Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Zprávy

    Nad čtyřmi českými městy vyjde půlměsíc

    V neděli 4. listopadu začíná v Praze již 4.ročník festivalu orientálních kultur Nad Prahou půlměsíc, který se v pondělí 5. listopadu vyhoupne také nad Libercem a Hradcem Králové, ve středu pak i nad Plzní.

    Neděle 4. listopadu

    Pražský program orientálního festivalu začíná 4. listopadu ve 14 h procházkou Prahou arabskou Charifem Bahbouhem, znalcem arabsko-českých vztahů, nakladatelem a zároveň syrsko-českým básníkem, jehož sbírka Nad Prahou hořký půlměsíc dala název celému festivalu . Během asi dvouhodinové trasy od Karolina k Národnímu divadlu se vydáme po stopách Arabů v Praze. Dozvíte se například, proč Karel IV. zval do Čech Peršany i Araby, jaký byl vztah Jana Husa k Arabům, kolik arabských rukopisů najdete v Národní knihovně ČR a spoustu dalších zajímavostí.

    Od Národního divadla se v 17 h přesunou festivaloví diváci do nedalekého Rock café na Národní třídě, kde vás fotograf Jiří Prokop, člen předsednictva Opus Arabicum a redaktor časopisu VELbloud, provede výstavou Království Saúdské Arábie – Fotografie ze zapovězené země, jež zahrnuje působivé fotografie z hlavního města Rijádu, přístavu Džiddy, města Nadžránu na Kadidlové stezce u jemenských hranic, nabatejského skalního města Madain Saleh zvaného „saúdská Petra“, starověké oázy se skalními útvary al-Ula a z folklórního festivalu Al-Džanadríja.

    Nedělní program vyvrcholí v Divadle Kampa, kde od 19 h sehrají členové Arabského nedivadla studentů arabistiky z Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK unikátní představení humorných příběhů z arabského středověku Maqámy. Kupec ´Ísá ibn Hišám vypráví pozoruhodné příběhy ze svých obchodních cest. Před diváky ožívají převážně humorné scénky a situace z řady blízkovýchodních měst s jejich tržišti, řemeslnými dílnami, obchůdky, ale i z pustých plání či úrodných údolí. Kupcův souputník, jímž je Abú al-Fath, potulný literát, výmluvný šibal a duchaplný kejklíř, hledá odpovědi na množství otázek týkajících se onoho blízkého i vzdáleného světa plného nepřeberných barev a tónů, jímž je okouzlen a jemuž se snaží porozumět. Studenti, hrající v češtině a arabštině, nás seznámí nejen s fenoménem arabské středověké kulturní tradice večerních vyprávění, ale rovněž s vyhlášenou arabskou pohostinností a kulinářským uměním.

    V pondělí 5. listopadu

    zve festival do nezávislého autorského Divadla Kámen (najdete ho poblíž hotelu Olympik, metro Invalidovna). Už jenom samotná návštěva tohoto pozoruhodného divadelního prostoru stojí za to. Ve spojení s uvedením úspěšné originální inscenace Petra Macháčka Ras Al Chajma, která nás kuriózní cestou zavede až do Spojených arabských emirátů, a premiérovým čtením z Moderních iráckých povídek, jež nedávno vyšly v nakladatelství Dar Ibn Rushd, slibuje zažít výjimečný večer. Během něho se bude podávat také arabská káva a diváci budou moci nahlédnout do široké nabídky titulů nakladatelství Dar Ibn Rush a odnést si domů nějakou pěknou knihu.

     V úterý 6. listopadu

    mohou festivaloví diváci zajít do kavárny Francouzského institutu ve Štěpánské ulici. V 18 hodin tam při příležitosti návštěvy významného alžírského dramatika a prozaika Arezki Mellala v České republice připravila režisérka a překladatelka Lucie Málková premiéru scénického čtení autorova nejnovějšího textu Samedi, la révolutionRevoluce bude v sobotu. Je to příběh lásky a revoluce odehrávající se v Alžíru. Na troskách umírající diktatury tři hlasy, Kader, Kamel a Fatima, promlouvají o svém hněvu a strachu, ale také o naději. V češtině a francouzštině čtou: francouzský herec s alžírskými kořeny Rachid Akbal, Alexandra Ptáčková a Petr Semerád.

    Arezki Mellal patří k nejvýznamnějším současným autorským veličinám nejen v Alžírsku, ale také ve světě. Narodil se v roce 1949 a zprvu se věnoval grafice a výtvarnému umění, vydával knihy o umění, psal texty ke komiksům. Od roku 1990 se věnuje literatuře a psaní pro divadlo, ale i film. Debatovat s českými zájemci o tom, jaké to je Žít a psát v Alžírsku bude kromě Prahy také v pondělí 5. 11. v Liberci v Krajské vědecké knihovně (v 11h) a ve středu 7.11. v Plzni v Caffe Emily (v 11.30).

    Druhým zahraničním hostem festivalu je Rachid Akbal – francouzský herec s alžírskými kořeny, režisér, od roku 1994 vede divadelní skupinu Temps de Vivre, spolupracuje s pouličními divadly, píše také vlastní texty, v nichž vychází z tradičních vyprávění. V roce 2010 uvedl v Praze v rámci festivalu svou inscenaci Baba la France. Letos bude ve Francouzském institutu číst společně se svými českými kolegy v září dokončenou hru Arezki Mellala / Revoluce bude v sobotu, jejíž světovou premiéru hodlá v prosinci uvést v Alžíru. Krom toho povede v pondělí 5. 11. dílnu se studenty královéhradeckého gymnázia Boženy Němcové (v 15h) a ve středu 7. 11. s plzeňskými studenty v Caffe Emily (v 10h). Dílna nese název Jak namalovat obraz slovy a její účastníky naučí, jak pomocí slov vytvářet obrazy a emoce.

    Čtvrtek 8. listopadu

    Festivalový program vyvrcholí 8. listopadu ve 20h v pražském Divadle Viola premiérou arabsko-židovského večera dialogů hudby, poezie a humoru Tady nebo teď, v němž se představí hudebníci a zpěváci Kateryna Kolcová-Tlustá a Marwan Alsolaiman.

    Kateryna Kolcová-Tlustá je zpěvačka pocházející z Ukrajiny, hudební publicistka a skladatelka. Vynikající interpretka především židovských a slovanských písní. Její krásný sytý hlas vládne dynamikou i barevností, a proto je zajisté jedním z největších objevů české hudební scény. Alsolaimanovy kořeny jsou v Sýrii. V roce 1997 založil v Praze vůbec první arabskou hudební skupinu v Čechách – Ziriab. Kromě arabské lidové hudby se věnuje rovněž středověké hudbě evropské. Učí fyziku, arabštinu a češtinu pro cizince. Píše převážně humorné básně a aforismy, v nichž si neodolatelně pohrává se svou druhou mateřštinou, češtinou.

    Festival pořádá Občanské sdružení Komba ve spolupráci se Společností česko-arabskou a nakladatelstvím Dar Ibn Rushd.

    Program festivalu a další informace najdete na www.czech-arab.org

    • Autor:
    • Publikováno: 31. října 2012

    Komentáře k článku: Nad čtyřmi českými městy vyjde půlměsíc

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Rozumím-li tomu dobře,
      jde pouze o islámský Orient?

      Někomu se možná zdá metaforické upřesnění půlměsícem dostatečné, mně nikoli!
      Na Blízkém východě je i křesťanský Orient (arabský v Palestině, Libanonu i Sýrii a koptský v Egypě – cca 30 milonů lidí) a židovský Orient (nejenom v Izraeli).
      Pod pojem Orient se ovšem v Evropě tradičně započítává i Střední Východ a Dálný východ, které zdaleka nejsou jenom muslimské.

      Krátce:
      nejde o „festival orientálních kultur“, jde o festival islámských kultur, které v celku kultur orientálních neznamenají – co do počtu obyvatel – ani čtvrtinu! Z hlediska divadla jsou navíc dost nezajímavé, historicky i současností – na rozdíl od orientálních kultur neislámských.

      31.10.2012 (3.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Lucie Němečková

      Lucie Němečková

      Milý Petře Pavlovský!
      Nejde o festival islámské kultury. Kdybyste přišel aspoň na jeden z jeho předchozích ročníků nebo kdybyste pečlivě prostudoval ten letošní program, zjistil byste, že jde skutečně o festival kulturní, nikoliv náboženský, tedy festival orientálních kultur – jakkoli tento termín je skutečně široký a vejdou se do něj všechny kultury, o nichž se zmiňujete, ba i další, čemuž se vůbec nebráníme, naopak – ale zkrátka jsme nepřišli s kolegy orientalisty na výstižnější podtitul. Pokud máte lepší nápad, sem s ním. Předem za něj děkuji.
      Islámu se festival samozřejmě dotýká, nikoliv však výhradně, v minulosti např. Černé panny v Komedii či Pojďte s námi do mešity. A ten půlměsíc v názvu? Pochází ze zcela neislámské sbírky básní veskrze neislámského českého básníka syrského původu Charifa Bahbouha, ve které jde o úplně přirozené setkání kultur. A propos! Charifův syrský kolega Marwan Alsolaiman bude např. ve čtvrtek 8. listopadu vystupovat ve Viole s Katerynou Kolcovou-Tlustou, českou zpěvačkou ukrajinsko-židovského původu. Přijďte se podívat! Mám vám rezervovat vstupenky?

      Lucie Němečková,
      dramaturgyně a ředitelka festivalu a Vaše bývalá studentka

      31.10.2012 (18.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

      • Petr Pavlovský

        Petr Pavlovský

        Milá Lucie,
        známe se už dost dlouho a dost důkladně, navíc jsem se Vás s tím jako studentku, stejně jako i vaše kolegy a kolegyně dost natrápil na to, abyste věděla, že jsem především „pojmoslovný šílenec“, člověk, který bazíruje na pojmech a termínech. Konečně, jinak bych ten slovník v polních, neinstitucionálních podmínkách (srov. podmínky vydávání slovníku Pavise) nikdy nedokázal dokončit, kdyby to nebylo moje životní, nejenom profesionální téma.

        Takže k věci:
        1. Půlměsíc je islámslký symbol, s tím nic nenaděláte, proto na Blízkém východě je červený půlměsíc adekvát nášeho červeného kříže, aniž by se týkal výhradně věřících a praktikujících (naše záchranka také funguje i pro nekřesťany, že?).
        2. Jak sama přiznáváte, pojem orientální je mnohem a mnohem širší, než pojem islámský nebo blízkovýchodní. Z toho programu jsem pak vyčetl, že kultury Středního a Dálného východu (od Indie po Japonsko) tam, záměrně, zastoupeny nejsou. Pak se nedivte, že se mi označení „orientální“ jeví jako neúnosně široké.
        Chcete-li tedy návrh přesnějšího označení, které by zároveň nemělo náboženské konotace, bylo by to „kultury Blízkého východu“, což by zahrnulo jak aktivity muslimů, tak i blízkovýchodních křesťanů, např. Koptů, tak i blízkovýchodních, především izraelských židů, ba dokoce i širší množiny izraelských Židů. Navíc i moderních, zcela nenáboženských kulturních aktivit, kterých tam, mimo Izrael, ale moc není.
        3. Na nabízený večer do Violy bych šel opravdu velice rád, tím spíš, že jak k Ukrajincům, tak i k Židům mám jistou afinitu (také přes mnaželku, původem z Volyňských Čechů, jakkoli Ukrajinci v minulosti povraždili statisíce Židů).
        Bohužel 8. XI. budu už 3. den na Ždáni na rozhlasovém REPORTU. Jestli to tam ale skončí včas a já budu ještě mít dost svých stařeckých sil, dám Vám vědět a do Violy dorazím, konečně mou minulou návštěvu Violy jste, pokud si vzpomínám, také zařizovala Vy.

        01.11.2012 (5.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Lucie Němečková

      Lucie Němečková

      Milý Petře Pavlovský,
      děkuji vám za odpověď i za zájem.
      Já vás znám a vy mě taky, o tom není pochyb, takže se dokážeme navzájem pochopit, jak to kdo z nás myslí, ale protože váš komentář může číst i někdo, kdo nezná ani vás ani mě ani festival, může si domýšlet leccos. A proto bych nechtěla, aby došlo k dezinformaci, že jde např. o festival islámský, jak mu podsouváte. Džina z lahve může bohužel vypustit i jedna nevinná akademická pojmoslovná úvaha.
      Termín blízkovýchodní se samozřejmě jako podtitul festivalu nabízel taky. Ale byla jsem upozorněna, že jde spíš o zeměpisný či politologický termín. Hledali jsme tedy bližší propojení s kulturou. Proto jsme zvolili slovo orientální, byť s širším významovým rozptylem. Myslím, že běžný divák vnímá jednotlivé pojmy v daném kontextu. Tedy že ze spojení orientální kultury s půlměsícem nad Prahou mu vyjde právě to, co nás zajímá: tedy kultury Blízkého či Předního východu a my. Mohl byste se taky ohrazovat klidně proti tomu, že festival se jmenuje Nad Prahou půlměsíc, a přesto se koná také v dalších městech, letos v Plzni, Hradci Králové či Liberci. Většina návštěvníků festivalu ten název bere jako poetické vyjádření. Mimochodem: půlměsíc není čistě islámská rekvizita. Používá se ho též v přeneseném smyslu. V našem případě jistě pro oblast, kde kdysi vznikly podmínky pro vznik naší civilizace, tedy oblast dnešního Iráku, Sýrie, Libanonu, Jordánska, Izraele, Egypta a Turecka. Ale zajímalo by mě, jak to vlastně s tím půlměsícem myslel Waldemar Matuška, když zpíval: „Půlměsíc z oblohy se dívá k nám…“ A to nemluvím ani o Martě Kubišové a jejím Loudá se půlměsíc!

      01.11.2012 (9.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Půlměsíc Matušky a Kubišové
      patří, milá Lucie, k měsícům Rusalky bledé („na nebi vysokém“) a Gustava Broma, kterému „spadl do vína“.
      Půlměsíc historicko-politický je pro Středoevropany spojen s válkami „kříže s půlměsícem“, které se od 16. století táhly de facto až do I. světové váky a patřila do nich i anexe Bosny a Hercegoviny, kterou „za císaře pána a jeho rodinu musela vybojovat infanteria“ roku 1909. (Záminkou bylo osvobození Slovanů z pod tureckého jařma, ovšem ti Slované sice ještě mluvili srbsky, ale už to byli mohamedáni a jsou dodnes.)
      V těch válkách padly statisíce Čechů, ty války se nesmazatelně vtiskly do našeho historického i kulturního povědomí, zeptejte se historiků, zeptejte se etnografů.
      Z tohoto hlediska se, kvantitativně, má půlměsíc k Orientu asi jako Domažlice k Česku. Jsou malou západní součástí.

      01.11.2012 (23.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Lucie Němečková

      Lucie Němečková

      Já vím,
      že to myslíte dobře, ale už se tím tak netrapte (na světě jsou důležitější věci) a prostě na ten náš festival přijďte! Věřím, že i když jsme pro vás terminologicky nedokonalí, přesto vás potěšíme!

      02.11.2012 (11.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Jistě, na světě jsou i důležitější věci, než je Váš festival. Ale já už jsem takový, že takovými akcemi (jako Všichni jsme Afričani) se „trápím“, a proto v pátek do Violy přijdu a nevykašlu se na to.

      05.11.2012 (21.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Pardon, ve čtvrtek, ale ve dvou.

      05.11.2012 (22.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,