Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Ožralý spadne oblečený do vany

    Pro derniéru dramatizace románu Heinricha Bölla Klaunovy názory zvolilo pražské A studio Rubín netradiční formu. Vytvořilo speciální filmovou verzi, jejíž prostor se z jeviště Rubínu přenesl do autentického prostředí bytu Šimona Krupy, hlavního představitele „smutného“ klauna. Filmová verze bude dostupná na Facebooku a Youtube kanálu A studia Rubín od 29. do 31. března zdarma. 

    Příběh o zaslepení vlastním uměleckým posláním postavila režisérka Lucie Ferenzová jako nelítostnou one man show s kaluží kávy a mikrofonem, ve které se ohledává hranice mezi posláním a sobectvím.

    Celý příběh vyrůstá ze situace, kdy se hlavní hrdina Hans, po dlouhé době ocitá sám se svém poloprázdném bytě. Mezi vařením a pitím kávy, koupáním se a bezcílným bloumáním se vrací k jednolivým momentům svého dosavadního života a především k nedávno ztroskotanému vztahu s Marií. Je to takový sebezpyt balancující na hraně sebelítosti a sebeironie. Chtěli jsme se spolu s našimi diváky s touto inscenací důstojně rozloučit. Vzhledem k tomu, že se jedná o takto intimní příběh, který je navíc scénicky budován jako one man show, řekli jsme si, že vytvoření filmové verze, která se navíc odehrává v autentickém bytě hlavního představitele, je nejen možné, ale i nutné, říká o chystané derniéře umělecká šéfka A studia Rubín Dagmar Fričová a dodává: K filmovému zpracování jsme přizvali režiséra Jiřího Ondru, který vše zastřešoval na místě.

    Toto monodrama rozbíjí mýtus o umělcích, na které je velmi často nazíráno jako specifický „lidský druh“. Zvláště jejich pracovní činnost není okolím, a někdy i jimi samotnými, vnímána jako práce, ale spíše jako poslání a výsada, které podřizují celý svůj život, včetně vztahů. Takový je i případ Hanse. Ten v intenzivním monologu zápasí s bolestivou skutečností, že ho opustila jeho dívka. Mezi všemi vyvolanými vzpomínkami, obrazy, dialogy a také úvahami se ale stále více zpřítomňuje otázka, do jaké míry samotný Hans a jeho bezhlavé naplňování klaunské kariéry, mohli být příčinou vztahového krachu.

    Skutečný byt, který obývá hlavní představitel a divadelní herec Šimon Krupa, se na jeden den proměnil ve filmový ateliér. Foto Dita Havránková

    Filmová verze zároveň nabízí jistou paralelu se současnou situací umění, umělců a kultury, jejíž existenci ohrožuje pandemická situace a vládní restrikce. Skutečný byt, který obývá hlavní představitel a divadelní herec Šimon Krupa spolu se svými, též divadelními spolubydlícími, se na jeden den proměnil ve filmový ateliér. Kuchyně, ložnice, šatna, technická místnost s pračkou, toaleta a koupelna se staly filmovými lokacemi pro původní divadelní scény. Tuto verzi úmyslně zpracoval profesionální kameraman, zvukař i střihač jako selfie video. Tím dosahuje dojmu, že hlavní hrdina Hans opuštěný a osamocený ve svém nepoužívaném bytě pije a točí sám sebe, aby podal zprávu o mizerii a komice své existence. Může se to vztáhnout na jakéhokoli umělce bez možnosti svoje umění provozovat; je to víc než aktuální, zvláště nyní, kdy nejen herci, ale i další umělci jsou odkázáni na samotu svých lockdownových pokojů a bytů.

    Je to takový sebezpyt balancující na hraně sebelítosti a sebeironie. Foto Dita Havránková

    Nadále zcela vycházíme z předlohy Heinricha Bölla. Je to zpráva o tom, jak jeden divadelní klaun zjistil, že žil jen svým uměním a pro umění, pro sebe, nehleděl na své blízké, nepečoval o své vztahy, a teď je sám. Je to zábavný, zlý balanc na hraně absurdnosti, mezi komikou a tragédií, kdy všichni zjišťujeme, jak (ne)podstatné naše umění může být..., dodává k filmové verzi režisérka Lucie Ferenzová, současně autorka scénického přepisu, v němž se zaměřila na tenkou a těžko postihnutelnou hranici mezi posláním a sobectvím. Svůj přístup osvětluje: Náš filmový klaun mele, vaří a překapává kávu, ožralý spadne oblečený do vany… kouří na záchodě, obléká si kostýmy v šatně, v rohu pokoje v improvizovaném ,divadelním koutku‘ zkouší jednotlivé scény ze svého života převést v divadelní umění. Proč to celé dělá? Účtuje se svými nejbližšími, s otcem, přáteli, divadelním agentem, potažmo i s diváky, divadlem a filmem, a v neposlední řadě s Marií, která ho opustila… ale bylo to opravdu tak?

    ///

    Filmová verze nabízí paralelu se současnou situací umění, umělců a kultury. Foto Dita Havránková

    Autoři divadelní verze:
    Dramatizace: Lucie Ferenzová podle románu Heinricha Bölla. Režie: Lucie Ferenzová, dramaturgie: Dagmar Fričová, výprava: Andrijana Trpković, zvuk, světla: David Oupor a Matěj Koláček, projekce: Dita Havránková. Hraje: Šimon Krupa.

    Filmová verze:
    Kamera: Marek Brožek, střih: František Týmal, hudební support: Markéta a Pavel Ptáčníkovi, zvuk: Martin Kuhn, kostýmní výtvarník: Andrijana Trpković, kostymér: Johana Kolomazníková, projekce: Dita Havránková. Produkce: Barbora Kunstovná, PR: Pavla Umlaufová. Režie: Jiří Ondra a Lucie Ferenzová. Hraje: Šimon Krupa

    Speciálně vytvořenou filmovou verzi Klaunových názorů zpřístupní divadlo na Facebooku a Youtube kanálu A studia Rubín od 29. do 31. března zcela zdarma. Diváci mohou zavřené divadlo finančně podpořit v rámci jeho kampaně na darujme.cz.

    ///

    Více o inscenaci na i-DN:

    O čem mluví klaun

    • Autor:
    • Publikováno: 28. března 2021

    Komentáře k článku: Ožralý spadne oblečený do vany

    1. DN

      Avatar

      Derniéru inscenace
      můžete sledovat dnes od 19:30 (a pak do středy) na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=WLfxIyySI0o

      29.03.2021 (12.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,