Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Pojďte si do divadla zahrát

    Spousta lidí chodí ráda do divadla, ale některým sedět v hledišti nestačí. Rádi by si k herecké branži alespoň na jeden den čichli. Obsazenost hereckých kurzů pro neherce, které pořádají Městská divadla pražská, svědčí o tom, že takových lidí je překvapivě dost. Poslední z jednorázových kurzů proběhl na Malé scéně Divadla ABC v sobotu 21. září.

    mdp-00Jednodenní kurzy pro ty, kteří si chtějí vyzkoušet něco ze základů herectví, se konají v Divadle ABC od března 2013 zhruba jednou za měsíc a vede je režisér Petr Hašek. Pokaždé se sejde deset lidí různého věku i rozdílné motivace. Někteří se chtějí zkusit dostat na herecký obor, a tak sbírají zkušenosti, jiní přišli ze zvědavosti. Velký počet lidí je tu tak trochu neplánovaně – dostali účast na kurzu jako dárek. Co se v jednotlivých termínech příliš nemění, je genderové složení skupiny. Na první poprázdninový workshop tak dorazilo klasicky osm žen a dva muži.

    Účastníci kurzu na jevišti FOTO JIŘINA ŠIMKOVÁ

    Účastníci kurzu na jevišti FOTO JIŘINA ŠIMKOVÁ

    Úvodní rozpaky jsou pochopitelné. Někdo zaraženě mlčí a pomýšlí na útěk, paní středního věku špitá kamarádce, že na jeviště raději ani nevleze. Jiní hovoří žoviálním tónem a snaží se působit sebevědomě. Stačí ale krátká chvíle na to, aby se účastníci mezi sebou seznámili a spontánně si začali tykat – vždyť je čeká celý den společného souznění na jevišti, posezení v divadelní kavárně, večerní představení i debata s herci.

    To už jsou všichni účastníci v podzemí Divadla ABC a s očekáváním se rozhlížejí po malé scéně, na jejímž jevišti herecká dílna probíhá. Z mladého technika, který montuje kabely do ozvučovacího zařízení, se vyklubal režisér Petr Hašek – usměvavý, ba přímo nadšený divadelník, který má vedení kurzů od začátku na starosti.

    Cvičení a etudy se postupně zaměřují na různé aspekty hereckého umu a vnímání. Začíná se rozcvičkou na hudbu, při které opadne většina nervozity a všichni si rychle začnou užívat bezstarostné rytmické pohyby, které jejich kolegové předcvičují. Rytmus je pro mladého režiséra jedním ze základních prvků, na kterých stojí herecká akce i kompozice celého představení. Rytmus umožňuje napojit se na kolegy na jevišti, odhadnout jejich další pohyb, načasovat akci. A pro diváka je scéna využívající rytmus zajímavější – připomíná totiž zážitek z poslechu hudby.

    Po části zaměřené na vnímání a využívání rytmu přišel trénink komunikace. Ovšem té beze slov. Stejně jako na jevišti nemáte možnost svému hereckému partnerovi vysvětlit, co má dělat on a co máte v úmyslu vy, i tady se dvojice lidí zkoušely dohovořit pouze očima, úsměvem, odhadnout další akci partnera podle jeho postoje a výrazu.

    Domluvit se ve skupině mlčky, když na sebe navíc ani pořádně nevidíte, není vůbec jednoduché. Po chvíli tréninku se ale celému uskupení daří naladit se na stejnou vlnu a zvládnout jako jeden muž rovnoměrné zrychlení, zpomalení nebo zaplnění scény. A protože herec musí na scéně zároveň vnímat publikum, ostatní kolegy, akustiku, prostor, čas i napětí momentální dramatické situace, přidává Petr Hašek s dobromyslným pobavením další a další úkoly.

    Debata s herci, v růžovém Henrieta Hornáčková_FOTO ABC

    Debata s herci MDP FOTO ARCHIV DIVADLA

    Součástí herecké dílny je podvečerní návštěva představení v Divadle ABC a následná debata s herci. Tentokrát byl na programu Shakespearův Sen čarovné noci a po produkci si s námi sedli do divadelní kavárny Henrieta Hornáčková a Viktor Dvořák. Pohled z druhé strany poněkud vrátil na zem naše nadšení z krás jevištní profese, když jsme si díky nim uvědomili, že herectví je profese náročná a nejistá a nespočívá jen v krásných kostýmech a vysněných rolích, ale především v zaplněných večerech, fyzické námaze a nutnosti odehrát představení za všech okolností a takřka v libovolném zdravotním stavu.

    Po zářijové sobotě je mezi divadelními laiky zase více o deset lidí, kteří získali nový pohled na divadlo a snad se o něj začnou i více zajímat, ať už pozice diváků, amatérských herců nebo třeba kulturních organizátorů. A to je moc dobře. Vždyť o divadelní osvětu tu jde především.


    Komentáře k článku: Pojďte si do divadla zahrát

    1. Luděk Kupčok

      Profilový obrázek

      Dobrý den,
      zaujal mě Váš článek Pojďte si zahrát do divadla. I já bych se rád zúčastnil takovéhoto kursu. O herectví se zajímám delší dobu a baví mě to. Mohli byste mi prosím poradit, jak se do takového kursu přihlásit.
      Předem děkuji za odpověď
      Luděk Kupčok

      06.10.2013 (14.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,