Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Koťátko přišel, viděl a možná i zvítězí

    Příběh „krachujícího“ Divadla Na Fidlovačce se skoro jako v pohádce otáčí k dobrému konci. Chudá Fidlovačka našla bohatého prince. Její nový ředitel a majitel Jan Koťátko byl donedávna společníkem velké a úspěšné společnosti Natland, která už zachránila fotbalovou Slavii. Podnikatelské aktivity podle vlastních slov v minulém roce ukončil a věnuje se výhradně Fidlovačce (jako divák ovšem preferuje operu a balet). Aktuálně ale Koťátkovo jméno najdeme také v čele dozorčí rady společnosti Taiko, která pořádá vánoční trhy v centru Prahy.

    Zkušený ekonom, v jehož životopise je i divadelní stopa (něco přes rok, mezi lety 2002–2004, šéfoval karlovarskou scénu), vede Fidlovačku od 6. ledna, je většinovým společníkem stejnojmenného eseróčka a jeho jednatelem (menšinovým vlastníkem je firma Benewell registrovaná na Floridě). O angažmá uměleckého šéfa Koťátko zatím neuvažuje, směřování divadla prý řeší v triumvirátu s bývalou ředitelkou, herečkou Eliškou Balzerovou, a její dcerou, dramaturgyní Adélou Šotolovou.

    Na začátku prosince uvede Divadlo Na Fidlovačce Shakespearův Sen noci svatojánské, už čtvrtou premiéru pod vedením nového ředitele. Zatímco ty první tři (Famílie a Umění vraždy Joea DiPietra, Magor Larryho Shuea) bychom mohli označit jako provozní komedie, připravovaná inscenace v režii Kateřiny Duškové má zjevně vyšší ambice, na výpravě a choreografii se podílí tým, který spolupracuje s Cirkem La Putyka. Sen noci svatojánské má mít charakter podívané s prvky nového cirkusu, ale – jak ředitel i režisérka zdůrazňují – modernější divadelní jazyk neznamená, že půjde o experiment. Chci, aby to bylo vtipné, ale aby to nebylo hloupé. Naše publikum je relativně konzervativní a touží po tzv. hezkém, rozumném, pochopitelném a stravitelném divadle. Kdyby divák na Fidlovačce nenašel to, co očekává, už by znovu nepřišel. V Praze máme obrovskou konkurenci, nejsme v centru a publikum si k nám musí najít cestu, říká realisticky Koťátko o své obchodní strategii. Zdá se, že nikam nespěchá. Po období, kdy se Fidlovačka smiřovala s koncem, se podle něj situace v divadle stabilizovala, rok 2015 prý dokonce ekonomicky skončil v mírném přebytku, protože ředitelka kvůli finanční nejistotě hodně šetřila.

    Koťátko posiluje obchodní oddělení a marketing, rozhlíží se po režisérech a posilách souboru. Trochu ironicky by se dalo poznamenat, že Tomáš Töpfer odvedl na Vinohrady herce, kterým vyhovuje bulvárnější orientace, a na Fidlovačce „zbyli“ ti věrní a mladí, kteří na tiskové konferenci k nové premiéře unisono oceňovali kultivovanější a modernější divadelní práci. Své místo by nadále v repertoáru měla mít i hudební představení, herecké muzikály, které mají na Fidlovačce tradici, první na řadě je Sugar v režii Radka Balaše.

    Jan Koťátko popisuje situaci Fidlovačky i své záměry věcně, bez iluzí, s přehledem – paradoxně uvažuje o divadelním provozu a podnikání jako zkušený divadelní principál. Zajímavé je konstatování, že Divadlo Na Fidlovačce provozně vystačí s prostředky, které si vydělá, peníze navíc potřebuje jen na vznik nových inscenací. Do čtyř premiér, které se za jeho vedení uskutečnily, investoval vlastní prostředky. Na otázku, zda on byl iniciátorem modernějšího přístupu k inscenační praxi, odpovídá: Já jsem si to nevybral, myslím, že jsme k tomu dospěli. Zdá se, že se v pražském divadelnictví objevil vedle Michala Hrubého (Studio Dva) a Michala Kocourka (Kalich) nový divadelní producent.


    Komentáře k článku: Koťátko přišel, viděl a možná i zvítězí

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,