Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 472)

    Máme léto, nudím se a lapám po dechu. Už i odborníci zjistili, že málo prší. Vymizeli školáci, psi neštěkají, létajících ptáků je málo a múza absentuje…

    Pod mými panelovými okny kvete záhon pestrobarevných keřů. Foto Brno-Komín

    Pod mými panelovými okny kvete záhon pestrobarevných keřů. Když se nedívám, tajemné ruce otrhávají krásně žluté pekáče květeny a lámou divoce vrostlé stvoly.

    Kam se vrtnout, když se mi nikam nechce…

    Sedím u počítače a podoben Robinsonu rozesílám spřízněným duším do éteru depeše. Foto archiv

    Sedím u počítače a podoben Robinsonu, co má pátků plný kalendář, ale ani jednoho živého, rozesílám spřízněným duším do éteru depeše. Techničtí strážcové facebookových sítí, čas od času, zato pravidelně, blokují mé snahy šířit tato sdělení, údajně pro mou přílišnou rychlost. Vždy se usměji. Vždyť je to komické. I když v mém věku vlastně lichotivé. Poté v pomalém tempu píši pokornou supliku o omilostnění. Neviditelnými dohlížiteli je mi obvykle po dvaceti čtyřech hodinách mé zbrklé kvaltování prominuto. Poděkuji a dál pokračuji v obesílání svých abonentů. Paní doktor Eugenie Dufková tomu říká vymáhání samoty slovem. A kamarád Leonard Waletzký zadáním těm, co se naučili číst…

    Kratochvilnou lahodou je brouzdání stránkami facebooku. Repro archiv

    Kratochvilnou lahodou je také brouzdání stránkami facebooku. Ony jsou to vlastně listy – věstníky, věrohodné, upřímné a svým způsobem samo-udavačské. Díky internetovým službám vím, kdo je, kde je a kdo už není…

    Překvapivou zprávu jsem obdržel od přítele z Ostrovačic, skladatele Zdeňka Pololáníka. Foto Ořík.cz

    Překvapivou zprávu jsem obdržel od přítele z Ostrovačic, skladatele Zdeňka Pololáníka, který svými milými komentáři dodává mým řečným mudrováním nadstandardní rozměr.

    Měli v rodině svatbu vnučky. Navštívil primici v Uherském Brodě, kde při obřadech hráli a zpívali s orchestrem jeho skladby. Napsal oratorium pro sbor, varhany a instrumentální skupinu. Dělal korekturu tisku a generální pořádek v nakupených notách, skicáku, dopisech, papírech a fotkách. Na závěr dodal: V horkých dnech jsem si zajel vždy na hodinku, na dvě, zaplavat na přehradu.

    Pookřál jsem. Skladatelova tvorba mě potěšila, jeho plavání v přehradě nadchlo.

    Ze samé radosti jsem zavýsknul a dlaní se lehce dotknul něčeho na klávesnici. Napsaný text se uvedl do polohy „jen pro čtení“… Vzhledem ke skutečnosti, že jsem ze „staré školy“, tři hodiny jsem ťukal, klepal, ba i bušil do jednotlivých tlačítek a prosil počítač, aby mně odpustil a vzal mou nevědomost na milost. Nevzal.

    Jen pro čtení… Repro archiv

    Naštěstí mě osvítila kouzelná múza Mab. Otevřel jsem stránku novou a napsaný text na ni přenesl.

    Jsou stále prázdniny, je sucho, deště poskrovnu, nicnedělání však sladké není… Budu se muset lenosti napřít a někam zajet. A to rozhodně!

    Brno – Komín, 6. 8. 2019

    ///

    Více o Zdeňku Pololáníkovi na i-DN:

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 107)

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 369)

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 404)


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 472)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,