Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    V objetí červí díry (No. 3)

    Někdy je dobré nechat se vést. Mým třetím lodivodem rozbouřenými vlnami Pražského quadriennale se překvapivě nestal slovutný direktor Jan Frič, ale jeho prvorozené robě. Pluli jsme daleko, až k samotným pramenům naší imaginace. Venkovní prostory Pražské tržnice se totiž dočasně proměnily v to nejinspirativnější dětské hřiště v celé Praze. Zdejší studentské expozice nezřídka atakovaly primární úroveň imaginace. Hned v několika z nich hrál hlavní roli písek jako odvěký symbol pomíjivosti času i lidské existence. Uměle vytvořené duny lákaly multigenerační davy k nevázaným hrátkám, a i mnohdy nečekaným setkáním. Přestože sám jsem spíše příznivcem precizní konstrukce mandal, i já jsem po několika dekádách dlouhých let překvapivě opět pocítil náhlou touhu uplácat si bábovičku. Inu stalo se, a bylo to naplňující až k zavýsknutí. Jaký to krásný svět!

    Suo, Silent, Disco. Foto: Brtnický

    Druhou významnou exkurzí hluboko za hranice všedního dne se stala návštěva finské studentské výstavy Suo, Silent, Disco. Koprodukční projekt Divadelní akademie univerzity umění v Helsinkách a Školy umění, designu a architektury Univerzity Aalto, hravě kombinuje pokus o zprostředkování pocitu z krajiny suo s vážným ekologickým poselstvím o jejím bezohledném vytěžování. Nasazujeme si prazvláštní pokrývku hlavy a spolu s ní i speciální ozvučené obutí. Procházím se po lesklém, lepkavém povrchu a přes sluchátka vnímám zvuky, a způsob, jimiž do nich svou chůzí vstupuji. Zavírám oči a vše podřizuji rytmu svého srdce. Okolní svět pozvolna utichá a já se rázem pocitově ocitám uprostřed vlastního mikrokosmu. Zážitek blízký terapii. Finsko a Česká republika se náhle ocitají v totální harmonii a já si v tu chvíli s bolestným píchnutím u srdce naplno uvědomím hloubku vlastního zhnusení nad nedůstojným jednáním Českého hokejového výboru s reprezentačním trenérem Kari Jalonenem. Ano, i takové (b)rány otevírá letošní Pražské Quadriennale. A dobře tomu tak!

    ///

    Pokračování příště!

    ///

    V objetí červí díry (No. 1)

    V objetí červí díry (No. 2)


    Komentáře k článku: V objetí červí díry (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,