Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Názory – Glosy

    Má divadla v Brně a Ostravě zřizovat stát?

    Primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS) přišla s myšlenkou hodit financování národních divadel v Brně a Ostravě na krk státnímu rozpočtu. Jaksi pragmaticky se jí nedivím, ale shrňme si fakta, která si zřejmě neuvědomila.

    Komunisté řídili divadla podle sovětského modelu divadelním zákonem (první z března 1948), jeho poslední novela z roku 1978 byla formálně zrušena až v roce 1996: divadla mohl provozovat pouze stát prostřednictvím ministerstva vnitra, tedy krajských národních výborů a samozřejmě stranických sekretariátů. Tabulkové platy a provozní náklady hradily krajské rozpočty. Divadelníci, pokud drželi hubu a krok, měli své skromné živobytí jisté, mnozí na to vděčně vzpomínají.

    Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993, platný v dalších zněních, znovudefinoval vyšší územně samosprávní celky, po jistém tápání nakonec kraje. V té souvislosti bylo třeba stanovit rozpočtové určení daní, zhruba řečeno to, kdo které daně vybírá a do jakých rozpočtů tečou.

    V souvislosti s reformou veřejné správy došlo také k odloučení kulturních institucí od státu, přičemž většina z nich, divadla takřka všechna, přešla do působnosti měst, což odpovídá obecnému evropskému způsobu zřizování divadel. Ekonomika se měla dořešit v režimu vícezdrojového financování ve smyslu souběhu dotací z různých veřejných rozpočtů, jenže k tomu nikdy nedošlo a divadelníci to ani příliš nevyžadovali. Stát provizorně zřídil Program podpory profesionálních divadel, orchestrů a sborů, který je dodnes jediným nástrojem, jímž státní rozpočet může přispět regionálním institucím. Jenže se nepředal, neboť prostě nemusel. Nově koncipovaným krajům se problém prakticky vyhnul a mnohde dodnes nevědí, proč by se měli starat o nějaké městské divadlo ve svém kraji.

    Prostě od roku 1993 nebyla dořešena systémová kulturní politika, která by legislativně stanovila principy vícezdrojového financování. Samozřejmě to předpokládá klasifikaci zřizovaných institucí, jak to lze nejsnáze vidět v Německu. U nás nesmělý pokus skončil na rozhořčení divadelníků, proč mají být „béčka“ a ti odvedle „áčka“. Problém sahá do nejvyšších pater fungování státu a legislativy, včetně ústavy. A neřeší ho návrh zákona o veřejnoprávních institucích v kultuře, který jen nabízí novou právní osobu umožňující přijímat dotace z více veřejných zdrojů, pokud se na tom politikové po dobu svého mandátu dohodnou. U nás se holt systémové řešení nenosí, vracím se k úvodní myšlence brněnské primátorky.


    Komentáře k článku: Má divadla v Brně a Ostravě zřizovat stát?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,