Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Time Out Petra Pavlovského z TER HK (No. 26/9)
…
Nevysychající gejzír invence
Dvacátá první hodina, přemáhám podmíněnou reflexi a usedám do hlediště DRAKu. Ještě před 22 lety jsem v tuto chvíli pravidelně pravou rukou roztáčel kohoutek u dřezu se špinavým nádobím, zatímco levá zapínala rozhlasový přijímač, na kterém začínala hlavní zpravodajská relace Radio Free Europe. Otevřenými okny zazníval z vnitrobloku letenských činžáků rozhlasový mnohohlas, břeskná znělka analogického pořadu Hlasu Ameriky (ta byla méně rušená).
Repro archiv Športniki
Rádio Svobodná Evropa se transformovalo na ČRo 6. Pořad zůstal, ale pouštím si jej jenom někdy, a to již v 18 hod, protože potom už je tu televize, kterou jsme tenkrát neměli vůbec. Nemělo to smysl. Jediný její necenzurovaný pořad byla – snad – předpověď počasí. Pokud právě nevybuchl Černobyl.
Tohle všechno sem nepletu z náhlého pominutí smyslů, ale proto, že včera v devět večer jsem přišel do DRAKu zhlédnout něco, nač před těmi 22 lety nebylo v divadle ani pomyšlení: Politickou satiru!
Soubor Športniki režírovaný Jakubem Vašíčkem už má první vavříny za sebou díky inscenaci Back to Bullerbyn, která vyhrála na loňském Přeletu nad loutkářským hnízdem a „bodovala“ i na letošní pražské přehlídce ASSITEJ a na Skupově Plzni. Kdo máte zájem, najděte si o tom v Loutkáři, konstatuji pouze, že to byla představení strhující a publikum také vždy k ovacím strženo bylo!
Tentokrát byla na programu inscenace GAGARIN! Dramaturgie Tomáš Jarkovský, který i hrál; dále Adam Kubišta, Johana Vaňousová, Jakub Vašíček a Elena Volpi.
Výchozím materiálem inscenace byla kniha Jurie Nagibina Úsměv a hvězdy, zřejmě typický výtvor sovětské propagandy, žánr, známý v moderní české literatuře pod heslem „vozataj Bong“. Lyrizované opěvování režimního hrdiny svádí k parodii. Jednu z prvních, osvobodivých, pamatujeme z poloviny 90. let: Buchty a loutky – Příběh ??? člověka (1996).
Nevím, zda Športniki někdy představení svých starších kolegů viděli, spíš asi ne (věkově to nevychází). Ale tím více bijí – v dobrém – do očí četné shody. Je to přirozené: Meresjev i Gagarin jsou postavy z téže dížky; loutkářská parodie knihy, která vůči totalitnímu režimu slouhovsky rozmělňuje a banalizuje statečnost, která ve skutečnosti byla originální a jedinečná, si zjevně říká o totéž. A téhož se jí od obou autorských divadel dostalo. Za použití podobných vyjadřovacích prostředků, především „rodinného“ loutkového divadélka.
Samozřejmě je tu i řada odlišností. Především celá hudební složka, která u GAGARINA činila velice podstatnou část sdělení, ať už to byl akordeonový podkres informace o Stalinově smrti Sulikou nebo později různé dobové „hity“, lomcující socialistickou společností.
Stejně jako představení Návratu na Bullerbyn i toto představení běželo ve zběsilém tempu, kdy měl divák dojem, jako by se herci v rozkoši ze hry snažili sami sebe předběhnout, aby už už byli u dalšího gagu. Česko-slovinský soubor je úžasně vyrovnaný, nemá slabiny. Sexappeal jeho slovinské části je ovšem nepřehlédnutelný a bohatě vykompenzuje jisté prohřešky proti češtině, pokud jde o slovní přízvuky a kvantitu vokálů
Vezmeme-li v úvahu též pondělní vynikající představení Naivního divadla Liberec Velbloud, ryba, slepice aneb Námořnická historie, za jehož inscenací stojí rovněž dvojice T. Jarkovský a J. Vašíček, můžeme s radostí konstatovat, že nad českým loutkářstvím zazářila nová režisérská stálice první velikosti.
Komentáře k článku: Time Out Petra Pavlovského z TER HK (No. 26/9)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Petr Pavlovský
Nebyla to ale jenom legrace. Například sekvence se psem Lajkou byla – kontrastně – jímavá!
29.06.2012 (21.21), , Trvalý odkaz komentáře,