnozí další učili, že se k jiným máme chovat tak, jak chceme, aby se oni chovali k nám. Zajisté byste nechtěl, aby se někde povídalo, že např. Váš pan tatínek znásilnit sousedku (zvlášť když by to nebylo pravda). Tím spíše by Vám to vadilo, když by se to nejen povídalo, ale dokonce by se o tom hrála divadelní hra s náležitou publicitou. Jenom psychopat by asi zůstal netečný. Normální člověk, kdyby mu to bylo umožněno, by agresorovi dal, co mu náleží.
      Nemůžete popřít, že divadelníci mají nepřeberné množství vyjadřovacích prostředků, jak kritizovat, polemizovat, diskutovat, agitovat, propagovat atd. atd. Jejich svobodu nijak významně neomezí zákaz jednoho z nich. Bůh těch zákazů stanovil jen desatero, protože kdyby měl metodu regulace otočit a měl vyjmenovávat vše, co nám je dovoleno, seznam bychom četli ještě dodnes, a stále bychom nebyli u konce. Divadelníci nesmějí např. krást, nemohou zabíjet – nad tímto tvrzením byste se asi nerozpakoval. A přitom jde o omezení jejich svobody! Sic!
      Zkrátka, urážku Božího Syna vnímáme (spolu s Vašimi křesťanskými předky) citlivě a nedovolíme ji. Pevně věřím, že slušnost a vláda práva má stále navrch a že právní stát zafunguje jak má. Blasfemické divadelní představení anarcho-trockistů je totiž nepřípustným zásahem do svobody jiných.

      10.05.2018 (11.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Pane Vopičko,
        tady je zvykem neurážet, myslet a argumentovat. A samozřejmě vystupovat sám za sebe. Překrucujete každé slovo a nikam to s vámi nevede. Slušnost a vláda práva – ovšem podle vašeho, že. Všichni, kdo si myslí něco jiného, jsou neslušní a nectí právo. A ta slušnost a právo musí respektovat křesťanské symboly a zásady. Opakuji – jsme občanská, ne náboženstvím řízená společnost. Chováte se autoritářsky, to je všechno. Možná si lépe podiskutujete na Parlamentních listech.
        Byl bych vám vděčný, kdybyste se rozkřikoval někde jinde. Tohle je poslední věta, kterou vám píšu, dál neodpovídám, nemá to smysl.

        10.05.2018 (23.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. František Vopička

      Avatar

      To je mi lito,
      že Vám tak brzy došly argumenty. Vypadalo to nadějně, že ještě nějaké vytáhnete, ale kde nic není, nezbývá než útočit ad hominem. Tím se vyznačují mnozí, budiž Vám útěchou. Každopádně Vám skládám poklonu za skvělou rétoriku, škoda jen, že takový vzácný dar dáváte do služeb knížete tohoto světa.
      Každý máme ale nějaké svoje neřesti…

      12.05.2018 (1.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Vopičko a další,
      čtu tuto a některé jiné diskuse na dané téma a je mi z nich úzko. Jde o velké míjení se ve čtení symbolů a obrazů, které v důsledku vede k popření toho, co sami jeho obhájci i kritici hlásají. A nejde jen o umění.
      Jsou náboženství, která uráží zpodobení Boha. Rozumím jim, i když s nimi nemusím souhlasit. A respektuju to. Ale když tohoto jejich Boha zobrazím v rámci společenského diskursu (tedy mimo církevní prostředí) jako symbol určité situace či o něm v rámci této situace mluvím, jde o něco jiného. Tak by měla být tato témata chápána a respektována i ze strany oněch věřících. O tom mluví Josef Herman, když se odvolává na sekulární občanskou společnost.
      Křesťané se rozhodli zpodobnit ve všech svých modlitebnách svého Boha jako mrtvého člověka. Kdybych použil Váš argument o zpodobení mého otce, rozhodně bych nechtěl, aby byla jeho mrtvola jako umučeného, znásilněného člověka veřejně ukazována. Ale chápu křesťany, že tento obraz vnímají jako symbol oběti a utrpení. A právě divadelní či šířeji umělecké či filosofické obrazy a pojednání jsou také především symboly. Obraz, který použil režisér Frljić, kdy ukřižovaný mladík sestoupí z kříže a miluje se s muslimkou (ostatně vůbec to není tak násilný akt, jak to ve slovech působí, a šlo by jej číst i jako naplnění touhy po absolutním splynutí, tedy zcela ve smyslu Ježíšova učení – ale to jen na okraj, neb je to samozřejmě složitější) a celý kontext, kdy se to děje, je symbolem násilného střetu dvou kultur, děsivým obrazem stávající války (vše se děje na pozadí ostnatých drátů). Je to obraz současnosti a varovný symbol, kam až jsme v obraně našich hodnot dospěli. Je to v představení (které znám z videonahrávky) patrné. Nejde o žádnou schválnost, ale o hluboké znepokojení autora, jak se naše civilizace chová a kam dospěla. A to je, oč Frjićovi v jeho umělecké práci jde. Klást – jistě provokativním a pro mnohé šokujícím – způsobem otázky a varovat.
      My se zde vášnivě přeme o obrazy a symboly a co je liberální či občanské či co je tabu a nepřijatelné. Ale kolem nás v rámci současné civilizační krize umírají tisícovky lidí, je zpochybňován holocaust, lidé jsou vyháněni ze svých domovů. To je, co by nás mělo děsit a proti čemu – pokud je pro nás lidský život posvátný, ať jsme věřící či ne – bychom se měli vymezovat. Pokud půjdete na Frlijićovy inscenace – nejde jen o tuto – a neuzavřete své srdce a svou mysl, pocítíte z nich toto znepokojení jako hlasité a úpěnlivé volání – zoufalé řvaní – citlivého, tímto konfliktem poznamenaného člověka vyděšeného a znechuceného stavem současného světa a reakcí naší civilizace na něj.
      Jestli mají umělci za úkol nastavovat zrcadlo, nabízí Frljić to nejostřejší. Jsme v něm nazí. Podobně lze chápat zobrazování Ježíše plného ran a nesoucího kříž cestou na Golgotu. Pro mě je to vždy děsivý obraz a jsem fascinován, jakou odvahu měli a mají křesťané, že takto nechají ve svých chrámech a poutních místech svého Boha veřejně týrat. Proto by právě oni měli být z Frljićovy inscenace nejvíc nadšeni. Frljić na základě Ježíšova symbolu ukazuje, kam naše doba pod pláštěm velkých slov odvolávajících se zhusta na (jakákoli) náboženství dochází.
      Nerozčilujme se, co vidíme v divadle, čteme v knihách, anebo vidíme v kostelech, tím se současná situace nezmění. Ale dělejme maximum pro to, aby tyto obrazy zůstaly jenom tam a my se z nich poučovali, dozvídali podstatné věci o sobě a podle toho žili a jednali. Takový je jeden z důležitých smylů všeho umění (i obrazů křížové cesty) a tak je třeba je číst. Ne je zakazovat či znemožňovat jim existenci.
      Co byste, pane Vopičko, dělal, kdyby se začalo veřejně manifestovat, že zobrazení mučeného Ježíše a jeho polonahého těla na kříži je neetické, vyvolává násilí a uráží? A že by se mělo ze všech kostelů a dalších míst včetně slavných obrazů v galeriích odstranit?

      12.05.2018 (12.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. František Vopička

      Avatar

      Jen vzácně dnes potkáme člověka,
      který by nevěděl, že Ježíš Kristus přinesl nejvyšší oběť na naše hříchy, zemřel, po třech dnech vstal z mrtvých, zůstával s apoštoly, po 40 dnech vstoupil na nebesa a po dalších 10 dnech (což lidstvo slaví dnes) seslal Ducha Svatého na apoštoly, které zde nezanechal jako sirotky, ale zůstal s nimi po všechny dny trvání tohoto světa. Vaše kroucení hlavou nad „mrtvým člověkem“ v katolickém kostele je opravdu úsměvné a projev politováníhodné neznalosti.

      Ještě si dovolím doplnit informaci k oné úžasné umělecké hodnotě onoho Frljičova díla, kterou musela festivalová rada bránit odkazem na své vysokoškolské vzdělání. Odkázal jsem na recenzi z předloňské premiéry ( http://svetadivadlo.cz/cz/home/nase ) a pan Josef Herman k ní opáčil: „Osobně považuji recenzi v SADu za málo promyšlenou, uzavřenou jen do posouzení jevištních prostředků, ale smysl toho zůstává stranou. Závěr té recenze už považuji za poněkud dětinský.“ No jo, ale s panem Hermanem „poněkud“ nesouhlasí ani renomovaní rakouští recenzenti (např. https://diepresse.com/home/kultur/news/4999134/Wiener-Festwochen_Oliver-Frljics-dumme-TerrorPossen , https://www.nachtkritik.de/index.php?option=com_content&view=article&id=12633:nase-nasilje-i-vase-nasilje-unsere-gewalt-und-eure-gewalt-bei-den-wiener-festwochen-versucht-oliver-frljic-das-herz-der-westeuropaeischen-wohlstandsgesellschaft-zu-tode-zu-erschrecken&catid=38:die-nachtkritik-k&Itemid=40 )…
      Jak je vůbec možné, že tuto pokleslou frašku vysokoškolsky vzdělaná festivalová dramaturgická rada vydává za div ne perlu všech perel současného evropského dramatu? Copak může ignorovat, že ji rakouští recenzenti poslali 2 roky dříve do pekel, tedy tam, odkud vzešla?

      20.05.2018 (20.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Vopičko,
      píšete „lidstvo“ a máte na mysli jen jeho křesťanskou část. Ale jsou i jiná náboženství, či lidé nevěřící, a ti události, které popisujete, nechávají bez povšimnutí, případně je vnímají jako historický kulturní odkaz, ke kterému není třeba být nekritický. Především pak k tomu, co se v jeho odkazu či jeho jménem dělo či děje. Ostatně hysterie, která nyní kolem jednoho představení vzniká, je důkazem fanatičnosti, proti které je třeba se vždy bránit, ať se odehrávala ve středověku nebo se děje dnes, neb vedla, vede či může vést k velkým tragédiím. Nikoli jedno představení, které odplyne, ať je jakékoli. Nezakazovat je (a jim podobná), ale přít se o to, jaké je či jaká jsou (podobné ohlasy, na které se odvoláváte, byste našel u mnoha děl dnes i v minulosti; teprv čas prokázal, kdo a jakou měl pravdu – a někdy ani čas ne), to je velká výsada svobodné občanské společnosti, díky níž dosáhla Evropa a Severní Amerika vysokého civilizačního stupně.
      Váš Bůh jistě Frljićovo představení přežije, jeho zákazem by však nemusela ve zdraví přežít tato společnost. Za chvíli by mohla být povinná návštěva kostela nebo kříž ve třídách. Bůh nás od toho ochraňuj! 🙂

      20.05.2018 (20.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Josef Herman

        Josef Herman

        Vladimíre,
        myslíš to dobře, ale pan Vopička nechce diskutovat, hledá příležitost, kde by mohl hlásat své církevní bludy. Doporučuji nechat ho být, nic nového, natož podstatného už nenapíše. Prostě trolí…

        20.05.2018 (23.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. František Vopička

      Avatar

      Lidstvo,
      až na pár jedinců u přírodních kmenů v Amazonii, již slyšelo evangelium. Nikdo se nemůže dovolávat neznalosti. Vy se jí však přímo pyšníte.

      Už jsem to zde napsal, ale platí to i pro Vás – křesťané žijí vedle Vás a žili zde před Vámi (byli jimi pravděpodobně i Vaši předkové, leda že by Váš rod prožil poslední tisíciletí v ústraní civilizace). Křesťané a lidé stojící mimo církev, ale vyznávající křesťanskou kulturu (tzv. křesťanské kořeny civilizace) představují globálně naprostou majoritu, naopak ateismus stále představuje marginální menšinu. To, že komunismus a modernistická revoluce v církvi zadupala církev v postkomunistických zemích (nejvíce v NDR, BLR a české části ČSSR) do prachu, je věcí jinou a ve světovém měřítku podružnou. Čeští militantní ateisté na to ale s oblibou iracionálně poukazují, jak zajisté víte.

      Nevím, o jakém civilizačním pokroku hovoříte, když horujete pro svobodu bez hranic, snad ne o totalitách 20. století a o neomarxismu a liberalismu nastupujícího 21. století, které pěly falešnou píseň o „osvobození“, každá v jiném falešném módu? Stavět se proti těmto totalitám je povinností každého, komu záleží na sobě a na svých bližních. Nelze se proto divit, že se v případě „brněnské blasfemie“ aktivují všichni svědomití (ve Vašem jazyce fundamentalisté, tmáři, hysterici a fanatici). Bůh je ochraňuj!

      20.05.2018 (23.24), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • František Vopička

        Avatar

        A s tím Vaším „milováním“
        se běžte, Vážený pane, vycpat. Vy znásilnění říkáte obludně „milování“, kdežto psychicky zdravá část lidstva skutek znásilnění řadí mezi extrémní zásahy do tělesné a duševní integrity oběti a mezi nejvíce zavrženíhodné zločiny vůbec. Skutek znásilnění je, Vážený pane, rovněž považován za jednu z nejintenzivnějších forem zásahů do práva na osobní čest a důstojnost. … Pfff … prej milování… !!!

        21.05.2018 (0.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

        • Vladimír Hulec

          Vladimír Hulec

          Právě o tom
          to, pane Vopičko, je. Ježíš (potažmo křesťanská kultura) si užívá, zatímco muslimka (ergo muslimská kultura), ale také člověk na útěku neví, jak se bránit, co dělat. Tragická, bolestná, smutná situace. Střet kultur, bohatství a bída, nadřazenost a zoufalství. Současnost zobrazená působivým výjevem se silnou, jasně čitelnou symbolikou.

          21.05.2018 (0.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

          • František Vopička

            Avatar

            I takové levicově anarchistické politické teze
            lze vyjadřovat na divadelním jevišti nepřeberným množstvím výrazových prostředků (když už podle Vás musí být divadlo politickou agitkou). V pluralitní, tolerantní demokratické společnosti však platí zásadní požadavek – nezasahovat do svobody druhých. Když Jugoslávec zvolí výrazový prostředek ke sdělení svého dubiózního politického názoru takový, který nikoho neuráží, tak prosím, bude tolerován. Když ale zvolí zdivočelý dryáčnický prostředek, šokuje (asi jako onanující deviant v mateřské školce), strhne na sebe pozornost a má okamžitě vyprodáno. Seriózní recenze jej sice strhají, ale to je mu fuk, protože vysokoškolsky vzdělaná dramaturgická rada v jednom provinčním městě dekadentního neomarxistického „Západu“ mu stejně postaví slavobránu a vytáhne PRO NĚJ z kapes daňových poplatníků potřebné statisíce.

            21.05.2018 (22.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    10. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Tak si, pane Vopičko,
      konečně rozumíme. A jistě i čtenáři – Vám i mně.
      Dobrou noc
      🙂

      21.05.2018 (0.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    11. Jan Werner

      Avatar

      Ateisté ČR
      odsuzují snahu o cenzuru umění z náboženských důvodů v Brně

      http://www.osacr.cz/2018/05/15/ateiste-cr-odsuzuji-snahu-o-cenzuru-umeni-z-nabozenskych-duvodu-v-brne/

      18.06.2018 (18.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,