Divadelní noviny > Kritika Názory – Glosy

UMĚNÍ DN: Rusko polskýma očima

Polský novinář a diplomat Piotr Skwieciński působil jako zpravodaj deníku Rzeczpospolita v Moskvě a od roku 2019 byl ředitelem moskevského Polského institutu. V dubnu 2022 byl z Ruska vyhoštěn. Jeho dvě stě padesáti stránková publikace Konec ruského světa? s podtitulem O ideových zdrojích ruské agrese je pronikavým vhledem do ruského myšlení v průběhu dějin. Opřena je o důkladné studium filozofických a sociologických pramenů, včetně současných, a doprovázena je řadou citací, které většina čtenářů čte poprvé.

Začíná Petrem Velikým, jehož mnoho Rusů nevnímá jako reformátora, ale jako panovníka, který zpřetrhal svazky s tisíciletým dědictvím Ruska. Zajímavé je i dovědět se komu z historických postav v Putinově říši staví pomníky. Například Alexandru Něvskému, jehož mýtická bitva s rytíři na Čudském jezeře je srovnávána se „speciální vojenskou operací“ na Ukrajině. Byla to tehdy a je i dnes stejná obrana proti kolektivnímu dekadentnímu Západu. Autor to sice nepíše explicitně, ale z jeho knížky je zřejmé, že carismus, stalinismus, brežněvismus a putinismus jsou jen specifickou obdobou ruské imperiální politiky dosahovanou pokaždé jinými prostředky. Skwieciński také zpochybňuje tezi některých publicistů, že Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Jeho výrok, že rozpad SSSR byl největší katastrofou 20. století bychom měli chápat nikoliv ve smyslu ideologickém, nýbrž geopolitickém. Putinův vztah k Leninovi či Stalinovi je rozporný a spíše záporný než kladný. Každá revoluce je podle Putina zlo, protože destabilizuje impérium. A víc než čert kříže se současný ruský imperátor bojí ruského Majdanu.

Ruská mentalita je asi opravdu ve světě ojedinělá: …když Vladimir Vladimirovič před kamerami… poručí oligarchovi podepsat příkaz k výplatě mezd dělníkům a ještě ho žádá, aby mu vrátil pero, jasně tím naznačuje, že kdyby to nepověděl, oligarcha by mu pero ukradl, tak se všichni hned cítí lépe. Naděje, že by v Rusku mohlo dojít k radikální změně je zřejmě iluzí. Na samotném konci své publikace Skwieciński cituje perestrojkového novináře V. J. Jakovleva: … všichni, kdo se narodili v Rusku… jsou buď dětmi katů, nebo dětmi obětí… To způsobuje děsivé trauma… už neexistuje rozdíl mezi dobrem a zlem, ale pouze to, za co vláda dává peníze, a to, za co peníze nejsou. Zbývá jen dodat, že knihu Konec ruského světa? čteme v poutavém překladu Josefa Mlejnka, jehož známe i jako divadelního kritika ze stránek Divadelních novin.

Piotr Skwieciński: Konec ruského světa /O ideových zdrojích ruské agrese. Brno, Book & Pipes, 2024, 248 s.

Zdroj náhledového obrázku Academia Knihkupectví.