Divadelní noviny Aktuální vydání 20/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

20/2019

ročník 28
26. 11.–9. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Odsouzeni ke svobodě 2019 (No. 5)

    Prázdné židle je název výboru z básní čínské básnířky a fotografky Liou Sia v překladu Lukáše Zádrapy, kterou vydalo nakladatelství Aula v roce 2018. Básnířky s pohnutým osudem – její manžel, spisovatel a pedagog Liu Siao-poa (1955 – 2017), byl coby spoluautor Charty 08, čínské obdoby naší Charty 77, v níž požadoval po čínské vládě dodržování Všeobecné deklarace lidských práv, v roce 2010 uvězněn. Poté, co byl vyznamenán Nobelovou cenou míru, byla jeho choť potrestána domácím vězením, v němž dle jejích slov jen kouřila a četla. Více než osm let. Po téhle době se jí podařilo emigrovat do Německa, kde žije dodnes. Čínští disidenti, tedy i Liou Sia, vzhlížejí k západní kultuře, a není proto divu, že ve svých básních autorka často oslovuje Franze Kafku nebo výtvarníka Vincenta van Gogha.

    Liu Siao-Pa a Liou Sia. Foto archiv

    Tohle není pěkné počasí

    Prázdné židle je i název komponovaného večera, který v úterý 25. září nahradil zrušené představení Vařený-dušený-syrový, čtvrtý díl cyklu Věznění básníci, v režii Jana Kačeny. V tomto cyklu jsou básně Liou Sia druhým dílem. Skladbu básní připravila Tereza Semotamová, René Levínský a Ivo Hucl. René Levínský večer taky doprovodil úvodním slovem, scénické čtení už bylo v režii Vojtěcha Bárty, který rovněž z básní četl. Druhou aktérkou byla Ha Thanh Špetlíková a na housle a krátkými recitačními vstupy je doprovodil Daniel Meier.

    Scénické čtení Prázdné židle. Foto Anna Černá

    Bárta se k vybraným básním postavil citlivě, až téměř konzervativně. Čtení probíhalo komorně na pódiu Studia Paměť s občasnými vstupy houslí Daniela Meiera a herecká akce byla zredukována na nezbytné minimum – dramatický vstup a odchod Bárty za přednesu básně. Skladba večera harmonicky souzněla s tichými, spíše kontemplativními verši básnířky. Možná mohl dát prostor i autorčiným fotografiím, nicméně takto aspoň nic neodvádělo pozornost od poslechu její poezie. Její výběr od začátku do konce sledoval zejména vztah Liou Sia k manželovi, případně nechával nahlédnout do duše lyrické vypravěčky, jejíž obzor rámuje okno domácího vězení. Snad jediným trochu akčnějším momentem byla báseň, v níž se autorka vypořádává se svou tchyní, s níž přinejmenším její básnické já nemá nejvřelejší vztahy.

    Liou Sia: Prázdné židle, Aula 2018. Repro archiv

    Scénické čtení poezie jistě není nejjednodušší disciplínou, o to větší patří uznání oběma aktérům a zvlášť Vojtěchu Bártovi za důstojné, a přece přitažlivé přenesení básní do jevištní podoby. A nakonec taky tvůrcům celého cyklu, který smysluplně přináší tvorbu perzekvovaných básníků do českého kontextu v době, kdy si sice připomínáme třicet let svobody, ale zase při tom slově poněkud hořkne v ústech.

    V titulku je použit verš jedné z básní Liou Sia.

    ///

    Více o festivalu …příští vlna/next wave… na i-DN:

    …příští vlna/next wave…

     


    Komentáře k článku: Odsouzeni ke svobodě 2019 (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,