Pro batolata něžně, s citem, láskou a empatií

Je k neuvěření, že si kladenský primátor Milan Volf za přičinlivé pomoci ředitele Městského divadla Tomáše V. Hrona vybral něžnou a křehkou inscenaci MáMě, aby z ní udělal obscénní kus, z něhož jsou údajně znechuceni rodiče a ředitelky mateřských škol. Po zhlédnutí dnešní odložené premiéry je jasné, že jde o svévoli a záminku ze strany zřizovatele, který tak může předvádět, jakou má nad divadlem moc. Ještě horší je, že ředitel – v tomto případě jednatel – městského „eseróčka“ se nepostaví za své tvůrce a herce, kteří odvedli výbornou práci, ale rozhořčeně přikyvuje radnici. Ta neměla jediný důvod zrušit přípravu inscenace v generálkovém týdnu a následně premiéru, všechno, co primátor a jednatel uvedli, je vylhané a zlovolné. Inscenaci neviděli, pouze se seznámili s kratičkou upoutávkou a vycucali si z prstu, že je neslušná, protože v ní herečka vystrkuje hlavu z růžové látky.

ZDROJ Divadlo Lampion

Inscenace MáMě, která je určena batolatům, je nejenom povedená, ale tvůrci a dvě herečky do ní vložili spoustu citu, hravosti a empatie a stvořili řadu momentů, které bezprostředně dojímají. Vypráví o zázraku zplození, o čekání na miminko i o tom, jak se narodí. Hrací prostor vynalézavě evokuje hřejivý, objímající a bezpečný vnitřek mámina břicha; výtvarné řešení, jehož autorkou je Petra Vlachynská, tvoří velký kulatý růžový stan z pružné látky, z jehož stropu visí látkové růžové zvonce nebo možná cecíky, po kterých se miminka natahují. Stan má pohyblivou podlážku, na které se nejlépe leze po čtyřech. Sem se nasoukají diváci a sem za nimi několika otvory vstupují dvě herečky, Štefánie Šubová a Kristýna Dámová. Mají na sobě nebesky modré kostýmy, nejdřív prošívané overaly, pak velké těhotenské šaty, pod nimiž je velké požehnané břicho. Obecenstvo tvořené dospělými a maminkami s batolaty se v uzavřeném růžovém vaku, v němž nejdřív dostalo možnost zabydlet se, cítilo velmi komfortně a nechávalo se příjemně kolébat atmosférou. MáMě je částečně nonverbální inscenace, ale jsou tu i dobře zvolené textové pasáže nebo třeba jen výkřiky, hned úvodem pobaví „sebrané pocity“ budoucích maminek i jednoho osmnáctiletého otce. Režisér i obě herečky našli přirozený komunikační kód pro nejmenší diváky a zároveň dokázali oslovit hravostí a jednoduchou divadelností, která pracuje s výtvarným znakem. Dospělí byli okouzleni od první chvíle, kdy se na stropě třásla světýlka a pak putovala po obvodu, ale nejlepší vysvědčení tvůrcům dala miminka, která všechny drobné a půvabné nápady, vjemy či zvuky sledovala s velkým zaujetím a větší děti reagovaly nadšeně a bezprostředně. Ať už za látkovou stěnou jako špunty z láhve vyskakovala světýlka, spermie, které výmluvně křičely „já, já“ a draly se o své místo, nebo se v otvoru objevil nos či ucho, jak miminko rostlo. A s ním rostlo i břicho, doslova a do písmene buben, na který si maminka zabubnovala, a obě těhotné ženy si pak v duetu zarapovaly výčet neuvěřitelných chutí, které na každou budoucí maminku jdou. Dalo mi práci nevzkřiknout do rytmizovaného skandování malin, mandarínek, vepřových výpečků či láku z okurek škubánky, protože ty jsem já v požehnaném stavu mohla jíst pořád. A to je další významová rovina inscenace: dokáže totiž připomenout ten zvláštní stav čekání a zároveň se při té evokaci dojmout.

No a pak už se vystrkují andělská křídla, miminko se brzo narodí a my s ním slyšíme změť nesrozumitelných hlasů, které ho na světě vítají. Spočinutí v růžovém stanu končí, je třeba vyjít do světa, který už tak přátelský nebývá, o čemž svědčí i to, co se s touto inscenací děje a bude dít. Není jasné, jaký bude její osud, na webu divadla Lampion je zatím informace o dvou představeních 15. března. Vedení divadla ale ve své včerejším prohlášení oznámilo odchod. Kladenská radnice a šéf Městského divadla nijak nepřekvapili, arogantně pokračují v nastoupeném kurzu a pletou si základní pojmy spojené s veřejnou službou a uměleckou suverenitou kulturní instituce, jakou divadlo je.

Karel Kratochvíl, Tereza Karpianus, Petra Vlachynská: MáMě. Divadlo Lampion Kladno, premiéra 25. února 2025.

Zdroj náhledového obrázku Divadlo Lampion.

Autor: Jana Machalická
Publikováno: 25. února 2025

Názory – Glosy Divadlo Lampion MáMě Městské divadlo Kladno Společnost kladenských divadel

Komentáře k článku: Pro batolata něžně, s citem, láskou a empatií

Hana Veselá

Vše vyjádřila dokonale paní redaktoka Machalická.
Mám ale kritický názor na představení „Dva,úplně nazí „.
Jsem snad jediná ?
H. Veselá

26.02.2025 (14.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš V. Hron

Kvituji dojem z představení. Odmítám tvrzení, že jsem se za inscenaci jako takovou nepostavil.

Zbytek článku je čistá fabulace plná nepravd. DN by neměly sloužit jako nástroj jednoho člověka a jeho názoru.

Celé mé vyjádření k situaci je zde:

https://www.divadlokladno.cz/oficialni-vyjadreni-jednatele-divadla-kladno-s-r-o-k-situaci-v-divadle-lampion/

26.02.2025 (19.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Jan Hromádko
  
  Vážený pane Hrone,
  
  Vy a pan Maléř, jste se měli především zachovat kolegiálně k členům souboru a odejí s nimi. Místo toho jste přijal funkci a nyní vládnete prázdnému divadlu, kde u chodu visí vaše obrovské potréty. Blahopřeji k pyrrhovu vítězství.
  
  Pokud chcete prospět kladenskému divadlu a svému svědomí, složte funkci a proste o odpuštení své bývalé kolegy. Pak budete moct začít znovu a s čistým štítem.
  
  Dokud budete Vy a váš „umělecký šéf“ ve vedení divadla, já do budovy divadla nevkročím.
  
  S pozdravem
  
  Jan Hromádko
  
  27.02.2025 (13.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Lada Stará

Mým příspěvkem k diskusi je otevřený dopis kladenskému primátor Volfovi a ředitelům kladenského divadla.
Vážený pane primátore Volfe,
vážený pane řediteli Hrone,
vážený pane řediteli Maléři,
píšu Vám otevřený dopis, protože jsem velmi znepokojena děním kolem Divadla Lampion.
Patřím k pravidelným divákům Divadla Lampion. Představení mě zajímají proto, že jejich umělecká hodnota a přesah jsou mimořádné. Nejsou to jen banální loutkové hry pro děti. Jde o zajímavé inspirativní kusy vytříbené jak režijně a herecky, tak i vizuálně i hudebně. Silný kulturní zážitek si odsud odnášejí děti i dospělí. Některé inscenace jsem navštívila také se svými žáky ze Základní umělecké školy Nové Strašecí a věřte, že i moji svěřenci byli nadšeni. Ráda bych se svými žáky dále jezdila na nová představení stávajícího souboru, protože věřím, že budou stejně dobrá, jako ta předchozí. Doufám, že pomohou vyrůst novým generacím uměnímilovných kulturních diváků a třeba také umělců.
Promo ke hře MáMě mě rozhodně nepobuřuje. Vůbec nerozumím tomu, jak je možné, že se kvůli něčemu tak nevinnému zakazuje a následně zase povoluje představení, rozdávají se výpovědi a část souboru odchází.
Hrozící zánik stávajícího vynikajícího ansámblu divadla, které považuji za jednu z nejlepších kladenských kulturních institucí významem přesahující naše město, je skandální.
Myslím, že by bylo třeba nechat opadnout emoce, situaci zklidnit, nastolit smír a stávajícímu souboru včetně jeho klíčových členů připravit dobré podmínky pro pokračování v práci pro Divadlo Lampion ve prospěch malých i velkých občanů města. Nenechte, prosím, tyto divadelníky odejít.
Součástí kultury je i kultura jednání a mezilidských vztahů, tedy i kultura způsobu vedení divadla a vedení města. Zachovejte se kulturně, prosím.
S pozdravem
Lada Stará

28.02.2025 (22.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,