Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika Názory – Glosy

    Život kolem řeky

    Nezastavitelný proud vody se valí krajinou a láká ke svým břehům nejrůznější živočichy; okolí vodního toku se stává dějištěm větších či menších scének a příběhů. Nejnovější inscenace pod hlavičkou Studia DAMÚZA Řeka v režii studenta režie na KALD DAMU Štěpána Gajdoše během půlhodiny ukazuje, jak vypadá život u řeky od jara do zimy.

    Řeka od studia DAMÚZA. Foto: Anna Gumboldt.

    Za využití nejrůznějších především přírodních materiálů se u kaskádovitě sestavených plechových koryt rozžívá bohatý ekosystém. Rustikální scénografie spolu s klidnou podkreslující hudbou Matěje Štrunce navozuje umírněnou atmosféru. Synergie těchto scénických prostředků vybízí hlediště k utišení a sledování nabízené podívané. Připomíná chvíle ve volné přírodě, kdy se musíme napřed stát její součástí, zklidnit se a pozorně se zaposlouchat do zpěvu ptáků a šumění listí a teprve pak si začneme všímat všeho, co bychom při rozjívenosti a halekání spíše plašili.

    Řeka od studia DAMÚZA. Foto: Natálie Ševčíková.

    Inscenace je určena dětem již od dvou let, a jako taková se musí vypořádat s neposednými diváky a jejich těkavou pozorností. Hned na začátku mě zaujalo citlivé “odehnání” zvědavých dětí do řad hlediště. Jeden z tří herců nabídne dětem prst, kterého se mohou až reflexivně chytnout a nechat se odvést na své místo. I děti, které zaváhají, situaci pochopí, případně se ještě nechají jemně vyzvat slovně, a poslušně se vydají určeným směrem. Dále už však tvar s interakcí s diváky příliš nepočítá, a tak je na rodičích, aby své ratolesti zasahující do představení či zvědavě clonící výhled ostatním neustále usazovali (s menším nebo větším úspěchem). Energie a dynamika inscenace je poněkud rozkolísaná. Z prvotního klidu, kdy se objevují kvetoucí rostliny, rybář chytá první rybky a ptáci v okolí začínají hnízdit, dostoupá svého vrcholu v čase znázorňujícím letní období, kdy je u řeky opravdu rušno a podél koryt probíhá několik akcí současně. Realisticky tento šum odpovídá skutečnosti, avšak na vzrušení reagují i děti a melancholičtější podzim a zimní letargie už po letní roztěkanosti nedokáže diváky tolik natáhnout jako prvotní jarní až skoro hypnotická soustředěnost a postupné objevování přírodního života.

    Na druhou stranu je ale díky bohatému jevištnímu dění inscenace vhodná i pro starší diváky, (je však otázkou, jestli tací dorazí na inscenaci uváděnou pro takto malé děti). Usledovat všechny drobné, do detailu, a přitom téměř beze slov vyvedené situace, není snadné, avšak není ani povinností velkého či malého diváka zaregistrovat každičkou mikroscénu. Herci (Matouš Fendrych, Matěj Šumbera a Kryštof Grygar) navíc své akce nijak okázale neprezentují, vše probíhá organicky, zároveň. Každý z nich se soustředí na svou akci, aniž by na sebe strhával pozornost a až na občasné komické kousky směřují svou energii na oživování materiálu. Je na každém v hledišti, zda jednotlivé drobnosti zachytí, nebo mu sem tam maličkost unikne.

    Řeka od studia DAMÚZA. Foto: Natálie Ševčíková.

    Loutky (většinou dřevění manekýni) i scénografie Anny Gumboldt jsou vyvedeny s titěrnou pečlivostí a smyslem pro detail, přesto nabízejí výtvarnou zkratku, neulpívají v otroctví realismu, dávají prostor fantazii. Občas se objeví nápaditý vtípek, například bobr chroupající klacíky s ořezávátkem místo tlamy, nebo působivý efekt jako mlha tančící na vodě. Celkový ráz výpravy ale spočívá v blízkosti přírodě, jemnosti a střídmosti.

    Řeka není přes svou rozumně omezenou délku žádnou loutkářskou drobničkou, jedná se o důmyslně propracovaný tvar s citlivými a bezprostředními hereckými výkony, který se nepodřizuje rychlosti dnešní doby ani se nesnaží konkurovat digitálním vymoženostem. Ukazuje, jak velkolepou scenérií může být to, co nám často připadá nejobyčejnější.

    ///

    DAMÚZA – Řeka. Režie Štěpán Gajdoš, scénář Štěpán Gajdoš a kolektiv, scénografie Anna Gumboldt, hrají: Kateřina Bejčková, Matouš Fendrych, Matěj Šumbera/Kryštof Grygar, hudba: Matěj Štrunc. Psáno z premiéry 5.9.2020 v rámci festivalu Vyšehrátky.


    Komentáře k článku: Život kolem řeky

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,