Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Marie Kinsky: Přemýšlíme o architektuře místa věnovaného kreativitě

    Rozhovor s ředitelkou Centra choreografického rozvoje SE.S.TA

    Marie Kinsky FOTO ARCHIV ZÁMKU ŽĎÁR

    Kulturní infrastruktura regionu Vysočina se rozroste díky novému nezřizovanému Kreativnímu centru Vysočina. V roce 2025 se otevře prostor pro nezávislé umělce z oblasti pohybového umění, kteří v regionu zatím nemají zázemí. Realizátorem projektu je Zámek Žďár, který zodpovídá za adaptaci budovy pro nové potřeby centra, spolupracuje s Národní galerií na nové expozici a bude mít na starosti kulturní program. Rezidenční projekty zaštiťuje Centrum choreografického rozvoje SE.S.TA, s jehož ředitelkou Marií Kinsky jsme si povídali nejen o plánech Kreativního centra, ale i o blížícím se festivalu KoresponDance.

    Pro koho především vzniká Kreativní centrum?

    Bude podporovat setkávání a spolupráci umělců s kreativním průmyslem, který je v regionu velmi silně zastoupen (film, inovativní architekti, uživatelé umělé inteligence, kreativní vzdělávání, muzea a galerie a další), a také podnikatelů, kteří potřebují strategické reflexe. Dvě třetiny prostoru budou mít projekty pohybového umění a třetinu ostatní obory. Centrum bude fungovat formou patnácti rezidenčních klastrů ročně, přičemž několik skupin bude na rezidenci současně a bude podporována jejich spolupráce. Klastry budou prokládány obdobími vyhrazenými pro kulturní program: koncerty, představení, stálé a dočasné výstavy atd.

    Má Kreativní centrum partnery?

    Zakládajícími partnery jsou Město Žďár nad Sázavou a Kraj Vysočina, jinak má již více než pětadvacet regionálních, národních a mezinárodních partnerů, s nimiž se program připravuje. Během pracovní fáze tvorby se centrum otevře veřejnosti k setkávání s rezidenty na konci jejich pobytu v rámci prezentace work in progress. Harmonogram je skutečně napjatý, ale vytvořili jsme týmy, které ho budou schopny dodržet, a dnešní prognózy jsou v souladu s požadavky Národního plánu obnovy. Bude to neustálý boj. Ale stojí to za to.

    Jaké jsou prostorové dispozice?

    Centrum sídlí v bývalé budově konverze žďárského kláštera. Byla nově navržena tak, aby podporovala tvorbu, cirkulaci myšlenek, světla i lidí. Chce respektovat historii v moderním duchu. Poskytuje více než 1000 čtverečních metrů tvůrčích prostor pro performery, z toho 800 se sedmimetrovými stropy potřebnými pro nový cirkus. Podle potřeby bude možné prostor rozdělit na 2–4 části. Prostor pod podkrovím lze přeměnit na divadlo až pro 500 diváků.

    Festival KoresponDance letos prostřednictvím tance a nového cirkusu reflektuje myšlenky dvou významných českých architektů. Jak se to odráží v programu?

    Tvůrčí koncepce obou architektů se diametrálně lišila: Karel Prager, jehož 100. výročí narození si připomeneme v Praze, navrhuje stavby jako sochař, pro Jana Blažeje Santiniho, který je spojený se Žďárem, přesahuje harmonie samotnou stavbu a ovlivňuje také životní prostředí. Od jeho smrti uplynulo 300 let. Architektura a pohybové umění mají mnoho společného ve způsobu, jakým přemýšlejí o prostoru, jakým jej obývají, ve filozofii, symbolech a fyzikálních principech, kterými se řídí. Tanec a nový cirkus mají potenciál časem a citlivým způsobem rozvíjet myšlenky, z nichž vychází architektura.

    A příklady? O tom, jak se tělo nebo stavba podřizuje gravitaci, nebo od ní abstrahuje, a v čem spočívá poezie tohoto výzkumu, je představení Thin Skin Elišky Brtnické nebo duet Engel od Marta & Kim. Jakou symboliku má pro Santiniho například geometrie a čísla a co vypovídá o své době, o tom vyprávějí žongléři v Tall Tell, kteří obývají prostory architekta díky jeho Square 2. O tom, jakou otevřenost světu nám dávají Pragerovy trhliny rovin nebo Santiniho kontinuita křivek, vypovídá Exit souboru Circumstance. To je jen několik možností. Každé ze šestnácti představení, filmů nebo workshopů otevírá tyto architektonické náměty jinými dveřmi.

    Je zajímavé programovat festival v době, kdy přemýšlíme o architektuře místa věnovaného kreativitě. I letos zdůrazňuje skutečnost, že architektura je tvořena pro lidi a pro způsob, jakým v ní žijí. V programu festivalu se znovu představí lidé ze Žďáru, mladí i staří, kteří spolupracují s českými anebo zahraničními umělci.

    Kdybyste měla představit jen jednu osobnost nebo uskupení, jež na festivalu vystoupí, kdo by to byl?

    Bezpochyby Béatrice Massin, choreografka Fêtes Galantes s hlubokou současnou reflexí tvůrčího potenciálu kodifikovaného a živého barokního repertoáru. To je hold nejen jejímu neúnavnému tvůrčímu potenciálu a inteligentní citlivosti jejích představení, ale také jejímu přínosu k pedagogické a historické reflexi. Uvedeme její Requiem – la mort joyeuse a Rezonanci, kterou vytvořila pro uvedení na Zelené Hoře ve spolupráci s Collegiem 1704.


    Komentáře k článku: Marie Kinsky: Přemýšlíme o architektuře místa věnovaného kreativitě

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,