Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2018

ročník 25
11. 12.–24. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Plné sklady emocí

    V krásném prostředí (skoro) art deco sálu Venuše ve Švehlovce na rozhraní Žižkova a Vinohrad se koncem června uskutečnila premiéra taneční inscenace Johany Pockové s názvem Plné sklady citů. Choreografka je absolventkou taneční konzervatoře Duncan Centre, úspěšné instituce, která vychovala české taneční scéně už řadu talentů. Na závěr studia absolvovala Johana zahraniční stáž v Americe, jejíž kultura na ní zanechala své patrné stopy.

    Johana Pocková. FOTO archiv Domu jógy

    Její sólo – první část večera – komiksový taneční příběh s motivem vraždy nazvaný Vražda! Malá komiksová historie, uspěl již v minulém ročníku choreografické soutěže o Cenu Jarmily Jeřábkové (druhé  místo). Americká inspirace je zde zjevná.

    Americká inspirace je zjevná. FOTO DRAGAN DRAGIN

    V perzifláži komiksového příběhu zpracovaného na jazzově laděné skladby Aleše Březiny zaujme mladá choreografka smyslem pro taneční grotesku a také narativními prvky svého „tanečního komiksu“, který využívá horor a ironii. Ty byly ovšem také tím, co tanečnici poněkud odvádělo od čistě tanečního živlu. Choreografka by si však zřejmě přála, aby za clonou komiksové příběhu četli diváci více: Za pitoreskní rovinou je rovina vážnější, obětí vraždy je vlastně vztah muže a ženy. Rozchod bývá v tomto smyslu pro jednu stranu tragédií, pro druhou však může být jen malou epizodou, říká autorka. Sólová choreografie je zhodnocena choreografčinou vlastní interpretací; Johana je performerka se silnou jevištní prezencí a expresivním projevem.

    Ve své nejnovější choreografii – Skladech plných citů – se autorka pustila do velkého formátu, zalidněné inscenace, v níž vystupuje skupina čtyř tanečnic doplněná o babičku a holčičku. FOTO JAN HROMÁDKO

    Ve své následující, nejnovější choreografii – Skladech plných citů – se pustila do velkého formátu, zalidněné inscenace, v níž vystupuje skupina čtyř tanečnic doplněná o babičku a holčičku. V obsazení převažují (očekávatelně) bývalé studentky Duncan Centra – tančí a performují Sabina Bočková, Matilda Maio, Ingrid Mikshina, Karolína Ondrejková, Jaroslava Pocková a Pavla Vařáková. Vedle mladých tanečnic je tu i paní ve věku babiček a malá holčička. Věky žen jsou odlišeny mimo jiné tím, „kdo koho nosí“, kdo koho fyzicky podporuje, kdo komu umožní „vznášet se vzduchem“. Ženy se stále o sebe – fyzicky – opírají.

    Skupina žen rozkrývá ale před diváky nejen „techniky“ své vzájemné důvěrné ochrany, ale i rivality. FOTO JAN HROMÁDKO

    Skupina žen rozkrývá ale před diváky nejen „techniky“ své vzájemné důvěrné ochrany, ale i rivality. Představení je ovšem daleko nějaké realističnosti. Hraje se v obrazech, které stojí vždy na nějakém herním sjednocujícím pohybovém zadání – hra na lezení po čtyřech, hra na vznášení ve vzduchu, hra na milostný (?) dopis divákům… Všechny hry nicméně obsahují – pro ženy typický – citový přetlak.

    Příroda nás obdařila city, plnými sklady citů, ale někdy chybí kupec. FOTO JAN HROMÁDKO

    Takto vysvětluje choreografka své záměry: Příroda nás obdařila city, plnými sklady citů, ale někdy chybí kupec. Chceme věčně milovat, „chodit po vzduchu“. Jsme vášnivé loutky. Nekonečný čardáš tužeb a snů. Naší zbraní je něha. Naivita kamenem úrazu. Pohání nás ambice. Potácíme se mezi chvílemi jistot (sebejistot) a pochyb (úplné ztracenosti). Noříme se do svých pocitů. Chceme je pak sdílet a rozebírat v kruhu důvěrnic. Potom probrat jejich názory ještě v menším kruhu důvěrnic a nakonec zjistíme, že si stejně poradíme nejlépe samy. Mládí touží, stáří vzpomíná.

    Mládí touží, stáří vzpomíná. FOTO JAN HROMÁDKO

    Na české taneční scéně tak můžeme přivítat novou choreografickou naději. Jedná se o nesporně talentovanou a perspektivní mladou dámu, choreografku, tanečnici, stejně jako impresionantní performerku.

    Johana Plocková: Vražda! Malá komiksová historie & Plné sklady citů. Koncept, choreografie, tanec: Johana Pocková. Premiéra dvojvečera 27. června 2018, Venuše ve Švehlovce, Praha /Vražda! Malá komiksová historie. Choreografie a interpretace: Johana Pocková, hudba: Aleš Březina (Fucking Weather, Suita, Buttoners, Lay, Up and Down). Premiéra: listopad 2017./


    Komentáře k článku: Plné sklady emocí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,