Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Malé kritické pohlazení

    Není naštěstí všechno tak, jak píšu ve Slově na vedlejší stránce. Jsem ze staré školy, tak holt nad divadlem rád přemýšlím a diskutuji o něm. Měl jsem rád kritické semináře kdysi na festivalu DIVADLO Plzeň, dávno je ale nahradily jakési konference často na téma Visegrádu, ale už jsem tam několik let nebyl a možná je všechno jinak. Ostatně semináře zřejmě, odhaduji, zanikly i proto, že divadelníci, kteří si je měli poslechnout, už tou dobou zpravidla cestovali domů. Diskuse nad předvedeným představením se stále provozují na amatérských festivalech a směřují trochu k workshopu – označují se zpravidla za analýzy a prý bývají dost osobní a bouřlivé. Nevím, nejezdím tam, mám to z druhé ruky. Zato jsem absolvoval mnoho ročníků festivalu OST-RA-VAR, kde ke každé produkci měl připravený vstup student a po něm profesionální kritik či teatrolog, a poté se vedly i dlouhé a otevřené debaty. Jen to poněkud zbytnělo množstvím lidí a velkými neútulnými prostory. Ale také jsem naposledy v Ostravě nebyl.

    Zato jsem byl už potřetí na společné přehlídce inscenací Slováckého divadla v Uherském Hradišti a Městského divadla ve Zlíně. Každý den pohodově dvě představení, o nichž se pak v klubu jednoho z divadel u sklenky vína a dobrého zakousnutí hezky povídá. Jak píše na sedmé straně kolega Hulec, šéfové i soubory a inscenátoři obou divadel se chtějí o svých dílech co nejvíc dozvědět. Opakovaně debaty zahajuje Vladimír Mikulka přesným zformulováním jedné dvou tří tezí, které je možné v debatě probrat, a samozřejmě přidat teze další. Zaznívají hlasy píšících kritiků, studentů (letos se mi zamlouvaly věcné a přesně formulované názory například těch muzikálových z JAMU), herců, dramaturgů. A to od nejmladších po kmety. Ředitelé Zetel a Michálek provokují k otevřeným i příkrým názorům, ale nedočkali se jich, protože i velmi disparátní názory se v takovém prostředí vyslovují v klidu, s respektem vůči každému u stolu. Protože se tu nepoměřují ega, tvůrci nechtějí být jen chváleni, názory se neabsolutizují, ale prostě zvažují. Jaké blaho si tak otevřeně fajnově popovídat o divadle s vnímavými lidmi.


    Komentáře k článku: Malé kritické pohlazení

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,