Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Pod hronovským nebem (No. 3)

    Pondělí v Hronově patřilo v rámci hlavního programu převážně mladým divadelníkům, kteří na festival přivezli své autorské inscenace.

    Divadlo dNO ze slovenského okresního města Námestovo v Žilinském kraji na schodech Jiráskova divadla. Foto FB souboru

    Divadlo dNO ze slovenského okresního města Námestovo v Žilinském kraji se profiluje jako mladý soubor, který svou dramatikou reaguje na aktuální dění nebo čerpá námět ze skutečných událostí. Inscenace Hra na Boha vychází z brutální vraždy tří lidí v kostele v roce 1960, k nimž se přiznal Janko Jenej (více zde). Jevištní zpracování režiséra Lukáše Kubíka se však vraždou jen inspiruje. Hlavní je pro něj mysteriózní atmosféra kostela a jeho nejbližšího okolí, kde se odehrálo něco víc než jen „obyčejná vražda.“ Vzduchem v úvodu představení vonělo kadidlo, po jevišti chodily postavy zahalené v rouchách, zněl chorál. Rázem se ale obraz změnil na hysterický výslech StB, během kterého policistka na Janka chrlila obvinění, snažila se z něj vymámit přiznání a zároveň jej sváděla. V dalším obraze se pak rozehrál příběh kněze a jeho výčitek svědomí. Do necelé hodiny se inscenátoři pokusili doslova „narvat“ bestiální vraždy a dobový vztah slovenské státní moci a církve. Témata se však příliš krátce exponovala, a nespojila tak do srozumitelnějšího tvaru.

    Výjimečný byl herecký výkon Jakuba Janotíka (vrah Janko). Foto FB souboru

    Výjimečný však byl herecký výkon Jakuba Janotíka (vrah Janko) během policejní rekonstrukce. Janotík Janka hrál během krátkých tanečních sekvencí jako netvora, který v jeden okamžik se zvířecí agresivitou masakruje sekyrou své oběti, po násilném aktu však mrtvoly s nečekanou něhou chová v náručí a v další chvíli demonstruje brutální soulož. A o několik vteřin později rozpažením rukou do kříže naznačuje možné okultní motivace vražd. Zbytek představení se však Janko válel po zemi jako sklíčený otloukánek. Nemluvil, vyděšeně sledoval ostatní a hleděl odevzdaně do země. V žádném případě jako vrah nevypadal. Představení by podle mne velmi prospělo, kdyby se soustředilo jen na jednu dějovou linii.

    Z hronovského Bloku Dětské a Mladé scény mne zaujalo krátké představení Eva H. (režie Pavel Skála) mosteckého souboru Nejmladší částice. Foto LCH

    Z hronovského Bloku Dětské a Mladé scény mne zaujalo krátké představení Eva H. (režie Pavel Skála) mosteckého souboru Nejmladší částice existujícího při ZUŠ F. L. Gassmana. Eva se skutečně narodila v roce 1928, dnes je jí devadesát tři let a žije v domově důchodců. Z její životního příběhu se tvůrci zaměřili především na válečné události, které někdy však až příliš ilustrativně demonstrovala pětice děvčat pomocí polínek a jednoduchých rekvizit. Některé nápady se ale povedly. Třeba loutka Evy v životní velikosti vytvořená z malých polínek, špagátů a červené mašličky. Pětice dívek loutku s obdivuhodnou synchronností animovala tak, že opravdu vznikl dojem, že na jevišti cvičí mladá Eva. Škoda jen, že tvůrci nápad dál nerozvinuli a že se loutka se v představení objevila už jen jednou, úplně na konci, kdy se dřevěno-špagátová Eva šourala po mosteckém domově důchodců…

    Představení vtipně propojilo dětské divadlo se závažným historickým tématem. Foto JH

    Z polínek na zemi vytvořený hákový kříž působil podle mého soudu – vzhledem k námětu pro dětské divadlo – zbytečně násilně. Navíc jej trvalo dlouho poskládat a dívky jej ani zásadním způsobem nevzaly do hry. Demonstrace výslechu Evina tatínka jako řezání polínka pilou, okrajováním nožem a rozseknutím pak odvádělo pozornost od dramatického příběhu k divákově otázce, zda je bezpečné takové nástroje vkládat do dětských rukou. Přesto – či navzdory tomu – toto představení vtipně propojilo dětské divadlo se závažným historickým tématem.

    ///

    Více o 92. JH na i-DN:

    Jiráskův Hronov po dvaadevadesáté

    92. Jiráskův Hronov začíná

    Divadlo RADAR získalo Cenu Pavla Dostála

    Pod hronovským nebem (No. 1)

    Pod hronovským nebem (No. 2)


    Komentáře k článku: Pod hronovským nebem (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,