Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    V Ungeltu je slyšet střelba

    Divadlo Ungelt se po pětadvaceti letech vrátilo k titulu Dobrou noc, mami, kterým svoji činnost otevíralo. Na režisérském postu nahradil Ladislava Smočka Vít Vencl, štafetu v partech matky a dcery Catesovy za Květu Fialovou a Janu Brejchovu převzaly Taťjana Medvecká s Lucií Štěpánkovou.

    Úspěšná konverzačka americké autorky Marshy Norman (nejhranější titul její velmi turbulentní umělecké kariéry) z roku 1982 reprezentuje ne úplně standardní vztahovou situaci. Dcera, která po krachu manželství žije již několik let se svou ovdovělou matkou Thelmou, ji připravuje na to, že se hodlá zastřelit, a to ještě ten večer, kdy jí zdrcující novinu oznamuje.

    V průběhu stále srdceryvnější konverzace se Jessie snaží vyřizovat praktické záležitosti. Matce, která jejímu rozhodnutí zprvu nevěří a čím dál výrazněji propadá zoufalství, servíruje „pokyny“ s až sadistickou chladnokrevností. Připomíná například, kde se nacházejí věci nezbytné pro chod domácnosti a jak s nimi nakládat. V emocionálně vypjaté atmosféře proberou Jessie s matkou vztahy k otci, respektive k oběma manželům, najevo vyjde i to, že dceřina epilepsie byla Thelmou v podstatě tutlána, především když se krátkými atakami projevovala už v dětství. Fatální napětí je prošpikováno zdánlivě odlehčujícími akcemi jako vařením kakaa (stejně pak ani jedné nechutná) či přípravou k manikúře (na tu nakonec nedojde).

    Lucie Štěpánková (vlevo) i Taťjana Medvecká jsou znamenité herečky, žádný tón v jejich promluvách nezní falešně. Foto Divadlo Ungelt

    Musím se přiznat k tomu, že i ona čtvrtstoletí stará inscenace mě kdysi znejistila, co se týče kvalit tohoto nejen v zemi svého vzniku tak populárního dramatického textu. Kompozice se sice odvíjí poutavě, ale postupné přidávání dalších zdrcujících detailů téma rozmělňuje. Smočkovu inscenaci mám v paměti jako lehce somnambulní féerii s dvěma charismatickými dámami. Současné Venclovo uchopení textu se vyznačuje výraznější zemitostí.

    Taťjana Medvecká nepřehrává, její kreace rozhodně nepůsobí jako samolibá exhibice. Foto Divadlo Ungelt

    Taťjana Medvecká i Lucie Štěpánková jsou znamenité herečky, žádný tón v jejich promluvách nezní falešně. Paradoxně tím víc odhalují meze předlohy. Medvecké Thelma prodělá na jevišti vývoj od polohy lehce autoritativní až k té zoufale zlomené. V pomyslném souboji s dcerou se občas vzepne i k jedovatostem na její účet, ve zlomech hlasové kadence i v gestice přibývají však detaily vykazující uvědomění si životní prohry. Medvecká je jedna z mála českých hereček, u nichž lze hovořit o mistrovství psychologické drobnokresby bez ironie. Nepřehrává a její kreace rozhodně nepůsobí jako samolibá exhibice.

    Lucie Štěpánková prezentuje Jessie jako bytost, kterou už na světě přestalo cokoliv těšit. Foto Divadlo Ungelt

    Lucie Štěpánková prezentuje Jessie jako bytost, kterou už na světě přestalo cokoli těšit. Rozhodne se tedy k činu, k němuž přistupuje s chladnokrevností. Ve finálovém rozhovoru s matkou je však výrazně přítomen vyčítavý osten. Tenzi situace drobí spoustou aktivit, od čištění střelné zbraně přes rovnání ručníků po přehrabování se v úředních i privátních „lejstrech“.

    V očekávatelném tragickém finále přitlačil ale režisér výrazně na pilu. Po výstřelu za scénou (Jessie se podle slibu uchýlila do svého pokoje) se Thelma hroutí a padá ze židle. To se mi však jeví trochu „přes čáru“. Pochválit musím obsahově bohatou programovou brožuru, kterou má na svědomí dramaturg inscenace (a umělecký šéf Ungeltu) Pavel Ondruch. Její kvalita předčí mnohé obdobné tiskoviny domácích scén zakládajících si na daleko intelektuálnějším renomé.

    Divadlo Ungelt, Praha – Marsha Norman: Dobrou noc, mami. Překlad Pavel Dominik, režie a scéna Vít Vencl, dramaturgie Pavel Ondruch, kostýmy Dana Hávová. Chystaná premiéra 3. září 2021. Předpremiéry od 10. června 2021 (psáno z předpremiéry 22. července 2021).

    ///

    Projekt vydávání letních úvah, glos, reportáží a recenzí na webu www.divadelni-noviny.cz byl podpořen grantem SFK.

    Další reflexe letních produkcí najdete pod štítkem Letní kritika 2021.

    • Autor:
    • Publikováno: 26. července 2021

    Komentáře k článku: V Ungeltu je slyšet střelba

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,