Divadelní noviny Aktuální vydání 11/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

11/2024

ročník 33
28. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Krajina tance a architektury (No. 4)

    Na festivalu KoresponDance návštěvníci nejsou pouze v roli diváků. Techniky, jichž jsou svědky na jevišti, si můžou vyzkoušet v rámci doprovodného programu a odnést si například spirituální zážitek z workshopu víření.

    Stéphanie NDuhirahe: Šrámy/la débattue. Foto: Dragan Dragin

    Švýcarská performerka Stéphanie NDuhirahe působící v Praze v osobním příběhu své rodiny Šrámy mrštně šplhá po zdech zámku. Trapezistka Eliška Brtnická se zasněně vznáší na železné hrazdě v akrobatické poezii Thin Skin. Současně zámeckým areálem duní elektronické beaty, které spolu s diváky s limonádou nebo zmrzlinou v ruce povzbuzují odvážné účastníky napínavého battlu taneční improvizace.

    S tolika tanci okolo nejde zůstat v klidu. KoresponDance naštěstí nabízí celou škálu možností, jak vybít energii. Na workshopu izraelské tanečnice Yam Omar, která zvítězila v párovém battlu, se například třeseme, skáčeme, dýcháme… Náš závěrečný volný tanec, kdy každý představil svůj osobitý taneční styl, si vysloužil bujarý potlesk jako po vydařeném představení.

    Compagnie Monad: Yin Zéro. Foto: Dragan Dragin

    Zcela jiná (až mystická) atmosféra zavládla ve stejném prostoru prelatury kláštera na workshopu takzvaného víření. Začněte se pomalu otáčet kolem své osy a rozpažte ruce, jako byste měli křídla, vyzývá nás performer Van-Kim Tran z francouzského souboru Compagnie Monad. Neuvěřitelné, z jak prostého zadání může vzniknout nezapomenutelný zážitek. Není divu, že tato pohybová technika se používá i ke spojení s božstvy.

    Po osobní zkušenosti jsou výkony Van-Kima a jeho partnera Cyrilla Humena v představení Yin Zéro o to obdivuhodnější. Při třiceti minutovém víření, které při spirituálních rituálech může trvat hodiny, dokážou ještě balancovat se žonglérským míčkem. Pohled na toto bravurně sehrané duo je vskutku hypnotický. Ostatně během celého festivalu KoresponDance jsme mohli mít pocit, že jsme se ocitli mimo realitu; v nadpozemském světě tance a umění.


    Komentáře k článku: Krajina tance a architektury (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,