Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Uherskohradišťské filmové hody (No. 4)

    Svou letošní filmově letní středu jsem se poněkud masochisticky rozhodl věnovat českému filmu.

    lfs-2016-plakat

    Němcův umělecký epitaf Vlk z Královských Vinohrad sice ještě kolidoval s doháněním mého spánkového deficitu, jenž jest jako vždycky značný, o třetí hodině odpolední jsem však byl již plně připraven vstoupit do Klubu kultury, jehož enormní zaplněnost mne přiměla k (samozřejmě značně nadnesené!) úvaze, zda za současnou krizí návštěvnosti domácích snímků nevězí skutečnost, že je většina diváků nenavštíví v oficiální distribuci, ale na filmových festivalech.

    ///

    Ztraceni v Mnichově

    Ztraceni v Mnichově (r. Petr Zelenka, Česká republika 2015)

    Ztraceni v Mnichově (r. Petr Zelenka, Česká republika 2015)

    Komedie Ztraceni v Mnichově režiséra Petra Zelenky rozhodně nezapře řemeslnou poučenost svými vzory, z nichž Truffautova Americká noc (La Nuitaméricaine, Francie/Itálie 1973) je dokonce explicitně zdůrazňována. Sehranost tvůrčího týmu i suverénní schopnost překračovat domácí umělecké standardy na svou tematickou a rovněž i stylistickou roztříštěnost však ve výsledku na autorovy ambice doplácí. Divákova pozornost je postupně ubíjena dalšími a dalšími podněty, s nimiž se ale důsledně nepracuje. Předností nevyrovnaného filmu je herecké obsazení (Dejvice – už zase!, Zábradlí, Bambušek, „Francouzi“), sebeironická nadsázka, s níž jsou interpretovány těžkosti geneze uměleckého artefaktu i zákruty naší nedávné historie. Bavil jsem se chvílemi dost, leč čekal jsem podstatně víc. Visací zámek 1982-2007 a Mňága – Happy end zůstávají nepřekonány. Škoda.

    ///

    Učitelka

    Učiteľka (r. Jan Hřebejk, Slovensko, Česká republika 2016)

    Učiteľka (r. Jan Hřebejk, Slovensko, Česká republika 2016)

    U Hřebejkovy Učitelky byla má situace poněkud jiná. Neočekával jsem vůbec nic, proto ke zklamání bylo nakonec poměrně daleko. Přesto však sympaticky skromný snímek naráží na obvyklé limity scenáristické (ne)schopnosti Petra Jarchovského a nedůvěru v drama. Slovenská retro variace na Dvanáct rozhněvaných mužů by se totiž hravě obešla bez zbytečně zcizujících fórečků, z nichž ten estébácký byl vyloženě nanic. Naštěstí proti scenáristické laxnosti jdou herci, kamera i režie, která výborně pracuje s postupným odhalováním charakterů, v čemž vynikají zejména Martin Havelka,  Csongor Kassai, Ondřej Malý a Peter Bebjak. Zuzana Mauréry v titulní roli mi pak svým výkonem přivodila menší šok, když ve mně v mžiku oživila vzpomínku na jednu z největších pedagogických kreatur (jež se postupně proúčtovala až na ředitelku), s níž jsem se pravidelně utkával na střední škole. Ještě teď se mi žaludek houpe. Příjemně překvapili i dětští herci, jejichž bezprostřední komika film kořenila a uvěřitelné emoce přitemňovaly. Vynikající je rovněž práce s prostorem a architekturou zvolených interiérů (kamera Martin Žiaran). Pozitiva tedy převažují. Stejně jako u většiny Hřebejkových filmů zde ale citelně chybí preciznější ruka dramaturgova. Po Rudém kapitánovi je Učitelka na letošní LFŠ nicméně již druhým důkazem skutečnosti, že Slovensko českým tvůrcům evidentně prozpívá.

    ///

    Gangster Ka: Afričan

    Gangster Ka: Afričan (r. Jan Pachl, Česká republika 2015)

    Gangster Ka: Afričan (r. Jan Pachl, Česká republika 2015)

    Následná návštěva letně biografní projekce druhého dílu Pachlovy kriminální rekonstrukce Gangster Ka (s podtitulem Afričan) nechávám bez podrobnější reflexe, neboť jsem jí neabsolvoval celou. Na rozdíl od části první mi ovšem přišla bez spádu, energie, točící se v kruhu a přespříliš dominantně vyprávěná voice-overem. Přesní, charismatičtí a sympatičtí chlapci Predrag Bjelac a Hynek Čermák bohužel nejsou samospasitelé. Jako audiokniha však může Afričan fungovat dobře. Takže stačilo, a vzhůru na letušky!

    ///

    Flyme! aneb Olítej mně!

    Olítej mě (Fly Me, r. Režie: Cirio H. Santiago, USA, Filipíny 1973)

    Olítej mě (Fly Me, r. Režie: Cirio H. Santiago, USA, Filipíny 1973)

    Další v pořadí půlnoční série cormanovek, snímek Flyme! (režie Cirio H. Santiago, Jonathan Demme, Curtis Hanson, USA/Filipíny 1973), zde opatřený roztomilým překladem Olítej mně!, je sice přesně tak pitomý, jak si právě představujete, a možná ještě mnohem víc, zároveň ale představuje přímo ideální hřiště pro bezuzdné řádění simultánně překladatelské dvojice Samanty Bifidus a Jíry Fostré. A ta tentokrát fungovala naprosto bez výhrad. Chrochtal jsem si blahem, jak v bahništi hroch.

    Vivat a dobrou!

    Pokračování zítra.

    ///

    Předchozí díly festivalových zpravodajství z LFŠ UH 2016:

    Uherskohradišťské filmové hody (No. 1)

    Uherskohradišťské filmové hody (No. 2)

    Uherskohradišťské filmové hody (No. 3)


    Komentáře k článku: Uherskohradišťské filmové hody (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,