Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Vánoční mše posměšná

    Už víc než deset let si ordinuji k vánočnímu poslechu kromě „rybovky“ její moravskou předchůdkyni – Moravskou mši vánoční „Čuj, Miko, čuj!“. Ačkoli je známá už několik desítiletí a je stejně dobrá jako osvědčená Rybova pastorální mše, nedaří se jí prorazit do širšího povědomí. Přitom si to plně zasluhuje. Je nejen o mnoho desítek let starší než Rybova mše, ale její autor, kantor Josef Schreier, narozený roku 1718 v moravských Dřevohosticích, je také původcem latinských rokokových operek Veritas exulans (Vyhnaná pravda) a Aurea libertas (Zlatá svoboda). V poslední době se zvažuje také jako autor Landerborka, jedné z hanáckých oper poloviny 18. století reagujících na pruský vpád do našich zemí po nástupu Marie Terezie na trůn.

    Schreierovy osudy, původ a stylové proměny studovali především Jan Trojan a František Malý. Dřevohostická napůl valašská mše je opravdový skvost a měla by mít rozhodně větší ohlas a publicitu. To vůbec neznamená, že bych chtěl oslabit pozici Jakuba Jana Ryby. Tento velikán nás zejména v posledních desítiletích doslova zaskočil závažností svých „plzeňských“ skladeb a HAMU právem chystá k vydání jeho teoretický spis o hudbě.

    Městečko Dřevohostice leží v tzv. Hostýnském Záhoří. Navazovalo na silnou bratrskou tradici – v roce 1606 byl správcem tamějšího bratrského sboru Petr Kostlický, švagr J. A. Komenského. Protireformace pochopitelně Dřevohostice pokatoličtila. Ale valachica a hanatica výtečně dokládají, jak tuhnoucí habsburský centralismus od druhé poloviny 18. století začal stále více brát v úvahu regionální odlišnosti a různorodost monarchie. Tehdy už bylo povědomí o některých „silných“ a zvlášť výrazných regionech tak vžité, že přesáhlo hranice a ohlasy hanáckých oper najdeme třeba u takového Telemanna. Ještě nedávno jsme hanácké opery počítali do desítky, ale hrálo se jich víc, než jsme tušili, jak se dozvídáme z klášterních diurnálií – záznamů o chodu instituce. Třeba v Hradisku u Olomouce (dnes je to střed města) máme zaznamenáno takových produkcí mnoho. Skrývají se obvykle pod suchým konstatováním, že při nějaké významné návštěvě v klášteře byla provedena nová opera in lingua moravica hanatica, a že jde opravdu o různé produkce, dokládá různý počet účinkujících.

    Schreierova Moravská vánoční mše je nesmírně zajímavá tím, že do textu zapojuje nářeční pasáže. Ne každému bylo vhod prostupování vánoční mše lidovou řečí a hudbou. Jan Trojan cituje známého moravského obrozence Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756–1840): … ve Valaších obyčej, podle něhož celá mešná hudba z posměšné valašské koledy pozůstávala, v čemž sobě nejen sprostý lid, nýbrž i někteří veští duchovní velmi zalibovali, a tyto neslušnosti vymlouvati se neostýchali…

    Posuďte sami na základě několika úryvků z textu citovaných Janem Trojanem v knize Josefa Schreiera (1718) Podivuhodné osudy života a díla zapomenutého moravského skladatele a kantora (Votobia 2005):

    Pojďme, bratři, do Betléma, / je tam velmi krásná Panna / Porodila pacholátko, / a přerozkošné děťátko… / Gloria in excelsis deo / Čuj, Miko, čuj / Čujem, Baťo, čujem / Ondráš, Ondráš, na co voláš / Chasu búriš, spáti nedáš / Nebojte se, pastuškové / Povíme vám věci nové / Že se vám narodil Bůh spasitel / Všeho světa Vykupitel… / Vesele, chaso, vesele / Děťátko leží ve chlévě / Přijmi, děťátko, muziku / Tu z valaského povyku / Ježíšku místo vonice / Dáváme srdca v tvé ruce / Jano, Jano, čopak robíš / Že ty koze dlúho dojíš / Nechme raděj koze státi / Poďme dítě kolébati… / Ty jsi náš maličký panáček / Marie Panenky synáček… / Nynej, nynej, malé dítě / O pane náš / Priď nás také navštíviti / Na náš saláš / Aleluja, aleluja / Vesele spívejme.

    Tak si letos na Vánoce vedle „rybovky“ poslechněte i „schreierovku“.


    Komentáře k článku: Vánoční mše posměšná

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,