Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Neradostné hledání ředitele

    Lenka DombrovskáBrněnská radnice, v čele s novým radním pro kulturu, sociální věci a zdravotnictví Matějem Hollanem, vyhlásila v lednu letošního roku výběrové řízení na ředitele dětského Divadla Radost. Na zaslání koncepcí měli zájemci přibližně tři týdny – což je samozřejmě termín šibeniční. Navíc je vždy na zvážení, zda není vhodnější zadat audit, zjistit, jak instituce funguje, a až pak vypsat uzavřené výběrové řízení, kdy se osloví pouze vytipovaní kandidáti. Zvláště pokud se má obměnit ředitel (a zároveň umělecký šéf, protože tyto dvě funkce v tomto divadle splývají) po více než dvaceti letech! Ale to se již dostáváme k jinému problému.

    V hlasování výběrové komise, kterou sestavil Matěj Hollan z hnutí Žít Brno, zvítězil Vlastimil Peška, toho času úřadující ředitel Divadla Radost, 7. dubna toto rozhodnutí potvrdila Rada města Brna a 14. dubna byl Peška na Zastupitelstvu města Brna oficiálně jmenován ředitelem na další funkční období. Matěji Hollanovi se však výsledek nelíbil, několikrát prohlásil – v médiích i na facebooku, že Vlastimil Peška je do funkce zvolen pouze na rok, a poté ji předá Tomáši Pavčíkovi, který ve výběrovém řízení skončil na druhém místě, hned za Peškou. Jako hlavní důvod nekompetentnosti Pešky uvedl, že 18. března – během setkání kandidátů na ředitele se zaměstnanci a souborem se Peška choval nevhodně a měl vyslovit několik rasistických výroků. Na stránkách www.zitbrno.cz napsal: Pan Peška ihned vyjel s tím, že rozhodně nechce, aby do divadla Romové chodili, že to není divadlo pro ně, že se s nimi nedá pracovat. Když se dožijí více jak 10 let, tak už je to marný, že klid je jen tehdy, když sedí ve vězení, a že je mu líto, že nemohl divadlo obehnat zdí, protože lidem se tehdy nelíbila zeď v Matiční.

    Vlastimila Pešku jsem požádala, aby se k tomu textu vyjádřil: Jde o naprostou lež a výmysl. Já jsem pouze popsal situace, které v uplynulých letech mělo Divadlo Radost s nenechavci. Jako ředitel příspěvkové organizace mám povinnost ochraňovat městský majetek a to také činím.

    Představa, že by se na Peškův morální handicap přišlo až nyní, během výběrového řízení, je absurdní. Právě on se zasloužil o zdařilou přestavbu divadla, která sídlí v Bratislavské ulici, mnoho let s romskou menšinou zde koexistuje. Jak také dokládají slova Janky Ryšánek Schmiedtové, která v Divadle Radost několikrát režírovala: Do Divadla Radost chodí pravidelně školky z celého Brna i okolí, to znamená i školky, do kterých dochází převážně romské děti. Několikrát jsem je zažila na představení a musím říct, že na jevištní dění reagovaly skvěle. Jediný rozdíl byl, že během písniček tančily a na jakoukoli nespravedlnost na jevišti reagovaly o to víc, o co víc se je snažily jejich učitelky krotit. O spolupráci s romskou menšinou hovoří i Peška: Divadlo spolupracuje s dětským romským střediskem DROM a jeho divadelním kroužkem. Jinak mají všechny brněnské školy do Divadla Radost otevřené dveře. Školy naše nabídky plně využívají a jsou mezi nimi i všechny mateřské a základní školy, ve kterých jsou i romské děti. Do Radosti má přístup každý bez rozdílu barvy pleti! Je mi líto, že musím zdůrazňovat něco, co je v Radosti léta naprostou samozřejmostí.

    Možná Peška nevolil na onom setkání slova příliš šťastně (nahrávka ovšem neexistuje, a tak to bude vždy jen tvrzení proti tvrzení), můžeme mít připomínky i k současnému uměleckému směřování Divadla Radost, vyhrál však konkurz, město ho ve funkci potvrdilo. A Hollan s tím z moci své funkce nic nenadělá – pokud se mu zdál Peškův proslov protizákonný, měl zakročit ihned, podat trestní oznámení, a ne s tímto tvrzením vyrukovat až ex post.

    Vlastimil Peška prohlásil, že v divadle nehodlá zůstat napořád, chtěl by si vybrat nástupce a plynule mu funkci předat. Dokonce se s primátorem Petrem Vokřálem domluvil, že zřídí funkci uměleckého šéfa. A nikdo ho nemůže nutit, aby to byl zrovna Tomáš Pavčík, jak už se to snaží vyjednávat Hollan. Stejně tak ale nemůže po městu chtít, aby automaticky přijalo jím zvoleného nástupce. Ale to už je jiný příběh.


    Komentáře k článku: Neradostné hledání ředitele

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,