Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Liberecký operní orchestr hodlá stávkovat

    V pondělí 26. srpna 2019 oznámil předseda základní odborové organizace Unie orchestrálních hudebníků ČR Aleš Hejcman, že od 1. září vstoupí hráči operního orchestru Divadla F. X. Šaldy v Liberci do stávkové pohotovosti kvůli nízkým platům. Oznámení přišlo v době, kdy ředitelka divadla Jarmila Levko čerpá řádnou dovolenou.

    Divadlo F. X. Šaldy Liberec. FOTO archiv

    Jednání s vedením divadla byla zatím neúspěšná, sdělil Aleš Hejcman, zároveň první klarinetista orchestru. Zaměstnanci opery DFXŠ Liberec mají nejnižší tarifní plat ze všech operních souborů v České republice. V principu jde o to, že si vedení myslí, že to zařazení v platových třídách mají správně, ale jinak praxe je taková, že v ostatních souborech v celé České republice je platové zařazení řádově o jednu platovou řadu výš, někde dokonce o dvě.

    Skoro čtyřicetihlavý orchestr chce, aby pro něj platil stejný model jaký je aplikovaný v operních souborech v Praze, Brně nebo Ostravě. Průměrný tarifní plat člena orchestru je podle Hejcmana asi 25 tisíc korun, jedna platová třída znamená zhruba 2500 korun. Při svých požadavcích se odboráři opírají o vládní nařízení, které je platné od ledna minulého roku. Cílem stávkové pohotovosti je náprava platového zařazení uměleckých zaměstnanců, vycházející z platného nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, uvedl Hejcman.

    Stávkovou pohotovost podle Hejcmana podporují i odbory divadelníků a zpěváků. Divadelním novinám však zaslala stručné vyjádření přední sólistka liberecké opery Lívia Obručník Vénosová: Ráda bych se vyjádřila k stávkové pohotovosti v opeře Liberec. Velmi mne mrzí, že tak podstatné otázky jako vyhlášení stávkové pohotovosti se dozvídám z médií (webové stránky operaplus). Dle mých informací se deklarovaná podpora z řad sólistů týká pouze souhlasu paní Blanky Černé.

    Postup odborářů kritizuje i šéf liberecké opery a dirigent Martin Doubravský, který Divadelním novinám oznámil: V sobotu 24. srpna mně zaslal pan Hejcman informaci, že pakliže paní Levko do 31. srpna nebude reflektovat jeho požadavky, vstoupí od 1. září zaměstnanci do stávkové pohotovosti. Velmi mě tedy překvapilo, že celá záležitost byla již v pondělí (26. srpna) medializována  Za velmi nekorektní též považuji skutečnost, že paní ředitelka se k celé záležitosti bude moci vyjádřit až za deset dní, po návratu z dovolené. Předpokládal bych zároveň, že s postojem orchestrálních hráčů budou dopředu seznámeni sólisté, či členové sboru, ale i ostatní zaměstnanci divadla, což se nestalo.

    Odboráři chtějí podle Hejcmana s vedením divadla nadále jednat, představení na podzim jejich požadavky neohrozí. Zaměstnanci orchestru budou hrát představení a koncerty v tričkách s mottem stávkové pohotovosti. Před každým představením vystoupí na pódiu předsedové odborových organizací nebo koncertní mistr orchestru s veřejným prohlášením, dodal Hejcman. 

    Naplnění svých požadavků očekávají do 1. ledna 2020.

    /S použitím zprávy ČTK/

    • Autor:
    • Publikováno: 27. srpna 2019

    Komentáře k článku: Liberecký operní orchestr hodlá stávkovat

    1. Martin Krykorka

      Profilový obrázek

      Držím všem stávkujícím palce,
      je již na čase, aby v době konjunktury jste mohli jako profesionalni hráči být hrdí na své povolání, a to nejen proto, že svou práci milujete.
      Vaš bývalý kolega

      28.08.2019 (23.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. DN

      Profilový obrázek

      Prohlášení
      ředitelky divadla Jarmily Levko ke stávkové pohotovnosti orchestru liberecké opery:

      Osobně se ztotožňuji s požadavkem na zvýšení platů v kultuře. Cítím nutnost řešit platové podmínky zaměstnanců v kulturních organizacích, jejichž zřizovatel není Ministerstvo kultury – připomínám, že v našem případě je zřizovatelem Statutární město Liberec. Provoz divadla stojí naše město 113,8 milionů Kč, to je dotace na provoz a odpisy na rok 2019. Jsem přesvědčena, že bez spoluúčasti státu a krajů není rozvoj regionálních divadel možný. Pokud se nebudou významně podílet na financování stát a kraj, například v poměru 60 % město, 30 % Ministerstvo kultury a 10 % kraj, nikdy nevznikne možnost, aby zaměstnanci divadel a orchestru dosáhli alespoň takového ohodnoceni jako kolegové ve školství. Toto je potřeba ukotvit v zákoně.

      K dosažení těchto cílů jsem se rozhodla učinit tyto kroky:

      – obrátit se neprodleně na ministra kultury s žádostí o urychlené řešení vícezdrojového financování divadel a orchestrů,

      – postupovat při prosazování tohoto požadavku v součinnosti s řediteli dalších divadel, především těch vícesouborových, jejichž provoz je finančně nejnáročnější, a zároveň hledat podporu pro prosazení tohoto požadavku napříč mezi zaměstnanci v celém resortu,

      – do 15. 10. 2019 vypracovat návrh úpravy katalogu prací a předložit ho k diskusi ministerstvu kultury, práce a sociálních věcí a odborné veřejnosti.

      Zároveň však vyjadřuji nesouhlas se stávkovou pohotovostí členů orchestru a způsobem jejího vedení, a to z následujících důvodů:

      – Stávková pohotovost a především její prezentace v médiích je postavena na polopravdivých a manipulativních informacích. Zcela záměrně se zmiňují jen tarifní platy, avšak je potřeba podívat se na plat jako celek. Například pohyblivá složka u koncertních mistrů a prvních hráčů orchestru činila ve druhém čtvrtletí průměrně 3 907 Kč hrubého měsíčně, čímž se vyrovnává rozdíl s jinými orchestry, které právě tento okruh hráčů zařazují do jiného tarifu. Průměrný plat členů našeho orchestru činil ve druhém čtvrtletí 2019 29 432 Kč a je zcela srovnatelný například s platem orchestrálních hráčů v divadle Olomouc. Není také pravda, že zaměstnanci orchestru nejsou zařazeni do platových tříd v souladu s katalogem prací. Celý problém vznikl právě po úpravě katalogu prací v roce 2018, kdy zřejmě pod lobbistickým tlakem se změnil pouze pro orchestrální hráče a sborové zpěváky a kdy z něj byly vyřazeny jasné kategorie jako například vedoucí nástrojové skupiny, zato byly zavedeny tak vágní pojmy jako například „jedinečná interpretace sólových částí nejnáročnějších děl“.

      – Způsob komunikace je nekorektní a agresivní. Poté, co na podnět odborů Inspektorát práce provedl dvakrát hloubkovou kontrolu (druhá kontrola na základě odvolání) a konstatoval, že máme zařazení do platových tříd v souladu s katalogem prací, odbory tento závěr neuznávají a je nám vyhrožováno žalobou.

      – Požadavky na navýšení tarifních mezd jedné skupině, v tomto případě orchestru a sboru, je zákonitě na úkor ostatních zaměstnanců – tato stávková pohotovost staví naše zaměstnance proti sobě a tím poškozuje atmosféru a tvůrčí duch v našem divadle.

      Pokládám za svou povinnost dbát na spravedlivé odměňování všech uměleckých i technických pracovníků divadla, což by mi přijetí požadavků úzké skupiny zaměstnanců znemožnilo.

      Též nechápu, že skupina orchestrálních hráčů neseznámila se záměrem vyhlášení stávkové pohotovosti dřív než média své spolupracovníky v operním souboru ale i jiné složky našeho divadla. Já jsem pak oznámení o zahájení stávkové pohotovosti nedostala do dnešního dne vůbec, ani písemnou ani ústní formou. Reaguji tedy jen na základě informací z médií.

      Pojďme bojovat za zlepšení podmínek pracovníků v kultuře alespoň na úroveň školství všichni společně, nebojujme o ten hubený balíček peněz mezi sebou – jedna skupina proti druhé.
      Chceme vyšší platy pro VŠECHNY zaměstnance našeho divadla, proto našim mottem je „Hrajme všichni ze stejných not“.
      Jarmila Levko, 5. 9. 2019

      06.09.2019 (11.25), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Aleš Hejcman

      Profilový obrázek

      Nesouhlasíme s názorem paní ředitelky,
      že je nutné vnímat plat jako jeden celek. Pro kteréhokoliv zaměstnance veřejného sektoru (ať je to umělec, učitel, policista nebo sociální pracovník) je zásadní jeho finanční základ, v odborné terminologii tarifní plat. Ten vychází z nařízení vlády o katalogu prací a podle něj musí být zařazený zaměstnanec do takové platové třídy, podle nejnáročnější práce, která je na něm v rámci jeho profesního zařazení vyžadována. V našem divadle má paní ředitelka možnost podle katalogu prací zařadit do vyšších platových tříd nejen členy orchestru, ale i členy baletu, herce, zvukaře, osvětlovače, krejčové nebo jiné technické zaměstnance.

      Motto naší stávkové pohotovosti hovoří jasně, že „chceme, aby měli lepší platové podmínky všichni umělečtí i techničtí zaměstnanci našeho divadla“. Proto se musíme ohradit proti tvrzení ředitelky Levko, že si orchestrální hráči snaží prosadit lepší podmínky na úkor jiných zaměstnanců divadla: „Pokud ovšem z tohoto rozpočtu přidám jedné skupině, bude to automaticky na úkor ostatních divadelníků“ (Jarmila Levko 9.9.2019, zdroj: Liberecké zprávy). My si myslíme, že je možno přidat v platovém základu téměř všem zaměstnancům divadla, jen musí být vůle ze strany vedení divadla získat více prostředků na mandatorní výdaje. Obvinění zaměstnanců orchestru, že si chtějí prosazovat své požadavky na úkor ostatních zaměstnanců divadla, i proto vnímáme jako účelové a agresivní. Navíc je zjevné, že se v nedávné minulosti vyjádřila k situaci okolo tarifních platů dnes už bývalá šéfka baletu Alena Pešková v Tanečních aktualitách, dne 14. 4. 2019: „Dále jsem se potkala s neochotou přeřadit některé tanečníky, kteří i tři roky tančili sólové role, do dvanácté platové třídy a jmenovat je sólisty s povinností sboru.“

      Takové jednání ředitelky de facto rozděluje samotné zaměstnance a je potom otázkou, kdo vlastně poškozuje tvůrčí atmosféru uvnitř divadla? Osobní příplatky a odměny (tzv. “prémiové balíčky“), o kterých hovoří paní ředitelka, sice vypadají navenek velmi pěkně, ale tvoří nenárokovou složku platu, což v praxi znamená, že o ně může kterýkoliv zaměstnanec přijít prakticky ze dne na den. Pokud se ředitelka Levko otevřeně ztotožňuje s názorem, že by měli mít pracovníci v kultuře platy na úrovni pedagogických pracovníků, pak se ale divíme, že se tak vehementně brání zlepšit zařazení v platových třídách většině zaměstnanců divadla, tak jak jí to současná legislativa umožňuje a navíc některé profesní skupiny zaměstnanců na to mají vymahatelné právo.

      V základní odborové organizaci Divadla F. X. Šaldy Liberec Unie orchestrálních hudebníků ČR, je zastoupeno bezmála 40 instrumentalistů. Pro drtivou většinu z nás je naprosto nepochopitelné a neobhajitelné, že vedení libereckého divadla dlouhodobě zpochybňuje celosvětově zavedenou praxi, kdy hovoříme o funkci prvních hráčů, kteří jsou sólovými hráči orchestru. Přes dlouhodobou snahu odborových organizací o změnu, jsou smlouvy s členy orchestru koncipované pouze jako s „členy orchestru“, bez dalšího konkrétního zařazení nástrojové skupiny nebo pozice – tutti hráč, první hráč (neboli sólo hráč) a koncertní mistr. Dá se to označit za účelový způsob jednání vedení divadla, kterým zpochybňují samotné znění vládního nařízení a také práci členů orchestru, kteří práci prvního hráče fakticky a objektivně vykonávají. Je to také důkaz naprostého profesního selhání šéfa opery a šéfdirigenta Doubravského, protože není schopen nebo ochoten hájit oprávněné zájmy hráčů orchestru.

      S tím souvisí také již zmíněné „prémiové balíčky“. Paní ředitelka hovoří o průměrné hrubé částce 3907 Kč měsíčně pro první hráče a koncertní mistry orchestru. Taková cifra sice vypadá velmi bohulibě, ale z našeho pohledu je zavádějící až manipulativní, protože drtivá většina prvních hráčů a koncertních mistrů na takovou průměrnou měsíční částku nedosáhne. Domníváme se, že paní Levko do té průměrné částky účelově zahrnuje i osobní příplatky a odměny za práce, které nijak nesouvisí s výkonem činnosti hráče na hudební nástroj (například inspektor orchestru – administrativní práce nebo technici orchestru – manuální práce).

      To, jakým způsobem a na základě jakých kritérií jsou rozdělovány odměny a osobní příplatky mezi jednotlivé členy orchestru nám není nijak známo, přestože odborové organizace v opeře dlouhodobě usilují o vytvoření vnitřní směrnice, která by upravovala způsob rozdělování odměn a osobních příplatků pro kolektivní soubory. Je pro nás naprosto nepochopitelné, že někteří orchestrální hráči dostanou roční odměnu v nějaké výši a jiní členové orchestru roční odměnu žádnou, přitom vykonávali práci v rámci kolektivního tělesa neméně svědomitě. Nutno zdůraznit, že umělecký výkon není objektivně měřitelný, a proto rozdělování odměn jednotlivým členům orchestru na základě subjektivního soudu jednoho člověka je z profesního hlediska neopodstatněné. Jinak řečeno, každý člen orchestru hraje na určité profesionální úrovni a nedochází podle našeho názoru k žádným diametráním hráčským rozdílům, na které by bylo šéfem nebo uměleckou radou orchestru dlouhodobě upozorňováno. Myslíme si, že paní ředitelka dala šéfům jednotlivých souborů až moc velkou pravomoc, která se v případě orchestru vymyká kontrole.

      Další postup
      Paní ředitelka se odkazuje ve svých vyjádřeních na závěry šetření inspektorátu práce a obviňuje odborové organizace z agresivního jednání. My jsme se s výsledkem šetření oblastního inspektorátu práce pro ústecký a liberecký kraj prostě nesmířili a obrátíme se na vyšší orgán kontroly – Státní úřad inspekce práce.

      Je také nutné připomenout, že 40 podepsaných zaměstnanců opery podalo na začátku letošního roku podnět k řešení nevhodného a neprofesionálního chování šéfa opery a šéfdirigenta Martina Doubravského, kdy písemně vyzývali ředitelku divadla k nápravě a stejně tak informovali vedení města Liberec. O té doby, s ohledem na závažnost celé situace, nepřistoupila paní Levko k žádným adekvátním opatřením, přestože již zmíněná bývalá šéfka baletu paní Pešková, otevřeně promluvila o jednom z důvodů svého odchodu, kterým bylo právě neprofesionální chování šéfa opery:

      „Jaký je důvod vašeho náhlého odchodu z libereckého souboru?“ „Dění v divadle dospělo do stadia, kdy pro mě přestalo být lidsky i profesně únosné. Přispěly k tomu poslední tři kapky.“ … „Zatřetí jde o spolupráci opery a chování pana Doubravského, které je pro mě lidsky i profesně absolutně nepřijatelné. Doufám, že moje důvody k odchodu pomohou k zamyšlení, že by se mělo něco změnit“. (Alena Pešková, 14. 4. 2019, zdroj: Taneční aktuality)

      Na závěr považujeme za důležité zdůraznit, že jsme se snažili řešit situaci okolo tarifních platů minimálně poslední tři roky, avšak bez jakékoliv snahy alespoň o kompromisní dohodu ze strany vedení divadla. S ohledem na naši dlouholetou snahu o narovnání tarifních platů uměleckých pracovníků a aktuální reakce vedení divadla, bude celá tato záležitost řešena i soudní cestou. Pokud naše strana v soudním sporu uspěje, je pak otázkou pro samotné vedení města Liberec, jestli je ředitelka Levko s šéfem opery Doubravským z profesního hlediska kompetentní řídit takovou organizaci, jakou je Divadlo F. X. Šaldy.

      Členové orchestru, s podporou všech tří odborových organizací opery (Unie orchestrálních hudebníků ČR, Odborová asociace divadelníků a Unie svaz profesionálních zpěváků CŘ), nadále zůstávají ve stávkové pohotovosti a očekávají naplnění svých požadavků do 1. ledna 2020.

      Unie orchestrálních hudebníků ČR
      za výkonný výbor základní organizace:
      Aleš Hejcman (předseda a člen umělecké rady orchestru), Štěpán Jasenovec (místopředseda), Pavel Řezáč (koncertní mistr a člen umělecké rady orchestru), Ištvan Matejča, Graziano Sanvito

      Odborová asociace divadelníků
      Blanka Černá (předsedkyně)

      Unie svaz profesionálních zpěváků ČR
      Jiří Sehoř (předseda)

      24.09.2019 (23.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,