Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Z Ostravy do Osla a zase zpět (No. 4)

    Národní divadlo moravskoslezské Ostrava uvedlo v rámci festivalu Svět knihy v pražském Divadle Archa svou inscenaci Lesík. Severský thriller o ztraceném dětství v režii Victorie Meirik. Jesper Halle se v této oceňované hře (Cena Hedda, 2004) dotýká kontroverzního tématu – zneužívání dětí. Poslední díl seriálu reportáží z dubnové cesty této inscenace do Norska.

    NDM-004-poster

    Den pátý, neděle 24. dubna

    Čtyři dny v Oslu utekly jako voda a my se probouzíme do dne posledního, dne odjezdu. Už ani to slunce nám dnes moc nepřeje, a tak s naším domácím průvodcem Jesperem zavítáme do muzea místní osobnosti, Edvarda Muncha. Zatímco v Národní galerii lze najít Výkřik společně s několika dalšími obrazy v místnosti věnované právě Munchovi, v Munchmuseet nás procházíme výstavu Munch + Mapplethorpe, která je nejen báječně připravena, ale taky díky ní zjišťujeme, že už Edvard Munch si fotil selfies. Poté, co se v botanických zahradách kousek za muzeem rozloučíme s Jesperem, procházkou pakistánskou čtvrtí, kde jsou asi jediné v neděli otevřené obchody v celém Oslu, doputujeme zpátky do centra města. Čas odjezdu se chýlí, takže po pořízení posledních suvenýrů je zapotřebí ještě zabalit kufry a odhlásit se z hotelu. Před příjezdem autobusu, který nás doveze na letiště, pořídíme ještě poslední skupinové foto a už nasedáme na cestu zpět směr Ostrava. S odbavením na letišti v Oslu trochu bojujeme, protože je skoro všechno automatizováno a všude jsou fronty, ale nakonec přepereme fronty i neposlušné automaty.

    Herci si umějí najít světlo všude (Ivan Dejmal, František Strnad, Jiří Sedláček a Robert Finta)... FOTO JIŘÍ SEDLÁČEK

    Herci si umějí najít světlo všude (Ivan Dejmal, František Strnad, Jiří Sedláček a Robert Finta)… FOTO JIŘÍ SEDLÁČEK

    Před nástupem do letadla ještě máme dost času, takže prozkoumáváme bezcelní zónu tak dlouho, až nakonec musíme zdržovat zavření brány a nahánět některé z členů, aby vůbec nastoupili do letadla včas – to se nakonec přeci jen podaří.

    Z Osla vzlétáme ještě za světla, ale přistáváme již do setmělého Krakova. Je to trochu obrácené déjà vu – zase si vyzvedneme zavazadla z pásů a vyrážíme hledat autobus, ten nás ale tentokrát z letiště odveze zpátky domů do Ostravy. Dobrodružství máme zdárně za sebou a před půlnocí se po vylodění z autobusu loučíme tam, kde jsme se ve středu před osmou ráno shledali, abychom se na společné dobrodružství vydali.

    Celá výprava NDM. FOTO PETER GÁBOR

    Celá výprava NDM. FOTO PETER GÁBOR

    Už jen poznámka na závěr. Nic z předešlého by se nemohlo uskutečnit nebýt dvou faktorů: velkorysé dotace EHP fondů, která nejen plně uhradila celý výjezd, ale významně přispěla i na to, že Lesík mohl vzniknout v podobě, v jaké vznikl, tedy v režii Victorie Meirik a scénografii Olava Myrtvedta; a Martiny Klézlové, která se chopila příležitosti a oba granty napsala a plně administrovala ve spolupráci s Dagmar Radovou, bývalou dramaturgyní činohry NDM, toho času dramaturgyní HaDivadla, která stála u zrodu těchto projektů, ale už nebyla přítomna jejich realizaci. Těm patří náš velký dík.

    /Konec/

    ///

    Předchozí díly reportáže:

    Z Ostravy do Osla a zase zpět (No. 1)

    Z Ostravy do Osla a zase zpět (No. 2)

    Z Ostravy do Osla a zase zpět (No. 3)


    Komentáře k článku: Z Ostravy do Osla a zase zpět (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,