Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2018

ročník 25
11. 12.–24. 12. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Zvoníme na zvonici světa (No. 2)

    V neděli 18. listopadu, den po zahájení festivalu Janáček Brno 2018 uvedlo Divadlo na Orlí světovou premiéru dvou komorních oper mladých skladatelů, studentů Kompozice JAMU Jiřího Najvara a Daniela Šimka. Vznikla ve spolupráci Komorní opery JAMU a Národního divadla Brno.

    Jiří Najvar do tištěného programu k inscenaci Falstaff napsal: Záměrně jsem vybral archaický, vtipný a zvukomalebný text Václava Judy Novotného (překlad z italského originálu Falstaffa Arriga Boita), který byl použit při premiéře Verdiho stejnojmenné opery roku 1893 v Národním divadle v Praze. Vysvětluje: Díky tomu, že tato verze mimo jiné nepodléhá autorským právům, dovolil jsem si udělat dva formální i obsahové zásahy. Zmiňuje se o tom, že vyškrtl většinu vedlejších postav a implementoval milostnou zápletku Alice a Bardolfa. Musím přiznat, že mě výběr takového libreta velmi překvapil. Pro jeho archaičnost, ale také proto, že skladateli v příběhu scházel tajný, vzrušující a poutavý románek dvou lidí, kteří po sobě touží. A tak propojil původně velmi nesourodou dvojici – vdanou Alici a Falstaffova sluhu Bardolfa. Svou operu autor charakterizuje: Opera Falstaff je komponována po vzoru „belcantové“ opery buffy – lze ji tedy označit jako „neoklasickou“. Novost hudebního ztvárnění spočívá v práci s textovou náplní jako hlavním inspiračním zdrojem v této hudbě. Nerozumím té větě. V čem že spočívá „novost“? Skladatel se však vyjadřuje především prostřednictvím svého díla, ne svými komentáři k němu.

    Falstaff (Michael Robotka – Bardolfo, Tadeáš Hoza – Falstaff)                FOTO PETR CHODURA

    Daniel Šimek, autor Neznámé napsal: V celé opeře se střídá zpívaný, mluvený a recitovaný text v podání pěti zpěváků, za doprovodu komorního orchestru. Hudba samotná vychází z textu a to tvoří celkové proporce díla. A dodal: Pracuji zde s celkově omezeným a redukovaným hudebním materiálem, který podléhá mnou vytvořeným hierarchiím. Opera vznikla na motivy divadelní hry Alexandra Bloka přeložené Danuší Kšicovou. Role Neznámé – ztělesnila ji Aneta Podracká Bendová – je symbolickou postavou hvězdy, která spadla na zem. Ve třech „Vidinách“ odlišných prostorově i časově, s ní Básník nedokáže navázat milostný vztah, ona odchází s náhodným známým a při dalším setkání s Básníkem náhle mizí.

    Neznámá (Robin Červinek – Básník, Ondřej Musil – Hvězdář/Hospodský) FOTO PETR CHODURA

    Inscenátoři mívají vždycky problémy s žijícími autory, ale v tomto případě šlo o jejich generační druhy, kteří se spolupodíleli na hudební přípravě inscenace, tak tomu bylo zřejmě jinak. Janáčkův skademický orchestr (orchestr posluchačů hudební fakulty JAMU umělecky vedený profesorem Janem Zbavitelem) řídil Jiří Habart, student dirigentů Jakuba Kleckera a Tomáše Hanuse. Spoluúčinkovala Kantiléna, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Pedagožkou Natálie Gregorové, která inscenaci režírovala, je docentka Alena Vaňáková. Režisérka na jaře připravila překvapivě hravou a vtipnou inscenaci dvou krátkých operet, Flotowovy Vdovy Grapinové a Offenbachova Zasnoubení při lucernách. Teď měla obtížnější úkol a poradila si s ním po svém. Falstaffa a Neznámou propojila personální unií představitelů některých rolí a nechala je do divadelního prostoru vstoupit v jejich civilní podobě a v jejich současné situaci. Například Tadeáš Hoza, Falstaff, vjíždí do hlediště ve velkém spěchu s kufříkem na kolečkách. Asi jede z Karlových Varů, kde v pátek 15. listopadu získal v kategorii Junior muži první cenu v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka, zatím co Robin Červinek, představitel Básníka v Neznámé, se umístil hned za ním na místě druhém. Oba celý uplynulý týden pendlovali mezi Karlovými Vary a Brnem. Jsou mladí, přežili to bez slyšitelné únavy.

    Neznámá (Aneta Podracká Bendová) FOTO PETR CHODURA

    Scénografie hostující Kateřiny Doleželové odkryla technické zázemí divadla a doplnila je pouze nezbytnými scénickými doplňky jako jsou case (přepravní bedna na techniku) nebo štendry s kostýmy. Světelného designu se spolu s Jonášem Garajem snažila užít i jako téměř hmatatelného scénografického prvku. Náznak kostýmů spočíval vždy v doplnění jejich charakteristického detailu – například štíhlému Falstaffovi Tadeáše Hozy oblékli (ale nezavázali) vatón, který naznačoval, že by byl měl mít falstaffovsky kulaté bříško. Ano, divadlo na divadle bylo jistě vhodným řešením. Představované postavy kolísaly mezi hercovou vlastní přirozeností a vlastnostmi, které přijímali ze svých rolí. Taková inscenační koncepce vyžadovala aktivní spoluúčast celého týmu a ve studiových podmínkách Divadla na Orlí se jí opravdu začíná dařit.

    Ve Falstaffovi předvedli absolventský výkon Tadeáš Hoza v titulní roli a Natálie Bordácsová jako Alice. V průběhu večera mne zaujali především pánové – již jmenovaný Tadeáš Hoza a představitel Básníka v obou operách Tomáš Červinek (oba barytoni) a také tenorista Michael Robotka (posluchači zpěvu u docenta Zdeňka Šmukaře). Také hostující Ondřej Musil (Krčmář ve Falstaffovi a Hvězdář/Hospodský v Neznámé), majitel pěkného sonorního basu. Pohybové herectví premiérového obsazení bylo v rukou odborných asistentek Lubomíry Sonkové, Vladimíry Šmukařové Spurné a Ireny Rozsypalové, choreografkou byla hostující Kateřina Nováčková.

    Falstaff (Tadeáš Hoza – Falstaff, Ondřej Musil – Krčmář) FOTO PETR CHODURA

    Není pochyb o tom, že se na této světové dvojpremiéře studenti hodně naučili a že přispěla ke stmelení jejich inscenačního týmu. Festival tím zároveň představil podhoubí, ze kterého roste nová generace brněnských umělců. Chvályhodná akce.

    Komorní opera JAMU BrnoJiří Najvar: Falstaff, Daniel Šimek: Neznámá. Dirigent Jiří Habart, režie Natálie Gregorová, výtvarnice Kateřina Doležalová. Premiéra v Divadle Na Orlí 18. listopadu 2018 v rámci festivalu Janáček Brno 2018.

    ///

    Více na i-DN:

    Janáček Brno


    Komentáře k článku: Zvoníme na zvonici světa (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,