Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Koncepce podpory umění v ČR 2015-2020

    Návrh Koncepce podpory umění na léta 2015-2020 byl připraven Institutem umění – Divadelním ústavem během dubna až června 2015, a to na základě pověření Odboru umění, literatury a knihoven Ministerstva kultury České republiky.

    Návrh je složen z analytické části, vlastní návrhové části a příloh. Přílohou je rovněž Vyhodnocení Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013.

    Návrh se nezabývá oblastí kinematografie, oblastí muzeí a galerií a oblastí knihoven, protože tyto oblasti mají či připravují vlastní koncepce. Přestože se dokument dotýká řady témat, která jsou společná i dalším oblastem kultury, ponechává vlastní specifická řešení na oborových strategických dokumentech a soustředí se výhradně na oblast umění.

    ///

    Koncepce podpory umění v České republice
    na léta 2015 až 2020

    1. Úvod

    Koncepce podpory umění na léta 2015–2020 (dále jen Koncepce) navazuje na historicky první strategický dokument v oblasti umění Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007–2013, která byla schválena vládou České republiky usnesením č. 676 dne 31. 5. 2006.
    Koncepce se, na rozdíl od předcházejícího období, nezabývá oblastí kinematografie a filmu. Je tomu proto, že vláda ČR svým usnesením č. 871 ze dne 1. 12. 2010 schválila samostatnou Koncepci podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011–2016, která dostatečně tuto problematiku řeší.
    Stejně tak se Koncepce detailněji nezabývá oproti předešlé koncepci ani oblastí muzeí a galerií. Vláda ČR v roce 2010 vzala na vědomí první strategický dokument v této oblasti, a to Koncepci účinnější péče o movité kulturní dědictví na léta 2010–2014 (Koncepce rozvoje muzejnictví). V roce 2015 bude do vlády předložen v pořadí druhý strategický dokument, Koncepce rozvoje muzejnictví v České republice v letech 2015 až 2020.
    Přestože Koncepce se dotýká řady témat, která jsou společná i dalším oblastem kultury, dokument ponechává vlastní specifická řešení na dalších strategických dokumentech, kterými jsou například Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011–2015 nebo Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 a zabývá se pouze přesahovými záležitostmi.
    Koncepce je v souladu s naplňováním Programového prohlášení vlády ČR ze dne 12. 2. 2014 č. 96/2014 a s Příkazem ministra kultury č. 13/2014, kterým se stanoví úkoly k naplnění Programového prohlášení vlády č. 96/2014.

    Ve svém Programovém prohlášení vlády se vláda mimo jiné zavázala:
    2) Vláda přijme zákon o kultuře, zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování, dále nový památkový zákon, novelu zákona autorského a zákonů mediálních.
    3) Vláda prosadí nový model prezentace České republiky v zahraničí, založený mj. na vývozu českého umění a české kultury.
    4) Vláda usnadní dostupnost veřejných kulturních institucí, např. zavedením jednoho dne s volným vstupem a rodinných slev, a prosadí účinnější model rozvoje kreativity dětí prostřednictvím uměleckých aktivit a kulturních zážitků.
    5) Vláda bude podporovat amatérské umělecké aktivity, regionální kulturu a veřejné kulturní služby poskytované neziskovými organizacemi.

    Vláda se zároveň ve svém programovém prohlášení zavázala k efektivnějšímu využití informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě a současně k podpoře internetové ekonomiky. V této souvislostí by měly být zohledněny rovněž nové rostoucí obory z oblastí digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů.

    V neposlední řadě Koncepce vzniká v návaznosti na nově přijatou Státní kulturní politiku na léta 2015–2020 (s výhledem do roku 2025), která byla vzata na vědomí vládou usnesením vlády č. 393/2015 ze dne 15. 4. 2015. Její čtyři priority jsou:
    1) Podpora kulturní identity, kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu.
    2) Rozvoj kreativity, podpora kulturních činností a vzniku kulturních statků a poskytování veřejných kulturních služeb, práce s publikem, podpora přístupu ke kultuře a rozvoj participativní kultury usnadňující sociální začlenění.
    3) Uchování kulturního dědictví.
    4) Využití kulturního dědictví a kulturních činností, služeb a statků pro rozvoj hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti, podpora mobility.
    5) Využití nástrojů eCulture pro rozvoj kultury.
    6) Efektivnější prostředí pro podporu kulturních činností, poskytování veřejných kulturních služeb, vznik kulturních statků a uchování kulturního dědictví.

    ///

    2. Výchozí stav

    2.1. Vyhodnocení Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013

    Dokument Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 (dále jen Koncepce) vzala vláda ČR na vědomí svým usnesením č. 676 ze dne 31. 5. 2006. Tímto usnesením vláda „uložila ministru kultury Koncepci realizovat ve spolupráci s ostatními členy vlády, vedoucími ostatních ústředních orgánů státní správy, řediteli krajských úřadů a ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy“. Současně vláda uložila ministru kultury „ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem financí zajistit při přípravě státních rozpočtů na léta 2007–2013 finanční prostředky na realizaci Koncepce“.
    Cílem Koncepce bylo „zajistit podmínky pro svobodné tvůrčí vyjadřování a prezentaci uměleckých děl včetně jejich kritické reflexe a zpracování a uchování těchto děl jako kulturního bohatství pro další generace. Cílem podpory bylo zároveň zajistit další rozvoj umělecké činnosti a činnosti kulturních subjektů, které kulturní dědictví spravují.“
    Koncepce obsahovala celkem pět opatření, v rámci kterých byly stanoveny jednotlivé úkoly. Reálná ekonomická situace České republiky v letech 2007–2013 a snižování veřejných rozpočtů vedlo k tomu, že se nepodařilo záměry Koncepce z velké části naplnit.

    Konkrétní plnění jednotlivých úkolů je přílohou č. 1 tohoto dokumentu. Následující tabulka shrnuje plnění úkolů:

    Tabulka č. 1:

    Plnění úkolů Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013
    splněno / částečně / nesplněno

    1 metodika kooperativního financování: – / – / x
    2 metodika dotací, včetně evaluace: – / x / –
    3 optimalizace dotačních programů: – / x / –
    4 mimorozpočtové zdroje: – / x / –
    5 věda a výzkum: – / x / –
    6 koncepce umění a vzdělávání: – / x / –
    7 informační databáze: x / – / –
    8 statisticko-ekonomická data: – / x / –
    9 potenciál kulturního průmyslu: – / x / –
    10 činnost Rady pro umění: – / – / x
    11 média a reflexe umělecké tvorby: – / x / –
    12 metodika architektura a veřejný prostor: x / – / –
    13 program podp. soudobé výtvarné a arch. tvorby: – / – / x
    14 strategie podpory audiovize (kinematografie): x / – / –
    15 program tvůrčích a studijních stipendií: – / x / –
    16 další vzdělávání pracovníků v oblasti umění: – / x / –
    17 zpřístupňování, digitalizace: – / x / –
    18 akvizice muzeí a galerií: – / – / x
    19 kritéria pro celoroční výstavní činnost: – / – / x
    20 integrace cizinců a umělecké projekty: – / x / –
    21 metodika řízení a evaluace PO: – / x / –
    22 analýza kulturních služeb PO: – / – / x
    23 zmapování potřeb a kritéria pro investiční projekty: – / x / –
    24 podpora nové činnosti neziskových organizací: – / – / x
    25 zahraniční prezentace: – / x / –
    26 podpora projektů mezinárodní výměny: – / x / –
    27 iniciace nové mezinárodní spolupráce: – / – / x
    28 podpora mezinárodních nevládních organizací: – / x / –
    29 šíření povědomí, dobrého jména: – / x / –
    CELKEM: 3 / 18 / 8

    Celkem se podařilo zcela naplnit 3 úkoly, 8 úkolů nebylo splněno vůbec a 18 úkolů bylo splněno částečně či velmi omezeně. Úkoly předcházející koncepce, které byly splněny částečně či vůbec, byly znovu přehodnoceny a zapracovány do návrhové části dokumentu.

    ///

    2.2 Výchozí situace

    2.2.1 Umění jako součást kulturních a kreativních odvětví

    Umělecké činnosti (služby, díla, výkony) jsou nedílnou součástí konceptu kulturních a kreativních odvětví (dále jen KKO), který nabourává dosavadní oddělené vnímání neziskových a tržních kulturních aktivit a umožňuje komplexní pohled na oblast kultury bez ohledu na druh a způsob financování subjektů, které kulturní činnosti vykonávají. Umění je v rámci konceptu KKO vnímáno jako jeho základ a jádro, díky němuž se mohou rozvíjet a vzkvétat návazné aktivity, které přispívají k ekonomickému růstu a zaměstnanosti.
    V České republice (dále jen ČR) je realizováno množství uměleckých aktivit a působí zde řada subjektů, které nejsou zakládány za účelem vytváření zisku, ať už se jedná o formu příspěvkových organizací založených státem či městem nebo o nevládní neziskové organizace, které pracují v různých právních formách, jako je dříve obecně prospěšná společnost, nyní ústav, spolek či jiná právní forma. Tyto organizace nabízejí umělecké služby širokého záběru, ať už se jedná o hudbu, tanec, divadlo, výtvarné umění či literární tvorbu, které spadají do tzv. tradičních umění. David Throsby ve své publikaci Economics and Culture z roku 2001 označuje tradiční umění jako „core creative arts“ (základní kreativní umělecké obory), které jsou založené na čisté tvorbě a originalitě. Péče o původní tvorbu je základním předpokladem pro rozvoj všech návazných činností kulturních a kreativních odvětví.

    Obrázek č. 1:

    Tradiční umění a kulturní a kreativní průmysly (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Institut umění – Divadelní ústav, 2015.

    ///

    2.2.3 Umění jako součást kulturního dědictví národa a umělecká rozmanitost

    V oblasti péče o nemateriální kulturní dědictví – lidová hudba, divadlo, tanec, obřady, tradiční řemeslné postupy – byla v roce 2009 ratifikována Úmluva UNESCO o zachování nemateriálního kulturního dědictví. V květnu 2009 se tato úmluva stala součástí právního řádu ČR a má povahu zákona, což je vůbec poprvé v historii, kdy má nemateriální složka českého kulturního dědictví oporu v zákoně. V lednu 2011 byla vládou ČR schválena v pořadí již druhá Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011–2015. V roce 2015 bude do vlády předložen nový návrh.
    Pro rok 2008 se státní příspěvková organizace Institut umění – Divadelní ústav stala hlavním organizátorem národního projektu Společně napříč kulturami, který byl zaměřen na:
    – propagaci a zviditelnění problematiky spojené s mezikulturním dialogem směrem ke změně myšlení v české společnosti, ale i v minoritách, komunitách a u imigrantů s důrazem na školní a mimoškolní vzdělání mládeže,
    – integraci cizinců a romské komunity s využitím kulturních a uměleckých aktivit.
    V roce 2008 byl také založen jako součást národního projektu Společně napříč kulturami Portál mezikulturního dialogu (http://www.mezikulturnidialog.cz), který zůstal zachován a slouží jako otevřená platforma především pro subjekty neziskového sektoru a jejich aktivity v oblasti kultury a vzdělávání zaměřené na téma mezikulturního dialogu, které přispívají k řešení cílů migrační a integrační politiky v ČR.
    V červenci 2010 byla v ČR ratifikována Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005) a v roce 2014 ČR poprvé odevzdala průběžnou hodnotící zprávu. Implementací této úmluvy je pověřeno MK ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi. V souvislosti s implementací úmluvy se v Praze na podzim 2013 uskutečnilo Mezinárodní setkání věnované způsobu a systému implementace Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů v zemích střední a východní Evropy. ČR rovněž každoročně finančně přispívá do Mezinárodního fondu pro kulturní rozmanitost.

    ///

    2.3 Statisticko-ekonomická data

    2.3.1 Účet kultury ČR

    Jedním z úkolů implementace Státní kulturní politiky ČR 2009–2014 bylo vytvoření Účtu kultury ČR. Tímto úkolem byla pověřena státní příspěvková organizace NIPOS. Cílem vytvoření účtu je zmapování všech finančních toků přicházejících do kultury z nejrůznějších zdrojů a stejně tak finančních toků z kultury vycházejících. Účet by měl také ukázat úroveň a efektivnost hospodaření v jednotlivých oblastech, rozsah použitých pracovních a investičních zdrojů, výši mezd a v neposlední řadě vyjádřit pomocí finančních ukazatelů váhu kultury v ekonomice.
    Posledně zveřejněné výsledky Českého statistického úřadu a Účtu kultury ČR za rok 2013 ukazují, že výdaje domácností na kulturu oproti roku 2012 poklesly, dosáhly 42,8 mld. Kč, což je téměř o 6 % (2,7 mld. Kč) méně než v předcházejícím roce. Přesto – s ohledem na výrazné snížení zastoupení podniků a neziskových institucí ve zdrojích vstupujících do kultury – podíl domácností proti minulému roku mírně vzrostl.
    Výdaje domácností směřovaly nejvíce do sféry médií a tisku (televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.), a to ve výši 30,8 mld. Kč, což představuje podíl téměř 72 %. Mnohem méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby (interpretační a výtvarné umění) a uměleckého vzdělávání (5,8 mld. Kč). Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, koncesionářských poplatků, jiných poplatků za služby, úhrad školného, zápisného a úhrad nákupů zboží kulturní povahy (knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.).
    Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových čistých peněžních výdajích domácností dosáhl zhruba 3,2 %.
    V rámci ostatních zdrojů financování kultury (téměř dvoutřetinový podíl na celkových zdrojích) mají nejvýznamnější postavení finanční a nefinanční podniky (137,2 mld. Kč) a nevládní neziskové instituce (2,5 mld. Kč). Zdrojem doplňkového charakteru byly prostředky ze zahraničí (2,3 mld. Kč). V porovnání s předcházejícím rokem byly ostatní zdroje o více než 14 mld. Kč (9,1 %) nižší. V souvislosti s pokračujícím ekonomickým poklesem v roce 2013 se výrazně snížily zejména zdroje tvořené v neziskových institucích a v podnikové sféře.
    Co se týká jejich rozdělení do jednotlivých oblastí, směřovaly ostatní zdroje zejména do reklamy (61,5 mld. Kč), médií (27,8 mld. Kč) a tisku (20,8 mld. Kč). Na druhé straně mnohem méně do oborů živé umělecké tvorby, ve kterých tradičně převažuje účast zdrojů veřejných. (Účet kultury ČR za rok 2013 – viz Příloha č. 2: Výsledky Účtu kultury ČR za rok 2013.)

    ///

    2.3.2 Účast na kultuře v číslech

    Statistická sledování v souvislosti s účastí na kultuře sleduje z pověření MK v oblasti umění státní příspěvková organizace NIPOS. Následující tabulka č. 2 ilustruje, že ve sledovaném období mezi roky 2009–2013 se oblast profesionálních scénických umění (divadlo, hudba) udržuje přibližně na stálých číslech a návštěvnost mírně roste. Oblast festivalů je dynamičtější a počet návštěvníků výrazně stoupá. Naopak, přestože počet výstavních síní se drží na podobném počtu, počty návštěvníků výstav nicméně dramaticky klesají.

    Tabulka č. 2:

    Údaje o počtu kulturních subjektů a počtu návštěvníků za rok 2009–2013 (veřejné i privátní instituce)

    2009 / 2010 / 2012 / 2013

    Hudební soubory

    Počet hudebních souborů: 29 / 30 / 39 / 44
    Počet hudebních těles v nich: 44 / 47 / 68 / 67
    Počet koncertů celkem: 2 196 / 2 166 / 2 546 / 2 739
    Počet koncertů v zahraničí: 403 / 346 / 323 / 364
    Počet návštěvníků: 429 686 / 439 331 / 426 164 / 455 096
    Procento návštěvnosti: 72,9 / 74,8 / 76,3 / 77,1
    Počet prodaných abonentních vstupenek: 56 258 / 65 391 / 46 478 / 49 505
    Procento skladeb českých skladatelů na repertoáru: 26,1 / 26,3 / 27,5 / 30,4

    Divadla

    Počet divadel (bez stagion): 137 / 151 / 153 / 152
    Počet stálých scén: 150 / 160 / 166 / 174
    Kapacita stálých scén (počet sedadel): 36 033 / 36 648 / 36 789 / 39 616
    na 1 000 obyvatel: 3,4 / 3,5 / 3,5 / 3,8
    Počet návštěvníků (v tisících): 5 657 / 5 805 / 5 699 / 5 846
    na 1 000 obyvatel: 539 / 552 / 542 / 556
    Počet představení v ČR: 26 921 / 26 883 / 27 526 / 27 500

    Výstavní činnost

    Počet vlastních výstavních síní: 405 / 411 / 412 / 433
    Počet uspořádaných výstav celkem: 2 682 / 2 719 / 2 716 / 2 642
    Počet návštěvníků výstav: 3 116 181 / 2 324 445 / 2 249 067 / 1 971 400
    Počet tvůrčích sympozií: 138 / 93 / 328 / 285
    Počet účastníků těchto sympozií: 7 843 / 2 945 / 7 426 / 8 677
    Počet titulů vydaných katalogů: 245 / 229 / 212 / 237

    Festivaly (včetně filmu)

    Počet festivalů celkem: 330 / 348 / 417 / 494
    Počet představení, koncertů a filmů: 8 411 / 11 087 / 10 281 / 15 105
    Počet doprovodných programů: 2 019 / 2 194 / 2 240 / 2 795
    Počet návštěvníků festivalů na představeních, koncertech a filmech: 1 381 539 / 1 762 355 / 1 884 693 / 2 142 578
    Počet návštěvníků festivalů na doprovodném programu: 471 706 / 470 742 / 528 356 / 503 271

    Zdroj: S využitím podkladů ze statistických zjišťování NIPOSu.

    Jak ukazuje tabulka č. 3 a 4 v oblasti neprofesionálního umění počty neustále rostou.

    Tabulka č. 3:

    Údaje o neprofesionálních hudebních souborech
    2012 / 2013

    Hudební soubory Počet hudebních souborů: 155 / 159
    Počet hudebních těles v nich: 233 / 219
    Počet koncertů celkem: 3 344 / 2 900
    Počet koncertů v zahraničí: 269 / 162
    Počet návštěvníků: 29 815 / 35 432
    Procento návštěvnosti: 73,3 / 77,0
    Procento skladeb českých skladatelů na repertoáru: 72,1 / 54,4

    Zdroj: S využitím podkladů ze statistických zjišťování NIPOSu.

    Tabulka č. 4:

    Zájmová umělecká činnost v letech 2009–2013
    Počet souborů a klubů Počet členů souborů a klubů
    2009 / 2010 / 2012 / 2013 // 2009 / 2010 / 2012 / 2013

    Celkem: 903 / 1 087 / 1 029 / 1 095 // 16 878 / 21 408 / 18 264 / 18 870
    Z toho Věkově smíšených: 216 / 294 / 265 / 293
    Dospělých: 270 / 373 / 335 / 361 // 7 114 / 9 550 / 8 828 / 8 790
    Seniorských: 16 / 22 / 25 / 19 // 813 / 1 257 / 889 / 982
    Mládeže: 88 / 77 / 85 / 85 // 2 371 / 2 683 / 2 061 / 2 224
    Dětských: 313 / 321 / 319 / 337 // 6 580 / 7 978 / 6 486 / 6 874

    Zdroj: S využitím podkladů ze statistických zjišťování NIPOSu.

    ///

    2.3.2 Výdaje státu na oblast umění mezi roky 2007–2014

    Největší objem finančních prostředků MK vynakládá v této oblasti na provoz příspěvkových organizací státu – národních kulturních institucí, které působí v oblasti tradičního umění, ať už jako poskytovatelé uměleckých služeb nebo jako zprostředkovatelé v oblasti umění – dvě organizace: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) a Institut umění – Divadelní ústav (IDU).
    Jako poskytovatelé uměleckých služeb působí v oblasti divadla Národní divadlo v Praze (ND), Státní opera Praha (SOP; do konce roku 2011 samostatná příspěvková organizace) a Laterna magika (LM; samostatná příspěvková organizace do konce roku 2009), v oblasti hudby Pražský filharmonický sbor (PFS) a Česká filharmonie (ČF) a v oblasti současného výtvarného umění součást České filharmonie Galerie Rudolfinum (GR).
    V segmentu tradiční lidové kultury (hudba, zpěv, tanec a řemesla) působí státní příspěvková organizace Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (NÚLK).
    Od roku 2006 může MK podle zákona o některých druzích podpory samo rozhodnout o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací anebo o jejich zrušení. Naposledy toho využilo v případě divadla Laterna magika, které od 1. 1. 2010 sloučilo s Národním divadlem v Praze, a od 1. 1. 2012 v případě sloučení Státní opery Praha rovněž s Národním divadlem.
    Mezi roky 2010–2011 MK rovněž vydělilo administrativně a kompetenčně Galerii Rudolfinum z příspěvkové organizace Česká filharmonie a včlenilo ji do Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Počínaje lednem 2012 se galerie vrátila zpět pod křídla České filharmonie, kde je doposud.

    Tabulka č. 5:

    Výdaje MK pro příspěvkové organizace v oblasti umění 2009–2014 dle skutečnosti k 31. 12. daného roku (v tis. Kč)
    ND / SOP / LM / PFS / ČF / IDU / NIPOS / NÚLK

    2009: 505 596 / 147 725 / 21 850 / 29 243 / 91 616 / 45 968 / 34 647 / 38 323
    2010: 477 088 / 139 194 / – / 27 270 / 70 202 / 35 445 / 31 392 / 35 848
    2011: 436 801 / 120 702 / – / 28 656 / 81 271 / 52 981 / 31 446 / 35 569
    2012: 607 044 / – / – / 28 696 / 147 152 / 31 734 / 29 945 / 37 041
    2013: 626 847 / – / – /30 096 / 143 282 / 30 581 / 31 740 / 34 015
    2014: 606 179 / – / – /34 726 / 148 567 / 37 800 / 31 035 / 39 411
    CELKEM: 3 259 555 / 407 621 / 21 850 / 151 417 / 682 090 / 234 509 / 190 205 / 220 207

    Zdroj: Na základě údajů MK.

    MK podporuje rovněž příspěvkové organizace měst a obcí prostřednictvím dvou programů – Program podpory profesionálních divadel, Program podpory symfonických orchestrů a pěveckých sborů a v jediném roce 2008 též prostřednictvím Programu státní podpory současného umění a architektury v galeriích a výstavních síní – tabulka č. 6.

    Tabulka č. 6:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých programech podpory umění (v tis. Kč)
    Program symfonických orchestrů a pěveckých sborů / Program profesionálních divadel / Program státní podpory současného umění a architektury v galeriích a výstavních síní

    2007: 19 000 / 64 716 / 0
    2008: 18 125 / 65 800 / 4 500
    2009: 16 726 / 65 000 / 0
    2010: 13 736 / 55 000 / 0
    2011: 7 100 / 56 000 / 0
    2012: 6 627 / 55 100 / 0
    2013: 12 253 / 59 377 / 0
    2014: 19 000 / 64 900 / 0
    CELKEM: 112 567 / 485 893 / 4 500

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Výdaje MK na podporu tradičního umění v oblasti nestátních neziskových organizací se realizují prostřednictvím několika zdrojů. Především se jedná o oblast dotačních programů na podporu divadla, hudby, tance, výtvarného umění a literatury. Další podpora je směřována do oblasti neprofesionálního umění, kam se zahrnují kulturní aktivity zdravotně postižených a seniorů, tradiční lidová kultura, neprofesionální umělecké aktivity, kulturní aktivity národnostních menšin, podpora projektů integrace romské komunity a dále mimořádné kulturní projekty, vztahující se k výročím v jednotlivých letech (např. v roce 2014 Rok české hudby apod.), kde se ve velké míře prezentuje rovněž amatérská umělecká oblast.
    Další podpora pro tuto oblast směřuje z MK na zahraniční kulturní spolupráci – obecně v oblasti umění formou grantů na mezinárodní spolupráci v zahraničí, dále v oblasti literatury prostřednictvím podpory národních stánků na mezinárodních knižních veletrzích a dále na podporu kontaktů neprofesionálních uměleckých souborů.
    Nově obnoveným zdrojem financování od roku 2012 je Státní fond kultury, který je otevřen všem subjektům státních i nestátních organizací v oblasti umění. V tabulkách jsou uvedeny výše skutečně vynaložených výdajů podle jednotlivých typů výběrových řízení dle účetní závěrky vždy k 31. 12. daného roku.

    Tabulka č. 8:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých dotačních řízeních na podporu umění (v tis. Kč)
    Dotace pro oblast divadla / Dotace pro oblast tance / Dotace pro oblast
    hudby / Dotace pro oblast výtvarného umění / Dotace pro oblast literatury / Dotace pro oblast neprofes. umění

    2007: 37 190 / 15 591 / 55 570 / 25 236 / 28 720 / 47 047
    2008: 42 875 / 19 285 / 59 609 / 33 379 / 34 403 / 56 166
    2009: 32 080 / 13 350 / 63 048 / 32 009 / 25 451 / 46 202
    2010: 28 865 / 11 344 / 50 093 / 27 980 / 29 289 / 41 017
    2011: 35 035 / 12 543 / 71 162 / 28 150 / 29 264 / 43 545
    2012: 28 315 / 12 345 / 56 155 / 42 070 / 32 300 / 38 472
    2013: 22 610 / 9 850 / 61 125 / 25 588 / 31 264 / 34 600
    2014: 33 281 / 18 860 / 86 174 / 43 503 / 36 564 / 42 009
    CELKEM: 260 251 113 168 491 027 257 915 247 255 349 058

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Graf č 1:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých dotačních řízeních na podporu umění (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Napříč obory podporuje MK nestátní neziskový sektor v oblasti umění rovněž prostřednictvím Programu příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely podle zákona č. 203/2006 Sb. – konkrétně zde je vyčíslena tato podpora v oblasti profesionálního umění a dále v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury (tzv. stipendia) – tabulka č. 9.

    Tabulka č. 9:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých dotačních řízeních na podporu umění (v tis. Kč)
    Příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti umění (tzv. stipendia) / Příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti neprof. umění a tradiční lidové kultury / Státní fond kultury

    2007: 0 / 0 / 0
    2008: 4 761 / 80 / 0
    2009: 4 289 / 365 / 0
    2010: 3 086 / 265 / 0
    2011: 2 998 / 110 / 0
    2012: 2 415 / 100 / 20 000
    2013: 2 433 / 160 / 16 376
    2014: 2 940 / 200 / 19 875
    CELKEM: 22 922 / 1 280 / 56 254

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Graf č. 2:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých dotačních řízeních na podporu umění (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Podpora zahraniční spolupráce formou výběrového řízení probíhá v oblasti profesionálního umění jednak v rámci Programu stipendií, dále pak podporou prezentace české literatury na mezinárodních knižních veletrzích, prostřednictvím výběrového řízení na podporu zahraniční spolupráce při OZ MK a dále podporou úspěšných projektů z programu Evropské unie Kultura, nyní Kreativní Evropa – Kultura při SOEU MK.

    Tabulka č. 10:

    Skutečné výdaje MK v jednotlivých dotačních řízeních na podporu umění – spolupráce se zahraničím (v tis. Kč)
    Podpora prezentace české literatury na knižních veletrzích / Podpora zahraniční spolupráce v oblasti umění / Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofes. umění / Podpora podpořených projektů z programu Evropské unie Kultura (Kreativní Evropa – Kultura)

    2007: 5 209 / 19 243 / 3 028 / 3 336
    2008: 6 474 / 18 913 / 3 623 / 3 576
    2009: 6 416 / 11 245 / 1 912 / 4 578
    2010: 5 108 / 6 110 / 1 936 / 4 022
    2011: 4 496 / 19 365 / 2 150 / 4 569
    2012: 5 140 / 9 747 / 2 161 / 3 574
    2013: 4 110 / 10 079 / 2 310 / 2 362
    2014: 4 053 / 11 996 / 2 763 / 1 642
    CELKEM: 41 006 / 106 698 / 19 883 / 27 659

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    Graf č. 3:

    Podpora zahraniční kulturní spolupráce 2007–2014 (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě údajů z MK.

    ///

    2.4 Nová témata a nové zdroje financování umění

    2.4.1 Nová témata

    2.4.1.1 Statut umělce

    V roce 2014 UNESCO uspořádalo mezi svými členskými zeměmi, včetně ČR, rozsáhlé dotazníkové šetření (vládní organizace plus neziskový sektor) na téma statut umělce v současném světě. Cílem byl screening implementace doporučení UNESCO ke statutu umělce z roku 1980 (Recommendation concerning the Status of the Artist, UNESCO, 1980) a jeho revitalizace. Dotazníkové šetření zahrnovalo popis aktuální sociální situace tvůrců, umělců a interpretů v jednotlivých zemích a soustřeďovalo se na čtyři nejdůležitější skutečnosti, které v současné době mají největší dopad na sociální a ekonomický statut umělce, konkrétně:
    1) Digitální technologie a internet.
    2) Nadnárodní mobilita umělců.
    3) Sociální zabezpečení.
    4) Svoboda uměleckého projevu.
    Dotazníkové šetření se stalo součástí monitorovací zprávy, která bude představena a dále rozpracována na zasedání Mezivládního výboru pro rozmanitost Úmluvy UNESCO 2005 v prosinci 2015.
    Aktuální doporučení ke statutu umělce a jejich implementace v ČR jsou rovněž součástí návrhové části této koncepce.

    ///

    2.4.1.2 Sociální dopady

    Umění má kromě základní estetické funkce i významné sociální přínosy. V posledních letech se stupňuje úsilí o nastavení metodik pro jejich měření. Sociální přínosy mají velmi široké rozpětí, mezi základní kategorie jsou řazeny tyto oblasti:
    Sociální začleňování, kdy je umění považováno za důležitou součást sociálně začleňovacích programů pro skupiny sociálně vyloučených osob. Mezi tyto skupiny patří např. osoby s kriminální minulostí či s vysokou náchylností k trestné činnosti, osoby s mentálním či fyzickým postižením, dlouhodobě nemocní, senioři, ale také přistěhovalci a členové minoritních subkultur. Tyto programy zahrnují drobnější projekty krátkodobého charakteru, které poskytují pouze malý vzorek a velmi omezeně měřitelné dopady. Nicméně mezi často zmiňované dopady participace se řadí např. sebedůvěra a sebevědomí, kreativita a kritické myšlení, vyšší účasti v procesu vzdělání, identita komunity, snížená sociální izolace, snížení trestního chování, zmírnění dopadu chudoby atd.
    Umění a vzdělávání. Tato oblast je v kulturní politice velice důležitá, neboť vzdělávání je jednou z klíčových sociálně začleňovacích aktivit a umožňuje mladým lidem objevovat nové zájmy a sebe sama. Přítomnost umění ve vzdělávání mladých lidí a s ním spojený rovný přístup k rozvíjení kreativity a talentu by měl být v dnešní době samozřejmostí. V posledních dvaceti letech se v zahraničí (Velká Británie, USA) rozšířilo zkoumání toho, jakou roli má umění ve vzdělávání a jak na žáky působí. Bylo zjištěno, že účast mladých lidí na uměleckých projektech a programech ve vzdělávání posiluje kognitivní schopnosti a myšlení, které je možné uplatnit v jakýchkoli činnostech, a zlepšuje osobnostní sociální charakteristiky, jako například schopnost fungovat ve společnosti, komunikovat a jednat s lidmi, spolupracovat, řešit problémy apod.
    Komunita a umělecké aktivity. Ve vztahu umění k rozvoji komunit jsou často popisovány přínosy umění na základě participačních uměleckých programů. Hodnocení těchto programů obvykle dokazuje, že projekty nabízí bezpečné místo pro setkání a vzájemné seznámení jednotlivců z různých sociálních skupin. V rámci komunity tak dochází k posilování identity a vztahu jedince s tímto místem. Mezi přínosy patří např. rozvoj komunitní identity a sousedské soudržnosti, rozvoj místní podnikavosti a iniciativ, zlepšení veřejné vybavenosti, vůle participovat na rozhodování.

    Studiu sociálních dopadů je věnována stále větší pozornost především v souvislosti se snahou upřednostnit tyto dopady před dopady čistě ekonomickými. V poslední době rozšířenou metodou na měření sociálních dopadů neziskových projektů je metoda Social Return on Investment (SROI), tzv. sociální návratnost investice. Jde o kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod hodnocení investice (či dotace) do veřejně prospěšné služby. Tato analýza poskytuje finanční ukazatele hodnocení a zároveň se díky kvalitativnímu přístupu charakterizuje jako komplexní analýza, která neziskovým projektům lépe vyhovuje na rozdíl od klasické Cost Benefit analýzy (CBA; analýza nákladů a výnosů).

    ///

    2.4.1.3 Práce s publikem a jeho aktivní zapojování

    Termín audience development neboli v českém překladu práce s publikem rozšířil Arts Council England v polovině první dekády 21. století. Tehdy jej chápal především jako nový koncept zapojení publika, jehož základem je marketing a obvyklé marketingové nástroje. Do popředí na úrovni Evropské unie se termín dostal na mezinárodní konferenci European Audiences 2020 and Beyond, která se uskutečnila v Bruselu na podzim 2012.
    Podpora práce s diváky, budování publika a hledání nových diváckých skupin patří i k prioritám nového programu EU Kreativní Evropa. Evropská komise mimo jiné v souvislosti s tématem budování publika zdůrazňuje i potřebu změny chování a nabídky služeb především velkých státních institucí typu galerií, divadel či knihoven, jejichž role se výrazně od doby jejich zakládání v 19. století proměňuje. Podle názoru mnohých odborníků by se tyto instituce měly otevírat návštěvníkům a více se zábavnou a přístupnou formou věnovat oblasti vzdělávání.
    V současné době v zahraničí již nehovoří o termínu audience development, ale o audience engagement, tedy o aktivním zapojení publika. Nová generace diváků chce mít vliv na obsah kulturních projektů. V době, kdy je umělecký obsah snadno dostupný a všichni mohou mít téměř totéž, získává participující divák něco navíc – unikátní nebo personalizovaný obsah.
    Kultura ve 21. století hledá také nové publikum a oslovuje diváky ve skupinách, o kterých se dříve neuvažovalo a vydává se za nimi i na místa, která sloužila nebo slouží úplně jiným účelům – veřejné prostory, průmyslové čtvrti, uprchlické tábory, vyloučené lokality nebo nemocnice, a tak přispívá k jejich oživení a dalšímu rozvoji. Kultura opouští tradiční místa svého působení a proměňuje se i její role ve společnosti.
    Budování komunit okolo kulturních institucí se děje různým způsobem. Jedním z těchto způsobů jsou tzv. celosvětové dny (např. Den tance, Den divadla, Den muzeí). Na podobném principu pracují i Noc muzeí, která má v České republice již více než desetiletou tradici, nebo nově i Evropská noc divadel v České republice nebo Noc literatury.
    Důležitá je i práce s dětmi, která výrazně ovlivňuje podobu dalších generací publika. Cílem není jen naučit děti chodit na výstavy nebo do opery, ale pomoci jim porozumět zákonitostem umělecké tvorby, aby ji tak mohly lépe chápat, ocenit či samy tvořit. Jejich prostřednictvím mohou nalézt cestu k umění i dospělí. Tato oblast souvisí i s dalším novém tématem – kreativním vzděláváním.

    2.4.1.4 Kreativní vzdělávání

    Oblast kreativního vzdělávání je velmi široká a obecně znamená podporu vzdělávání vedoucí k rozvoji kreativního potenciálu jedinců (v rámci formálního, neformálního, informálního i celoživotního vzdělávání). Jedná se o téma, kterému je věnována velká pozornost a souvisí rovněž s výše zmíněným tématem sociálních dopadů v oblasti umění a vzdělávání.
    Kreativní vzdělávání zahrnuje spolupráci vzdělávacích a kulturních institucí, lektorské programy kulturních zařízení, podporu alternativních výukových metod zaměřených na rozvoj individuální kreativity s cílem zvýšení účasti a zapojení žáků a studentů do uměleckých aktivit a zvyšování povědomí žáků a studentů o uměleckých oborech a další oblasti.
    Jako konkrétní příklad programu zaměřeného na zvyšování kreativity v rámci formálního primárního a sekundárního vzdělávání lze zmínit program kreativních vzdělávacích metod Creative Partnerships (Kreativní partnerství), který vznikl ve Velké Británii v roce 2002. Cílem programu bylo vytvářet dlouhodobé partnerství mezi školami a umělci s cílem inspirovat žáky a pedagogy, prosazovat otevřené prostředí a využívat potenciál kreativních metod na školách.
    Britská zkušenost ukázala, že kreativní přístup ve vzdělávání zlepšuje komunikaci škol s rodiči, školní docházku žáků a nejvýraznější přínos měl program zaměřený na žáky ze znevýhodněného prostředí.
    Program spočívá v tom, že do plánování a realizace výuky ve třídě zapojuje umělce, případně jiné externí experty z tvůrčích profesí. Program je navržen tak, aby poskytoval podporu přímo jednotlivým školám a jejich učitelům pak přímo ve třídách pomáhal nastavit nové způsoby práce se žáky, které vedou k rozvoji jejich klíčových kompetencí, zlepšení studijních výsledků, motivace žáků, chování apod. Specifikum programu je, že škola sama definuje jasný cíl – zakázku, na kterou se chce zaměřit. S učiteli na tomto zadání ve školách pracují umělci, kteří prošli intenzivním školicím procesem zaměřeným na to, aby dokázali se školami pracovat efektivně. Umělci se do programu zapojují ve dvou rozdílných pracovních pozicích:
    – konzultanti kreativity, tj. umělci nebo odborníci, kteří působí v tvůrčích profesích, jejich úkolem na škole však je podporovat a vést proces plánování kreativních aktivit, nastavovat ve spolupráci s pedagogem cíle kreativního školního projektu, oslovovat a mentorovat umělce – kreativní pracovníky, dohlížet na plnění cílů, konzultovat s pedagogy, vedením školy a umělci průběh aktivit, evaluovat průběh aktivit,
    – umělci, tj. umělci nebo profesionálové z tvůrčích profesí, kteří přímo ve spolupráci s pedagogem připravují a zajišťují kreativní formy výuky.
    V ČR probíhají přípravy implementace programu Kreativní partnerství již od roku 2009. Hlavním iniciátorem je od roku 2010 existující Společnost pro kreativitu ve vzdělávání a na přípravě se podílí řada státních i nestátních neziskových organizací. V letech 2013– 2015 se uskutečnil pilotní projekt Kreativní partnerství pro rovné příležitosti.

    2.4.1.5 Využití nových technologií v umění, prolínání žánrů a druhů umění, nová umělecká spolupráce

    Nové technologie a rozvoj internetu (digitální revoluce) nabízí nové formy umělecké tvorby a umění i formu komunikace a proměňují vztahy mezi umělci a jejich publikem. Průzkum Evropské komise Eurobarometer 2013 ukazuje, že využití internetu ke kulturním účelům je v některých sledováních dokonce nad průměrem 27 členských zemí EU (např. poslech hudby a její stahování nebo stahování filmů).
    Podle Českého statistického úřadu v roce 2014 podíl domácností s dostupností internetu historicky poprvé přesáhl hranici 70 %. A přestože se číslo každoročně zvyšuje, ČR je ještě stále pod průměrem EU28. Samotný internet v roce 2014 používalo 6,5 milionu Čechů, což je 74,2 % obyvatel. Ve věku 16–24 let internet používá dokonce 98 % z celkového počtu skupiny. Je proto žádoucí věnovat problematice internetizace maximální pozornost, především s ohledem na možnosti zavádění nových distribučních modelů zvyšující participaci občanů na kultuře, možnosti tvorby, čtenářství apod.

    Umění se stává víceoborové, inovativní a experimentální. V rámci stávajících grantových řízení je řada projektů, které se jen těžko dají zařadit do jediné oblasti. Vzniká tak potřeba vytvářet podmínky pro přirozenou spolupráci umělců z více oborů a tyto přesahy podporovat.

    Hledání nových cest v umění vede i k rozdílným postupům ve vlastní práci. Umělecká práce se často přibližuje výzkumu, řeší sociální, hospodářskou i environmentální realitu společnosti. Zároveň dochází i k novým typům umělecké spolupráce. Umělci hledají možnosti spolupráce s partnery z jiných oborů, mimo svět umění. Příkladem mohou být umělecké rezidence v průmyslových podnicích, v zemědělství atp. Stejně tak hledají možnosti spolupráce s uměním a kreativními postupy i partneři z jiných oborů (firmy, podniky a organizace všeho druhu), které chtějí využít působení umělce pro lepší organizaci práce, inovativnost svých služeb a produktů apod. Příkladem takové spolupráce je program uměleckých intervencí ve firmách, dlouhodobě realizovaný např. švédskou organizací Tillt. V ČR je realizován pilotní projekt KREKR v rámci projektu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury.

    2.4.1.6 Národní identita a budování brandu ČR

    Umění je pilířem národní identity a pracuje se s ním při vytváření národní značky (brandu). Řada zahraničních příkladů ukazuje, že umění je hojně využíváno v národních exportních strategiích.
    V ČR v porevolučním vývoji umění jako součást kreativních odvětví spíše napodobovalo zahraniční vzory, neukazovalo se až na výjimky jako originální, autentické, sebevědomé, které má co nabídnout a které přichází s původními produkty či službami. Takovéto chování vedlo až ke snížené konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.
    Oblast umění proto potřebuje jasné impulzy ve formě stanovených priorit podpory. Jednotlivé oblasti umění mají různé potřeby a také různou stávající podporu. Jedním z vhodných nástrojů podpory je i založení Czech Music Export Office a Českého literárního centra.

    2.4.1.7 Ekonomický přínos umění

    Umění jako součást kulturních a kreativních odvětví má svoji vyčíslitelnou hodnotu ekonomických dopadů, o čemž svědčí velká řada studií zpracovaných pro zahraniční i české kulturní akce a organizace.

    V roce 2013 byla v rámci výzkumného grantu IDU Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR zpracována první verze online aplikace pro výpočet ekonomických dopadů kultury (software), a to na základě certifikované metodiky. Ta vypočítává přímé i nepřímé (multiplikované) dopady kulturních projektů či organizací plynoucích z výdajů návštěvníků těchto akcí. Online aplikace vypočítává ekonomické dopady na základě:

    1) vstupních údajů vložených uživatelem – zejména počet návštěvníků, výše výdajů návštěvníků na jednotlivé služby a zboží uskutečněných při cestě spojené s návštěvou daného subjektu (ubytování, stravování, doprava, suvenýry apod.), míra motivace (zda byl kulturní subjekt hlavní motivací k návštěvě místa),
    2) zabudované knihovny funkcí (databáze) vypočtených koeficientů a multiplikátorů, daňových sazeb a obchodních marží dle dat Českého statistického úřadu.

    Aplikace po zadání vstupních dat vypočítává a zobrazuje přímý a nepřímý dopad kulturního subjektu, resp. jeho návštěvníků na produkci, hrubou přidanou hodnotu, zaměstnanost, důchod (mzdy) a vybrané daně v ČR.
    Online aplikace s názvem Kulturní kalkulačka (KulKal.cz) je dostupná na webové doméně http://www.kulkal.cz. Od jejího spuštění tento nástroj vyžilo přibližně 180 uživatelů, kteří díky ní spočítali ekonomické dopady cca 200 kulturních akcí z celé ČR. S řadou z nich (např. Nová síť, Agentura pro rozvoj Broumovska, Sdružení autorů a interpretů) byla také navázána spolupráce pro získávání zpětné vazby pro další vylepšení a aktualizaci aplikace.
    Již před spuštěním aplikace KulKal.cz bylo uskutečněno několik studií ekonomických dopadů kulturních akcí v ČR, např. pro Pražské Quadriennale (dále jen PQ), mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro, Smetanova Litomyšl či Český Krumlov. Ekonomická studie PQ 2011 tak například ukázala, že akce přinesla státu dvakrát více, než činily státní dotace, podobně zisková byla pro samotné hlavní město. Studie prokázala, že šlo o jeden z nejúspěšnějších kulturních projektů roku 2011 nejen po umělecké, ale i po ekonomické stránce. Průzkum mezi 18 000 unikátními platícími návštěvníky ukázal, že zde lidé utratili v souvislosti s touto akcí více než 164 milionů Kč, což přineslo navýšení obratu hotelů, restaurací a dalších ekonomických subjektů ve výši až 393 milionů Kč. Každá koruna rozpočtu PQ tedy vygenerovala téměř šest korun na obratu české ekonomiky a dvě koruny na HDP.

    2.4.2 Nové zdroje financování umění

    4.2.1 Zahraniční podpora umění

    V oblasti umění není v ČR příliš možností, kde usilovat o zahraniční finanční podporu. Od roku 2001 ČR přistoupila k programu Evropské unie Kultura v rámci programového období pro léta 2001–2006, který je věnován podpoře mezinárodních projektů v oblasti kultury. Do programu se v tomto prvním programovacím období zapojilo do 150 projektů celkem 254 českých organizací. Ve druhém programovacím období pro léta 2007–2013 se do 148 projektů zapojilo celkem 160 českých organizací.
    V letech 2007–2013 české organizace mohly žádat v rámci programu EU Kultura o podporu projektů v několika programových liniích, z nichž nejvyšší grant (50 % celkových nákladů) mohly obdržet projekty z linie 1.1 Dlouhodobé projekty mezinárodní spolupráce (až do výše 2 mil. eur na 4 roky).

    Graf č. 4:

    Projekty programu EU Kultura s účastí českých subjektů 2007–2013 (v EUR) (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě podkladů Kanceláře Kreativní Evropa – Kultura.

    Nejvyšší počet podpořených evropských projektů ve sledovaném období získaly nestátní neziskové organizace, poté příspěvkové organizace (v letech 2007–2013 byly nestátní neziskové organizace podpořeny 73krát a příspěvkové organizace 43krát z celkových 160 případů). Dále byly podpořeny podnikatelské subjekty, vzdělávací organizace a města.
    V novém programu EU Kreativní Evropa pro období let 2014–2020 došlo ke sloučení programů Kultura a MEDIA, dílčí program Kultura je dále zaměřen především na podporu neziskových projektů subjektů z kulturních a kreativních odvětví. V rámci dílčího programu Kultura bylo v roce 2014 podpořeno 14 projektů s českou účastí, za rok 2015 jsou známé výsledky pouze v rámci výzvy Projektů evropské spolupráce, kde bude podpořeno 10 českých organizací (9 projektů).
    Program Kreativní Evropa podporuje kromě výše uvedených projektů také Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015.
    Kromě programu Kreativní Evropa lze na podporu projektů s kulturním a uměleckým rozměrem čerpat i v dalších komunitárních programech EU. V programovacím období 2014–2020 se to týká např. programů Erasmus+ (oblast vzdělávání), Evropa pro občany (aktivní evropské občanství), Cosme (podpora podnikání), Horizont 2020 (výzkum) či programů vnější spolupráce.
    Na oblast kultury však plyne největší finanční podpora z EU do členských států, tedy i ČR, prostřednictvím tzv. strukturálních fondů (dále jen SF). Podpora těchto programů je vždy vázána na zvyšování konkurenceschopnosti, tedy na posilování ekonomického růstu a zaměstnanosti. ČR využila SF v programovém období (2007–2013) především na podporu kulturního dědictví v návaznosti na cestovní ruch (Integrovaný operační program), nicméně prostřednictvím dalších programů (např. na podporu vzdělávání, evropské územní spolupráce, obnovu venkova) byly podpořeny i projekty s kulturním a uměleckým rozměrem v oblasti vzdělávání, příhraniční spolupráce, komunitních aktivit apod.
    V mnohých členských státech jsou, oproti ČR, SF více využívány na podporu projektů z oblasti umění. Jako příklad lze uvést podporu exportu a internacionalizace, kdy vznikají programy zahrnující podporu účasti na zahraničních festivalech a veletrzích a s tím spojených marketingových aktivit či programy na propojení oblasti vzdělávání a uměleckých organizací apod.
    SF tak představují zatím v ČR nedostatečně využitý finanční nástroj na podporu umění, např. na aktivity spojené s budováním kapacit či rozvojem lidských zdrojů. Umění je v tomto smyslu chápáno jako základ rozvoje kulturních a kreativních odvětví přispívajících k ekonomickému růstu a zaměstnanosti.

    2.4.2.2 Program CZ 06 Kulturní dědictví a současné umění

    Program CZ 06 Kulturní dědictví a současné umění podpořený zeměmi Evropského hospodářského prostoru (EHP) – Norsko, Island a Lichtenštejnsko v rámci Finančních mechanizmů ve stávajícím programovém období rozšířil okruh podpory rovněž o podporu současného umění. V roce 2014 poprvé na podporu dosáhlo rovněž 16 projektů z oblasti umění v celkové výši alokace 40 004 tis. Kč. Jedná se o programovou oblast 17 Podpora rozmanitosti v kultuře a umění v rámci evropského kulturního dědictví.
    Na jaře 2015 byly vybrány projekty z druhé výzvy v této programové oblasti, pro kterou bylo alokováno a následně rozděleno 32 728,327 tis. Kč.

    Graf č. 5:

    Výdaje na umění v programové oblasti 17, I. výzva (v tis. Kč) – kromě oblasti filmu (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě dat Ministerstva financí.

    Graf č. 6:

    Výdaje na umění v programové oblasti 17, II. výzva (v tis. Kč) – kromě oblasti filmu (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Na základě dat Ministerstva financí.

    ///

    2.4.2.3 Crowdfunding v umění

    Crowdfunding neboli způsob získávání finančních prostředků od podporovatelů a příznivců za předem dohodnutou formu odměny je v oblasti kultury v ČR dosud stále ještě na vzestupu.
    V oblasti kultury a tedy i umění doposud všechny vzniklé crowdfundingové platformy pracují se systémem odměn. Zatím se neobjevil žádný příklad equity crowdfundingu, kde investoři mají možnost získávat přímo podíl v nabízených firmách. Zde je určitě otevřen velký potenciál do budoucna pro oblast kulturních a kreativních odvětví.
    Podle analýzy, která byla zpracována z dat získaných z jednotlivých crowdfundingových platforem se od roku 2011 do konce února 2015 podařilo v oblasti umění podpořit projekty celkovou částkou 17 985 tis. Kč. V současné době české umění může hledat podporu na celkem 9 platformách.
    Některé z platforem nabízejí kromě možnosti zveřejnění nabídky projektů usilujících o získání finanční podpory i konzultační služby zaměřené na koncipování, prezentaci a fundraising projektů, a přispívají tak k budování kapacit uměleckých organizací i jednotlivců.
    Jako nový druh spolupráce lze označit rovněž spolupráci platformy Hithit s firmou Vodafone Foundation, a to prostřednictvím grantového programu Vpohybu. Projekty, které zvítězí v grantovém řízení, musí získat zároveň podporu veřejnosti přes crowdfunding na http://www.hithit.com. Druh podpory veřejnosti je odstupňován podle získané výše grantu. V případě získání podpory na hithit.com Vodafone Foundation ještě svoji podporu zdvojnásobí.

    Graf č. 7:

    Crowdfunding v jednotlivých oblastech umění v tis. Kč (2011 až únor 2015) (viz Návrh Koncepce podpory umění 2015-2020)

    Zdroj: Vlastní výpočet na základě dostupných dat jednotlivých crowdfundingových platforem.

    ///

    3. SWOT analýza současného stavu

    Prospěšné faktory / Škodlivé faktory

    Vnitřní prostředí

    Silné stránky
     Silná tradice a spojení s národní identitou a kulturní gramotností společnosti;
     Vysoká míra kreativity a inovativnosti;
     Silný komunitní a lokální prvek;
     Hustá síť uměleckých institucí a dostupná infrastruktura;
     Silné propojení se vzděláváním;
     Tradice řemeslných dovedností, speciálních technik a pracovních postupů v oblasti umění;
     Existence různorodých nástrojů finanční podpory;
     Schopnost mezinárodní spolupráce a exportu v určitých uměleckých žánrech a druzích.

    Slabé stránky
     Frustrace z nízkého finančního a mzdového ohodnocení;
     Nemožnost dlouhodobějšího finančního plánování;
     Neexistence vícezdrojového financování, slabá motivace k mimorozpočtovému financování;
     Zastaralé vybavení kulturních institucí nevyhovující současným potřebám jednotlivých uměleckých oblastí;
     Konzervativní přístup k novým možnostem financování a využití nových způsobů marketingu;
     Nedostatečná podpora domácí současné tvorby;
     Nedostatečná evaluace strategií i subvencovaných projektů;
     Nedostatečná komunikace státní správy a samosprávy se zastřešujícími a profesními organizacemi;
     Nedostatečná kapacita zastřešujících a profesních organizací profesních.

    Vnější prostředí Příležitosti
     Připravované změny legislativy;
     Meziresortní spolupráce;
     Využití ekonomických přínosů umění;
     Využití potenciálu umění v exportních strategiích vlády;
     Využití kreativity a inovativního přístupu v umění v dalších sektorech;
     Ucelený systém formálního a neformálního vzdělávání;
     Rozvoj dobrovolnické činnosti v oblasti kultury;
     Pokročilý stupeň všeobecného přístupu k internetu;
     Využití partnerství mezi neziskovým sektorem a státní správou pro rozvoj celé oblasti. Hrozby
     Snižování veřejných rozpočtů;
     Snižování výdajů domácností na kulturu;
     Zaostávání v konkurenceschopnosti;
     Nedostatečné ocenění ekonomického významu umění a kultury;
     Podcenění role zastřešujících a profesních organizací;
     Podcenění významu uměleckých aktivit jako preventivního faktoru vzniku sociálně-patologických vlivů;
     Podcenění významu uměleckého vzdělávání;
     Nedostatečná spolupráce mezi různými typy kulturních organizací;
     Nedostatek vizí, formální přístup a nedostatek komunikace s uměleckým sektorem;
     Nedostatečná reflexe v oblasti uměleckého vzdělávání.

    ///

    3.1 Silné stránky

    Silná tradice a spojení s národní identitou a kulturní gramotností společnosti.
    – Umění je nositelem národní identity a integrity občanů. Kulturní gramotnost české společnosti je založena na chápání kultury jako sdílení obsahů, kultivace, emoční síly a povědomí o přínosu kultury k národní, regionální a místní identitě na základě dlouholeté a vyspělé kulturní tradice. To dokládá poměrně vysoký zájem publika o kulturní dění ve smyslu míry návštěvnosti.

    Vysoká míra kreativity a inovativnosti
    – Umění je ze své podstaty kreativní a používá inovativní formy. Využívá všech předností znalostní společnosti. Je obohacující ve své různorodosti. Originalitu a inovativnost českých umělců dokládají dosažené úspěchy a získané renomé na mezinárodní úrovni (úspěch v soutěžích, festivalech apod.).

    Silný komunitní a lokální prvek
    – Umění je prostředkem k práci s místními komunitami, k utváření lokálního života. ČR se vyznačuje vysokou mírou spolkových a amatérských aktivit a zvyšujícím se zapojení občanů do komunitních aktivit na celém území ČR.

    Hustá síť uměleckých institucí a dostupná infrastruktura
    – ČR disponuje rozvinutou sítí uměleckých institucí – od velkých institucí zřizovaných státem či samosprávou, až po místní nestátní neziskové organizace. Tato síť je velmi různorodá a zahrnuje celou škálu aktivit.

    Silné propojení se vzděláváním
    – ČR disponuje poměrně hustou a odpovídající strukturou uměleckého vzdělávání formálního i neformálního typu. V rámci volnočasových uměleckých aktivit se ČR může chlubit např. i ojedinělou a specifickou sítí základních uměleckých škol. I v rámci všeobecného vzdělávání je tradičně kladen důraz na získávání kulturních kompetencí (umělecké výchovy, program Tanec do škol).

    Tradice řemeslných dovedností, speciálních technik a pracovních postupů v oblasti umění
    – Vzhledem k dlouholeté tradici pěstování uměleckých oborů jsou v ČR stále uchovávány specifické dovedností. Jedná se zejména o oblast uměleckých řemesel, divadla (technika, dramaturgie), výtvarného umění, literatury.

    Existence různorodých nástrojů finanční podpory
    – Umění je v ČR podporované formou dotací z veřejných rozpočtů, z nadačních fondů, fondů a programů EU, formou firemního dárcovství či sponzorsky. V poslední době je pro podporu uměleckých projektů využívána i forma crowdfundingu.

    Schopnost mezinárodní spolupráce a exportu v určitých uměleckých žánrech a druzích
    – Umělecký sektor je v ČR aktivní na poli mezinárodní spolupráce. Zapojuje se do mezinárodních projektů (např. program EU Kreativní Evropa, Mezinárodní visegrádský fond apod.) a v řadě oborů má vysoký vývozní potenciál (taneční a pohybové umění, nový cirkus, klasická hudba, loutkové divadlo.

    ///

    3.2 Slabé stránky

    Nízké mzdové a finanční ohodnocení a s tím spojená frustrace
    – Platové ohodnocení zaměstnanců ve státním sektoru je trvale zaostávající za ostatními segmenty ekonomiky. Stejně tak je nedostačující ohodnocení v souvislosti s uměleckou tvorbou i v neziskovém uměleckém sektoru. Většina umělců je nucena hledat druhé i třetí zaměstnání. Každoročně se snižující dotace na uměleckou činnost jsou realitou posledních deseti let. Procento úspěšnosti žadatelů o dotace se snižuje jak v ČR, tak u zahraničních zdrojů.

    Nemožnost dlouhodobějšího finančního plánování
    – Granty ze státní úrovně pro umělecký sektor jsou v současné době fakticky stále pevně dané pouze na jeden rok, ale i příspěvky na provoz ve státních institucích jsou jednoleté. Termín fyzického vyplácení dotací se oproti stavu před deseti lety prodloužil a řada subjektů se tak každoročně ocitá počátkem kalendářního roku v platební neschopnosti.

    Neexistence vícezdrojového financování, slabá motivace k mimorozpočtovému financování
    – Přestože otázka vícezdrojového financování zahrnující participaci všech tří rovin veřejné správy (státu, města, kraje) na financování větších kulturních institucí byla úkolem i předcházejících strategických materiálů, nepodařilo se zatím zavést účinný nástroj (např. možnost uzavírání trojstranných smluv po vzoru zahraničí). V ČR stále chybí i dostatečná motivace k zavádění a rozvíjení mimorozpočtových finančních nástrojů (loterie, PPP, dárcovství a filantropie).

    Zastaralé vybavení kulturních institucí nevyhovující současným potřebám jednotlivých uměleckých oblastí
    – Současný rychlý technologický vývoj klade vysoké nároky i na vybavení moderních kulturních institucí. Nedostatečné investiční a provozní prostředky kulturních institucí mají za následek zastaralé vybavení, s kterým nelze konkurovat v současných podmínkách společnosti.

    Konzervativní přístup k novým možnostem financování a využití nových způsobů marketingu
    – Především instituce, které jsou zřizované veřejnou správou a instituce s pravidelným dotačním financováním jsou často pasivní ve vyhledávání nových a doplňujících možností financování. Kulturní instituce rovněž plně nevyužívají současné marketingové možnosti, při práci s publikem, komunitami atp. Hlavním důvodem je nedostatek kapacity a nedostatečná motivace k nové práci.

    Nedostatečná podpora domácí současné tvorby
    – Pro rozvoj originální a inovativní tvorby v ČR je zásadní podporovat současnou domácí tvorbu. Snižující se výdaje veřejných rozpočtů mají největší dopad právě na podporu tvorby, čímž se snižuje její přínos ke společenskému rozvoji a její vliv na konkurenceschopnost a dopad na kvalitu a kreativitu návazných podnikatelských aktivit a tím i na ekonomický přínos kultury.

    Nedostatečná evaluace strategií i subvencovaných projektů
    – Strategické materiály jsou často naplňovány jen velmi omezeně a při jejich nastavení a evaluaci není uplatňován participativní přístup (není zapojována odborná veřejnost např. formou veřejných konzultací). Zároveň nedostatečná personální kapacita – na straně MK i neexistence podpory externích hodnotitelů v procesu hodnocení probíhajících projektů brání extensivnější evaluaci podporovaných projektů.

    Nedostatečná komunikace státní správy a samosprávy se zastřešujícími a profesními organizacemi
    – Pro vytváření strategií a realizaci podpůrných opatření ze strany státní správy a
    samosprávy je klíčová znalost aktuálního stavu, trendů a potřeb jednotlivých uměleckých oborů. Zastřešující a profesní organizace, které reprezentují určitý obor, jsou nejlépe informování o situaci a zájmech svých členů. Proto představují klíčové partnery pro představitele státní správy a samosprávy v rámci přípravy, realizace a hodnocení strategických opatření a podpůrných programů.

    Nedostatečná kapacita zastřešujících a profesních organizací
    – Narušení kontinuity práce zastřešujících a profesních organizací v oblasti
    umění obdobím komunismu je stále patrné. Tyto organizace se i v současné době potýkají s nedostatečnou kapacitou a profesionalizací. Aby mohly odpovědně plnit své poslání a reprezentovat zájmy a potřeby svých členů, je nezbytné, aby byly podporovány státní správou, jíž komunikace a spolupráce s těmito organizacemi může usnadnit efektivní naplňování strategických cílů v oblasti podpory umění.

    ///

    3.3 Příležitosti

    Připravované změny legislativy
    – Připravované legislativní normy mohou napomoci řešení dlouhodobých problémů v oblasti kultury a umění. Příkladem může být prosazení zákona o statusu veřejné prospěšnosti (obecně pro celý neziskový sektor) či prosazení některých zákonů přímo v oblasti kultury (zákon o veřejnoprávní instituci v oblasti kultury, zákon o podpoře kultury, novelizace zákona o Státním fondu kultury po vzoru Státního fondu české kinematografie, novelizace zákona O některých druzích podpory kultury, apod.).

    Meziresortní spolupráce
    – Konkrétní a účinná spolupráce s ministerstvy a dalšími ústředními orgány na společných tématech (vzdělávání, překážky mobility, kulturní a kreativní průmysly apod.).
    – Nastavení systému účinné spolupráce při přípravě čerpání dalšího programového období Evropských strukturálních a investičních fondů, dalšího programového období čerpání fondů Evropského hospodářského prostoru (EHP) – Norsko, Island a Lichtenštejnsko v rámci Finančních mechanizmů.

    Využití ekonomických přínosů umění
    – Dosud realizované studie, výzkumné projekty i Účet kultury ČR prokazují zásadní přínos umění na výkonech celkové ekonomiky státu. Tento přínos je reflektován zatím pouze v oblasti kinematografie (filmové pobídky), přestože i zde je participace mnoha dalších uměleckých profesí od herců, tanečníků a hudebníků, přes scénografy a kostýmní návrháře až po světelné a zvukové designéry.

    Využití potenciálu umění v exportních strategiích vlády
    – Umění jako základ národní identity státu by mělo být součástí kulturní diplomacie státu, protože otvírá brány pro export dalších ekonomických odvětví státu (příkladem, kde je realizován tento přístup, mohou být severské státy, Francie, ale i Polsko).

    Využití kreativity a inovativního přístupu v umění v dalších sektorech
    – Umění je v rámci konceptu KKO vnímáno jako hlavní zdroj kreativity přispívající k rozvoji návazných kulturních a kreativních odvětví a kreativní ekonomiky. Umělecké přístupy a postupy jsou využívány a mají dopad na konkurenceschopnost a rozvoj dalších odvětví a oblastí (např. vzdělávání, zdravotnictví, sociální inovace, tradiční průmyslové obory – využití designu, odvětví digitálního obsahu – informační a komunikační platformy, aplikace apod.).

    Zvyšování kreativity (kulturních a kreativních kompetencí) v rámci vzdělávání prostřednictvím uměleckých činností a znalostí o umění
    – Umělecké a kulturní aktivity v rámci formálního i neformálního vzdělávacího systému napomáhají zvyšování kreativity všech jedinců, kteří ji následně mohou uplatnit ve všech typech zaměstnání a na trhu práce.

    Rozvoj dobrovolnické činnosti v oblasti kultury
    – V posledních letech se zvedá zájem o různé formy dobrovolnické činnosti v oblasti umění. Atraktivní jsou nejen živé akce typu festivalů, ale i práce v samotných kulturních a uměleckých institucích.

    Využití nových možností pro tvorbu, produkci, distribuci a participaci na uměleckých aktivitách a jejich šíření prostřednictvím pokročilého stupně všeobecného přístupu k internetu
    – Větší stupeň připojení k internetu usnadňuje přístup k různým formám umění a zvyšuje participaci na kultuře.

    Využití partnerství mezi neziskovým sektorem a státní správou pro rozvoj celé oblasti.
    – Partnerství, které využívá vzájemně zkušeností jak na straně neziskového sektoru, tak státní správy, je důležitým stavebním prvkem demokratického státu. Komunikace a vzájemná synergie aktivit znamená přínos pro obě strany a rozvoj celé oblasti umění.

    ///

    3.4 Hrozby

    Snižování výdajů veřejných rozpočtů na oblast umění
    – Po roce 2008 postupně dochází ke snižování výdajů státních i veřejných rozpočtů na oblast umění. Mezi roky 2010 a 2013 došlo ke snížení o 17 %. Nízká úroveň výdajů na umění ohrožuje rozvoj celého sektoru.

    Snižování výdajů domácností na kulturu
    – Podle výsledků Účtu kultury ČR výdaje domácností na kulturu v roce 2013 poklesly o téměř 6 % oproti předcházejícímu období.

    Zaostávání v konkurenceschopnosti
    – Nízká úroveň výdajů veřejných rozpočtů má dopad i na zpomalování technologické obnovy uměleckých institucí, jejich provoz, personální kapacity, náklady na marketing a především pak i na vlastní tvorbu.

    Nedostatečné ocenění ekonomického významu umění a kultury
    – Podceňování ekonomického významu umění a kultury jako rozvojového faktoru, nedoceňování významu investic a významu kulturních a kreativních odvětví může negativně ovlivnit i návazný dopad KKO na širší ekonomiku a tím i na celkovou konkurenceschopnost a zaměstnanost v ČR. Tento faktor je závažný především v souvislosti s existencí podpůrných strategických opatření přijímaných a realizovaných v mnoha státech EU a tudíž oslabenými možnostmi českých KKO být konkurenceschopnými a čelit nesrovnatelně výhodnějším zahraničním podmínkám a dosáhnout konkurenceschopnosti.

    Podcenění role zastřešujících a profesních organizací
    – Vztahy mezi zastřešujícími a profesními organizacemi a státní správou i samosprávou nejsou v současnosti na dobré úrovni. Neřešením špatné vzájemné komunikace a spolupráce hrozí ještě větší prohloubení vzájemného nepochopení a rozkol mezi skutečnými potřebami oblasti umění a státní správou přijímanými strategiemi a podpůrnými opatřeními, které v důsledku snižují efektivitu jejich dopadů.

    Podcenění významu uměleckých aktivit jako preventivního faktoru vzniku sociálně-patologických vlivů
    – Nevyužití potenciálu umění v programech podpory začleňování a v programech práce s ohroženými skupinami obyvatel způsobuje oslabení možnosti inkluze těchto skupin obyvatel.

    Podcenění významu uměleckého a kreativního vzdělávání
    – Podcenění významu uměleckého a kreativního vzdělávání ve vzdělávacích strategiích, neplnohodnotná spolupráce a nedostatečná komunikace mezi sektorem školství a sektorem kultury a jeho využití v různých částech společnosti.

    Nedostatečná spolupráce mezi různými typy kulturních organizací
    – Nedostatečná komunikace a spolupráce mezi různými typy uměleckých a kulturních organizací (veřejných, neziskových, soukromých, vzdělávacích a výzkumných). Vzájemná neinformovanost a nízká provázanost aktivit může vést k duplicitě a neefektivitě aktivit a nevyužití potenciálu synergických dopadů společného úsilí.

    Nedostatek vizí, formální přístup a nedostatek komunikace s uměleckým sektorem
    – Nízká úroveň reflexe skutečné potřeby kulturního prostředí vede k rozporu mezi skutečnými potřebami rozvoje jednotlivých oborů umění a realizovanou podporou – finanční, legislativní či jiné.

    Nedostatečná reflexe v oblasti uměleckého vzdělávání
    – Nedostatečná reflexe plynoucí z nesprávné komunikace vede k rozvírání nůžek mezi potřebami uměleckého trhu a uměleckým vzděláváním. Stále více se ukazuje na rozpor mezi velkým množstvím absolventů uměleckých škol a nasyceností trhu. A dále na nepřipravenost absolventů škol na trh práce – nedostatečné kompetence v oblasti managementu, marketingu, autorských práv a tzv. podnikavosti.

    ///

    4. Předmět, návrh základních cílů a konkrétních úkolů nové Koncepce podpory umění na léta 2015–2020

    4.1 Předmět Koncepce

    Pro účely této Koncepce je umění chápáno především jako nositel imanentních hodnot a jako základ kultury a zdroj kreativity, která v sobě obsahuje potenciál pro inovace. Umění, kultura, kreativita a inovace jsou považovány za faktor sociálního, ekonomického i trvale udržitelného rozvoje. Umění, respektive kultura, je katalyzátorem místního a regionálního rozvoje, zejména měst. Umění vytváří kulturní bohatství, prostředí pro volný pohyb myšlenek, utváří osobní, místní, regionální i národní identitu, je zdrojem poznání a také důležitým stimulem cestovního ruchu.
    Pro účely této koncepce chápeme umění jako soubor hmotných i nehmotných děl, která jsou utvářena umělci, vycházejí z uměleckohistorické tradice a vztahují se k určitému společenství tím, že reflektují jeho kulturní a společenskou identitu.
    Umělecká díla jsou vytvářena či interpretována jednotlivci a skupinami, přičemž vznikají zejména v některé z následujících oblastí nebo v několika oblastech zároveň: divadlo včetně hudebně-dramatických žánrů, hudba, tanec, výtvarná a vizuální umění, umění nových médií a literatura.
    Koncepce se nezabývá oblastí kinematografie, protože tato oblast je řešena samostatnou Koncepcí podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011–2016.
    Umělcem se rozumí každá osoba, která vytváří umělecká díla nebo se svou interpretací podílí na vytváření nebo znovuvytváření uměleckých děl, která považuje svou uměleckou tvorbu za hlavní součást svého života, která tímto způsobem přispívá k rozvoji umění a kultury a která je uznávána nebo se snaží, aby byla uznávána za umělce, ať již je nebo není v jakémkoliv pracovním svazku nebo jakémkoliv sdružení.
    Odborní a vědečtí pracovníci (např. divadelní, hudební a literární vědci, kurátoři, historici a kritici, archiváři, dokumentátoři, restaurátoři) získávají, zpracovávají, uchovávají, restaurují a zpřístupňují národní kulturní bohatství.

    Předmětem této Koncepce je zajistit vhodné prostředí a podmínky pro rozvoj umělecké činnosti a činnosti kulturních subjektů, s ohledem na:
     svobodné tvůrčí vyjadřování a rozvoj kreativity a inovací,
     zpřístupňování a dostupnost uměleckých děl a kulturních služeb,
     kritickou reflexi a uchování uměleckých děl jako součásti kulturního bohatství pro současné a příští generace.

    ///

    4.2 Cíle Koncepce

    Jednotlivá opatření, podpůrné programy, projekty a akce směřovat k následujícím cílům:

    1. Podpora umělecké tvorby, profesionalizace a strategického plánování.
    2. Využití potenciálu umění pro rozvoj společnosti.
    3. Podpora mezinárodní spolupráce a exportu.

    ///

    4.3. Nástroje podpory

    Nástroje pro zajištění Koncepce podpory umění na léta 2015–2020 jsou zejména:

    a) institucionální
    – infrastruktura kulturních institucí a organizací v oblasti umění vytváří nezbytnou strukturu pro tvorbu, prezentaci, uchovávání, distribuci, dokumentaci a odbornou reflexi umění,
    – mezinárodní sítě a asociace, mezinárodní nevládní organizace, které napomáhají českým členským organizacím mezinárodně se integrovat, sdílet informace a zkušenosti a podílet se na spolupráci a rozvoji v konkrétních oblastech umělecké tvorby a její prezentace.

    b) ekonomické
    – dotace ze státního rozpočtu, příspěvky z rozpočtu krajů a obcí
    – kooperativního financování a financování víceletých projektů z veřejných rozpočtů
    – podpora filantropie, sponzoringu a mecenášství například účinnou spoluprací s veřejnou správou, oceňováním filantropických, sponzorských a mecenášských počinů, optimalizací daňových výhod (daňové asignace)
    – posílení využívání dalších finančních prostředků státu – transformace Státního fondu kultury České republiky, loterie,
    – motivace k využívání nových zdrojů financování – crowdfund
    – řádná ochrana a správa autorských práv
    – finanční půjčky a záruky – využívání v rámci Programu EU Kreativní Evropa.

    c) legislativní
    – utváření nástrojů k důslednému naplňování zákonných norem, které se vztahují k oblasti umění
    – novelizace zákona o některých druzích veřejné podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů
    – návrh zákona o veřejnoprávní instituci v oblasti kultury
    – aplikace nového občanského zákoníku na oblast umění, využití nových právních forem a statutu veřejné prospěšnosti
    – spolupráce s dalšími resorty při nastavení statutu umělce (především řešení záležitosti daňové a sociální), návazné uplatnitelnosti uměleckého personálu a odstraňování překážek bránící mobilitě v oblasti umění vystupování a zaměstnávání zahraničních umělců v ČR
    – prosazování daňových úlev pro vybrané umělecké podnikatelské aktivity, nižší sazby DPH, eventuálně další legislativní opatřeníx
    – možnost snížení daňového základu za uměleckou činnost či dědické daně darováním uměleckých děl nebo převodem autorských práv do státních sbírkových institucí, nadačního jmění nebo státních fondů
    – implementace Partnerství veřejného a soukromého sektoru s přihlédnutím k podmínkám umělecké činnosti.

    d) řídící
    – zahrnutí oblasti rozvoje umění a kultury do strategických rozvojových dokumentů a zajištění návaznosti Koncepce podpory umění na léta 2015-2020 v těchto dokumentech
    – posilování konsistentního postoje orgánů státní správy naplňováním strategických dokumentů
    – odborné a transparentní posuzování dotačních programů
    – průběžná evaluace jednotlivých dotačních programů a příspěvkových organizací
    – posílení mezinárodní spolupráce (mobility umělců a uměleckých děl)
    – podpora celoživotního vzdělávání pracovníků v umění (nové technologie).

    e) metodické
    – důsledné prosazování Koncepce podpory umění na léta 2015–2020
    – zpracovávání dílčích strategií a navazujících koncepcí na oblast umění (Koncepce podpory kulturních a kreativních odvětví v ČR apod.) za účasti odborné veřejnosti
    – posilování meziresortní spolupráce a vytváření společných strategií a programů
    – posilování decentralizovaného plánování, tj. vytváření koncepcí na krajské, městské a obecní úrovni
    – mapování umělecké činnosti a činnosti kulturních subjektů, které se zabývají tvorbou, identifikací, prezentací, interpretací, distribucí a dokumentací umění
    – vytváření relevantních veřejně a mezinárodně přístupných informačních databází
    – popularizace a prosazování příkladů dobré praxe, zejména takových, kdy se oblast umění podílí na strukturálním a regionálním rozvoji
    – posílení možnosti účasti českých umělců a manažerů na mezinárodních vzdělávacích projektech a projektech rezidenčního charakteru (tvůrčí pobyty, možnost získání praxe) a jejich dalšího vzdělávání
    – sledování a vyhodnocování ekonomických multiplikačních efektů, jež z oblasti umění vycházejí.

    f) společenské
    – posilování povědomí, že zdravě fungující umělecká a kulturní oblast hraje důležitou roli v rozvoji občanské společnosti a společenského dialogu, a to za předpokladu relevantně identifikovaného a prezentovaného umění a odborně zprostředkovávaných a adekvátně společensky reflektovaných uměleckých děl
    – posilování povědomí, že i živé umění utváří naši identitu a kulturní dědictví
    – aktivnější práce s veřejností, hledání způsobů oslovování nového publika
    – oficiální oceňování jak významných tvůrčích činů a takových akcí, jež významně přispívají k prezentaci a zpřístupnění umění, tak i podporovatelů umění
    – sdílení a šíření významných tradic a hodnot přispívajících ke společenské soudržnosti.

    ///

    4.4 Konkrétní úkoly

    Cíl I. Podpora umělecké tvorby, profesionalizace a strategického plánování

    a) Podpora umělecké tvorby
    b) Kvalita poskytování kulturních služeb
    c) Profesionalizace a kreativita
    d) Strategické plánování
    Cíl II. Využití potenciálu umění pro rozvoj společnosti

    e) Umění pro společnost
    f) Umění pro ekonomický růst a zaměstnanost
    Cíl III. Podpora mezinárodní spolupráce a exportu

    g) Mezinárodní spolupráce
    h) Export
    i) Kulturní diplomacie

    ///

    Cíl I. Podpora umělecké tvorby, profesionalizace a strategického plánování

    a) Podpora umělecké tvorby

    1. Finančně navýšit stávající dotační programy v oblasti umění s cílem podpory celého spektra uměleckých oborů, a to jak v oblasti profesionálního umění, tak v oblasti amatérských uměleckých aktivit. V této souvislosti jednak zvážit tvorbu nových programových oblastí (např. festivaly). Dále v oblasti amatérských uměleckých aktivit a volnočasových aktivit připravit návrh samostatné Koncepce podpory amatérských uměleckých a volnočasových aktivit.
    Návaznost: Státní kulturní politika (SKP) – Priorita 2 – Rozvoj kreativity;

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    2. Každoročně optimalizovat dotační programy s důrazem na podporu inovativních, experimentálních a mezioborových projektů. V této souvislosti založit nový program na podporu mezioborových projektů. Podporovat se zvláštní péčí nové druhy umění.

    Návaznost: SKP – Priorita 2 – Rozvoj kreativity

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    3. Zajistit naplňování nového Programu státní podpory současného umění a architektury v galeriích a výstavních síních.
    V této souvislosti nastavit akviziční politiku a finančně podpořit nákupy uměleckých děl, zejména děl současného výtvarného umění. Tento cíl prosazovat jak pro sbírky státních, krajských, tak městských příspěvkových organizací.

    Návaznost:
    SKP – Priorita 2 – Rozvoj kreativity
    SKP – Priorita 3 – Uchování kulturního dědictví
    SKP – Priorita 5, Opatření 5.1.2. Zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    4. Posílit stávající Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů dle usnesení vlády č. 902/2003.

    Návaznost: SKP – Priorita 2 – Rozvoj kreativity

    Zajistí: MK
    Termín: 2015
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    5. Podporovat zveřejňování výsledků výzkumu v oblasti umění (publikace, výstavy, konference)

    Návaznost: SKP – Priorita 1, Opatření 1.1.2 Podporovat výzkum národní a kulturní identity;

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1% na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    6. Obnovit podporu vzniku uměleckých děl ve veřejném prostoru. V této souvislosti usilovat o prosazení určitého procenta na umělecké realizace ve veřejném prostoru v rámci veřejných architektonických soutěží.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.10 Obnovit veřejnou podporu vzniku děl výtvarného umění.

    Zajistí: MK ve spolupráci s MMR a KA
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    7. Podporovat otevřenost národních kulturních institucí směrem k větší spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi a dalšími subjekty, které poskytují kulturní služby

    Návaznost: SKP – Priorita 1

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: 0

    ///

    8. Optimalizovat Program poskytování příspěvků na tvůrčí a studijní pobyty dle zákona 203/2006. Sb. V této souvislosti jednak v rámci novely zákona rozšířit působnost zákona i na další pracovníky v oblasti umění a interprety dále celkově navýšit finanční objem programu.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, Opatření 4.2.2 Posílit dotační programy podporující mezinárodní spolupráci a mobilitu umělců

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    9. Podporovat odbornou kritickou reflexi, umělecká a kulturní média, sympozia, konference, veřejné diskuse. V této souvislosti podporovat rovněž výraznější mediální prezentaci a kampaně především na podporu současného umění ve veřejnoprávních médiích.

    Návaznost: SKP – Priorita 5, Opatření 5.1.2. Zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    10. Podporovat implementaci a naplňování Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů v ČR a přispívat do Mezinárodního fondu pro rozmanitost. V této souvislosti zvláště podporovat akce v ČR doporučené UNESCO jako originální příklady dokládající pozitiva kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu – Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, Mezinárodní divadelní festival Jiráskův Hronov, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Mezinárodní bienále grafického designu Brno a další.

    Návaznost: SKP – Priorita 1, záměr 1.2, opatření 1.2.1; Příkaz ministra: úkol č. 38

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    b) Zvýšení kvality poskytování kulturních služeb

    11. Nastavit systém pravidelného externího hodnocení činnosti a kvality poskytovaných veřejných služeb národních kulturních institucí v oblasti umění.

    Návaznost: SKP – Priorita 1, Opatření 1.1.3 Reidentifikovat poslání NKI a dále priorita 6, opatření 6.6.1 Zavést systém evaluace veřejných kulturních služeb a opatření 6.9.4. Pokračovat v projektech evaluace…

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    12. Založit v Institutu umění – Divadelním ústavu výtvarnou sekci, která by umožnila vyrovnat prostředí poskytovaných služeb na roveň dalším oborů. V této souvislosti též posílit personálně ty obory, které jsou znevýhodněny vůči jiným a to jak, na straně MK, tak příspěvkových organizací MK.

    Návaznost: SKP – Priorita 1, Opatření 1.1.3 Reidentifikovat poslání NKI a dále priorita 6, opatření 6.6.1 Zavést systém evaluace veřejných kulturních služeb a opatření 6.9.4. Pokračovat v projektech evaluace…

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    c) Profesionalizace a kreativita

    13. Podporovat další vzdělávání tvůrců, manažerů, administrátorů a dalších pracovníků v oblasti kultury s cílem dosáhnout jejich vyšší profesionalizace a mezinárodní konkurenceschopnosti a s ohledem na současné potřeby a měnící se podmínky provozu umění. V této souvislosti zajistit vzdělávací program pro státní kulturní instituce v rámci budování jejich kapacit a otevřít nový Program odborného vzdělávání a poradenství v oblasti projektového koncipování, práce s publikem, marketingu a managementu apod.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.5 Zavést akreditovaný systém celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury

    Zajistí: MK ve spolupráci s dalšími ministerstvy – MŠMT
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    14. Podporovat vzdělávací aktivity státních kulturních institucí podporujících rozvoj kreativity dětí i dospělých.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.3 Účinněji zapojovat kulturní instituce do systémů vzdělávání…

    Zajistí: MK a MŠMT
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    15. Podporovat vzdělávací aktivity pro děti a mládež v oblasti profesionálního i neprofesionálního umění. Zajištění výchovně-vzdělávacích akcí pro děti a mládež a podpora dětské kreativity.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.3 Účinněji zapojovat kulturní instituce do systémů vzdělávání….

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1% na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    16. Uzavřít Memorandum o spolupráci v rámci kreativního vzdělávání mezi MK a MŠMT, které bude zahrnovat vznik nového programu na podporu kreativního vzdělávání v ČR.

    Zajistí: MK a MŠMT
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    17. Podporovat spolupráci kulturních subjektů z neziskového, akademického a podnikatelského sektoru. V této souvislosti podporovat nové formy spolupráce.

    Zajistí: MK a MPO
    Termín: 2017
    Dopad na státní rozpočet: 0

    ///

    18. Novelizovat zákon o Státním fondu kultury ČR č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti se zasadit o zrovnoprávnění podmínek financování obou existujících státních fondů včetně příjmů z loterií a prosazovat jejich politickou nezávislost.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, Záměr Zefektivnit poskytování kulturních služeb

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    d) Strategické plánování

    19. Obnovit činnost Rady pro umění jakožto poradního orgánu ministra kultury pro oblast umění včetně strategického plánování. V této souvislosti nastavit systém nominace členů rady, její strukturu a úkoly.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, Záměr Zefektivnit poskytování kulturních služeb

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    20. Podporovat činnost zastřešujících profesních organizací a komor a nastavit systém komunikace a spolupráce těchto organizací i širšího nezávislého sektoru s MK především v souvislosti se zjišťováním potřeb uměleckých oblastí, vytvářením strategických materiálů a optimalizace podpůrných opatření.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, Záměr Zefektivnit poskytování kulturních služeb

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    21. Pravidelně vyhodnocovat dopady programů, projektů a akcí, sledovat multiplikační efekty, medializovat zjištění, zaměřit se na projekty a akce z hlediska podpory dobré praxe. S předstihem (dlouhodobě) strategicky připravovat opakující se akce typu Bienále, PQ a dalších významných akcí, které MK podporuje; vyhodnotit projekt Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 v návaznosti na regionální rozvoj.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, opatření 6.6.1 Zavést systém evaluace veřejných kulturních služeb a dále opatření 6.9.4. Pokračovat v projektech evaluace…

    Zajistí: MK ve spolupráci s dalšími ministerstvy – MMR
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: 0

    ///

    22. Optimalizovat stávající sběr dat v oblasti umění a podporovat získávání nových dat. V této souvislosti rozšiřovat Účet kultury ČR o údaje z dosud nepokrytých oblastí a podporovat vznik dalších studií a mapovacích dokumentů za oblast umění.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, Záměr 6.9, Opatření 6.9.1. Pokračovat v budování Účtu kultury a 6.9.3. Podporovat tvorbu odborných studií a mapovacích dokumentů;

    Zajistí: MK ve spolupráci s ČSÚ a dalšími institucemi
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    Cíl II. Využití potenciálu umění pro rozvoj společnosti

    e) Umění pro společnost

    23. Vytvořit program na podporu projektů zaměřených na zapojování menšin a ohrožených skupin prostřednictvím umění a průběžně vyhodnocovat inkluzivní dopady umění. V této souvislosti též podporovat projekty zaměřené na rozvoj dobrovolnictví, projekty podporující komunitní rozvoj a podporovat různé formy participativního umění.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.7 Podporovat projekty usnadňující přístup seniorů, znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním službám, včetně seberealizačních aktivit znevýhodněných osob

    Zajistí: MK ve spolupráci s MPSV a MŠMT
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    24. Zvýšit přístup k umění nejširším vrstvám občanů, zpřístupňovat umění pomocí digitalizace a s využitím nových technologií; podporovat projekty zaměřené na získávání nového publika, zvyšovat návštěvnost kulturních organizací.

    Návaznost: SKP – Priorita 5, opatření 5.1.2. Zajistit přístup veřejnosti ke kulturnímu obsahu a 5.1.3 Vytvořit Národní informační kulturní portál

    Zajistí: MK ve spolupráci s MMR
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    25. Zavést slevy ze vstupného a snížené registrační poplatky ve státních uměleckých a dalších kulturních institucích a podpořit nové způsoby bezplatného zpřístupnění umění v těchto institucích.

    Návaznost: SKP – Priorita 2, opatření 2.1.6 Podporovat zlepšení přístupu ke kulturnímu dědictví, zavést bezplatný vstup…

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    f) Umění pro ekonomický růst a zaměstnanost

    26. Připravit Strategii podpory kulturních a kreativních odvětví navazující na Koncepci podpory umění. V této souvislosti připravit pobídkové a podpůrné programy a projekty na podporu uměleckého trhu a návazných podnikatelských aktivit.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, Záměr 4.1 Podporovat kulturní a kreativní odvětví, Opatření 4.1.1 Navrhnout meziresortní nástroje podpory konkurenceschopnosti kulturních a kreativních odvětví a priorita 6, opatření 6.9.2 Pokračovat v programu mapování a analýzy kulturních kreativních odvětví a jejich potenciálu

    Zajistí: MK ve spolupráci s ÚV, MPO, MZV, MMR a HK
    Termín: 2017
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    27. Podporovat a oceňovat zapojování soukromého sektoru do podpory umění – donátorství, a to jak individuální, tak firemní – zapojit se do diskuse o společenské odpovědnosti firem s ohledem na umění a kulturu; sponzorství, reklama, investice do projektů.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, opatření 6.7.6 Rozvíjet mimorozpočtové zdroje na podporu kultury, posilovat soukromou podporu kultury

    Zajistí: MK ve spolupráci s MPO
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: 0

    ///

    28. Prosazovat vhodné podmínky pro práci umělců (daňové, sociální, zdravotní, prostory pro práci a další opatření) v rámci politiky zaměstnanosti ČR, a to s ohledem na umělecké profese, které zpravidla nemají kontinuální charakter; vyšší míru sebezaměstnávání, částečné úvazky, projektovou práci, autorskou činnost, projektové financování kulturních neziskových organizací a dalších subjektů. A dále prosazovat novelizace v oblasti daňového zvýhodnění umělců. Podporovat zároveň prosazení vhodných způsobů druhé kariéry umělců. V této souvislosti rovněž implementovat závěry revitalizace doporučení UNESCO ke statutu umělce z roku 1980 a zasadit se o přijetí zákonného opatření ke statutu umělce.

    Návaznost: SKP – Priorita 6, opatření 6.7.8. Změnit nastavení platového ocenění… a opatření 6.7.9 Ověřit možnost zavedení tzv. druhé kariéry umělců.
    Návaznost: SKP – Priorita 2, Opatření 2.1.5 Zavést akreditovaný systém celoživotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury

    Zajistí: MK a MPSV, MF
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1% na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    Cíl III. Podpora mezinárodní spolupráce a exportu

    g) Mezinárodní spolupráce

    29. Podporovat programy a projekty, které usnadňují mobilitu umělců, uměleckých děl a služeb. V této souvislosti podporovat projekty mezinárodních rezidencí umělců, teoretiků, uměleckých manažerů, v ČR i v zahraničí a posílit a optimalizovat zejména následující výběrová dotační řízení:
    a) podpora zahraniční spolupráce v oblasti profesionálního umění,
    b) podpora vysílání a přijímání uměleckých souborů a jednotlivců v oblasti amatérského umění,
    c) podpora vydávání překladů české literatury v zahraničí,
    d) podpora krátkodobé mobility.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.2.2 Posílit dotační programy podporující mobilitu umělců

    Zajistí: MK ve spolupráci s MZV a ČC
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    30. Navýšit podporu úspěšných projektů z programů EU Kreativní Evropa a navazujících. V této souvislosti rovněž zajistit podporu iniciace a přípravy nových projektů a nové umělecké spolupráce.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.2.2 Posílit dotační programy podporující mobilitu umělců

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    31. Založit a podporovat Infopoint pro mobilitu v oblasti umění s cílem usnadnit českým umělcům, teoretikům a dalším pracovníkům v oblasti kultury prostřednictvím informací a poradenství výjezdy do zahraničí a stejně tak příjezd zahraničních umělců a expertů do České republiky.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.2.1 Zřídit Infopoint pro mobilitu umělců

    Zajistí: MK ve spolupráci s MPSV, MF a MZV
    Termín: 2017
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    32. Zajistit vytvoření zvláštního podpůrného nástroje na činnost a provoz českých center mezinárodních nevládních organizací, na podporu členských aktivit v mezinárodních sítích a na motivaci českých profesních a kulturních organizací k větší mezinárodní spolupráci.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.2.2 Posílit dotační programy podporující mobilitu umělců

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    e) Export

    33. Podporovat vstup českých subjektů, zboží a služeb na nové trhy. Podporovat účast českých subjektů na zahraničních veletrzích, přehlídkách, festivalech a fórech s cílem rozšířit distribuci a zvýšit export. V této souvislosti podporovat každoroční národní prezentace na nejdůležitějších knižních a hudebních veletrzích, veletrzích performing arts a veletrzích současného umění.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.5.1. Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění…

    Zajistí: MK ve spolupráci s MZV a MPO
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    34. Podporovat propagaci českého umění prostřednictvím specializovaných cizojazyčných webových portálů a newsletterů pro jednotlivé oblasti umění

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění…

    Zajistí: MK
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1% na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    35. Založit a podporovat činnosti Czech Music Export Office zaměřené na propagaci současné hudby v zahraniční a její postavení na zahraničních trzích.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění…

    Zajistí: MK ve spolupráci s MZV a MPO
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1% na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    36. Založit a podporovat činnosti Českého literárního centra za účelem centralizace aktivit směřujících k propagaci české literatury a českého knižního trhu v zahraničí a usnadnění mezinárodní spolupráce v oblasti literatury. V této souvislosti provést ve spolupráci s profesními asociacemi a sítěmi vyhodnocení systému podpory propagace české literatury do zahraničí včetně propagačním tiskovin při té příležitosti vydávaných a za participace odborné veřejnosti připravit novou.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění…

    Zajistí: MK
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    f) Kulturní diplomacie

    37. Využívat mezinárodních smluv a dohod o kulturní spolupráci k prezentaci nejkvalitnějšího umění, talentovaných a mladých umělců a i projektů nestátních neziskových organizací.

    Návaznost: SKP – Priorita 4, opatření 4.2.2 Posílit dotační programy podporující mezinárodní spolupráci a mobilitu umělců a 4.5.1 Podporovat zahraniční prezentaci českého profesionálního i neprofesionálního umění…

    Zajistí: MK ve spolupráci s MZV
    Termín: průběžně
    Dopad na státní rozpočet: v rámci 1 % na kulturu a Aproximační strategie MK 2015

    ///

    38. Prosadit větší zapojení umění do exportní strategie vlády ČR. V této souvislosti též připravit koncepci spolupráce bussinesu a umění při prosazování ekonomických cílů a šíření dobrého jména ČR v zahraničí.

    Návaznost: SKP – Priorita 1, opatření 1.3.1 Vytvořit a realizovat jednotnou koncepci působení ČR v zahraničí a záměr

    ///

    4.5 Posilovat roli kultury v politice vnějších vztahů

    Zajistí: MK ve spolupráce s MMR, MZV a MPO
    Termín: 2016
    Dopad na státní rozpočet: 0

    5. Dopad na státní rozpočet

    V souvislosti s dlouhodobým trendem vývoje státního rozpočtu České republiky a s ohledem na závazek vlády ČR z 12. 2. 2014 lze předpokládat, že stanovené koncepční cíle budou plněny v rámci státního rozpočtu a budou v souladu s naplňováním tzv. Aproximační strategie MK.

    Tabulka č. 11:

    Finanční nároky jednotlivých úkolů Koncepce – 2015-2020 (v mil. Kč)

    Úkol 2016 / 2017 / 2018 / 2019 / 2020

    a) Podpora umělecké tvorby
    1 Navýšení dotačních programů, nové programy, Koncepce: 350 / 400 / 400 / 450 / 450
    2 Optimalizace programů, víceoborovost, nové druhy umění: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    3 Program státní podpory současného umění a architektury v galeriích a výstavních síní: 35 / 35 /50 / 50 / 50
    4 Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů: 140 / 205 / 205 / 205 / 205
    5 Zveřejňování výsledků výzkumu v oblasti umění: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    6 1% na umělecké realizace ve veřejném prostoru v rámci veřejných architektonických soutěží: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    7 Otevřenost národních kulturních institucí směrem k větší spolupráci s NNO: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    8 Program poskytování příspěvků na tvůrčí a studijní pobyty: 10 / 12 / 15 / 20 / 20
    9 Podpora odborné kritické reflexe: 10 / 12 / 15 / 20 / 20
    10 Podpora implementace Úmluvy UNESCO 2005: 50 / 50 / 55 / 60 / 60

    b) Zvýšení kvality poskytování kulturních služeb
    11 Systém externího hodnocení veřejných služeb národních kulturních institucí v oblasti umění: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    12 Personální posílení znevýhodněných uměleckých oborů na MK a PO: 10 / 12 / 15 / 15 / 18

    c) Profesionalizace a kreativita
    13 Další vzdělávání tvůrců, manažerů, administrátorů a dalších pracovníků v oblasti kultury: 2 / 3 / 4 / 5 / 5
    14 Vzdělávací aktivity státních kulturních institucí podporujících rozvoj kreativity: 2 / 3 / 3 / 4 / 4
    15 Vzdělávací aktivity pro děti a mládež v oblasti profesionálního i neprofesionálního umění. 3 / 4 / 4 / 5 / 5
    16 Memorandum o spolupráci v rámci kreativního vzdělávání mezi MK a MŠMT: 0,5 / 0 / 0 / 0 / 0
    17 Spolupráce kulturních subjektů: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    18 Novelizace zákona o Státním fondu kultury ČR: 0 / 0 / 0 / 0 / 0

    d) Strategické plánování
    19 Rada pro umění: 0,5 / 0,5 / 0,5 / 0,5 / 0,5
    20 Činnost zastřešujících profesních organizací a komor: 5 / 5 / 5 / 6 / 6
    21 Pravidelné vyhodnocování dopadů a strategická příprava: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    22 Sběr dat v oblasti umění: 2 / 2 / 2,5 / 2,5 / 2,5

    e) Umění pro společnost
    23 Program na podporu projektů zaměřených na zapojování menšin a ohrožených skupin obyvatel prostřednictvím umění: 10 / 10 / 12 / 12 / 13
    24 Zvýšení přístupu k umění: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    25 Slevy ze vstupného a nové způsoby bezplatného zpřístupnění umění ve státních kulturních institucích: 0 / 0 / 0 / 0 / 0

    f) Umění pro ekonomický růst a zaměstnanost
    26 Strategie podpory kulturních a kreativních odvětví: 0,3 / 0 / 0 / 0 / 0
    27 Zapojování soukromého sektoru do podpory umění: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    28 Statut umělce: 0,5 / 1 / 0 / 0 / 0

    g) Mezinárodní spolupráce
    29 Mobilita umělců, uměleckých děl a služeb: 2 / 2 / 2,5 / 2,5 / 2,5
    30 Podpora úspěšných projektů, iniciace a přípravy nových projektů z programů EU: 10 / 10 / 11 / 12 / 12
    31 Infopoint pro mobilitu: 0 / 1 / 1 / 1 / 1
    32 Provoz českých center mezinárodních nevládních organizací, členství v mezinárodních sítích: 3 / 3 / 4 / 4 / 5

    h) Export
    33 Účast českých subjektů na zahraničních veletrzích, přehlídkách, festivalech a dalších fórech: 15 / 20 / 25 / 30 / 30
    34 Propagace prostřednictvím cizojazyčných webových portálů a newsletterů: 5 / 5 / 5 / 5 / 5
    35 Czech Music Export Office: 3,5 / 3,5 / 4 / 6 / 6
    36 České literární centrum: 2 / 2 / 2,5 / 3 / 3

    ch) Kulturní diplomacie
    37 Mezinárodní smlouvy a dohody o kulturní spolupráci: 0 / 0 / 0 / 0 / 0
    38 Koncepce spolupráce bussinesu a umění při prosazování ekonomických cílů v zahraničí: 0 / 0 / 0 / 0 / 0

    CELKEM. 671,3 / 801 / 841 / 918,5 / 623,5

    ///

    6. Pracovní tým

    Návrh Koncepce byl připraven pod vedením Pavly Petrové, ředitelky Institutu umění – Divadelního ústavu.

    Pracovní tým:
    Autorkami analytické části Koncepce jsou Pavla Petrová a Eva Žáková, za využití externích zdrojů.

    Návrhová část dokumentu byla zpracována za spolupráce:
    Pavla Petrová
    Eva Žáková (IDU, oblast kulturních a kreativních odvětví)
    Viktor Debnár (IDU, oblast literatury)
    Martina Černá (IDU, oblast divadla a zahraniční kulturní spolupráce)
    Lenka Dohnalová (IDU, oblast hudby)
    Jana Návratová (IDU, oblast tance, pohybového divadla a nového cirkusu)
    Lucie Ševčíková (IDU, oblast výtvarného umění a architektury)
    Magdalena Müllerová (Kancelář Kreativní Evropa – Kultura)
    Bohumil Nekolný (IDU, oblast divadla a kulturních strategií)

    7. Zpětná vazba

    Ministerstvo kultury bude průběžně vyhodnocovat plnění jednotlivých cílů Koncepce. První hodnotící zpráva o naplňování Koncepce bude předložena vládě ČR na konci roku 2017. Závěrečná zpráva bude předložena do konce roku 2020.

    ///

    8. Udržitelnost a perspektivy

    ///

    9. Přílohy

    Seznam příloh:
    Příloha č. 1: Vyhodnocení Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013
    Příloha č. 2: Výsledky Účtu kultury ČR za rok 2013
    Příloha č. 3: Seznam platných právních předpisů v oblasti umění
    Příloha č. 4: Seznam úmluv a ostatních mezinárodních právních nástrojů v oblasti umění
    Příloha č. 5: Koncepční dokumenty v oblasti umění
    Příloha č. 6: Metodiky a doporučení

    ///

    Příloha č. 3:
    V příloze je uveden přehled základních právních norem vztahujících se k oblasti umění v České republice. Přehled nezahrnuje bilaterální mezinárodní úmluvy o spolupráci.

    Tabulka č. 1:

    Seznam platných právních předpisů v oblasti umění

    Název zákona / Rok přijetí

    Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR Zákon č. 2/1969 Sb.
    Zákon, kterým se zrušují některé právní předpisy z odvětví kultury Zákon č. 165/1992 Sb.
    Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č.203/2006 sb., ve znění zákona č. 227/2009 Sb.
    Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon) Zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
    Zákon o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných Zákon č. 237/1995 Sb., ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
    Zákon o Státním fondu kultury ČR Zákon č. 239/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů
    Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie (zákon o audiovizi) Zákon č. 496/2012 Sb.
    Nařízení vlády o oceněních v oblasti kultury, udělovaných MK Nařízení č. 5/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů
    Zákon o Národní galerii v Praze Zákon č. 148/1949 Sb.
    Dekret presidenta republiky o státním orchestru Česká filharmonie Dekret č. 129/1945 Sb.
    Zákon o neperiodických publikacích Zákon č. 37/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů
    Zákon o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (tiskový zákon) Zákon č. 46/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
    Zákon o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl Zákon č. 273/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů

    Plné znění příslušných právních předpisů na Portálu veřejné správy, dostupné z:
    http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/_s.155/699/place

    ///

    Příloha č. 4:

    Tabulka č. 2:

    Seznam úmluv a ostatních mezinárodních právních nástrojů v oblasti umění
    Název / Rok přijetí v ČR

    UNESCO
    Dohoda o usnadnění mezinárodního oběhu obrazových a zvukových materiálů vzdělávacího, vědeckého a kulturního charakteru
    Bejrút, 10. 12. 1948
    1997
    č. 101/1998 Sb.

    Dohoda o dovozu vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů (Florentská dohoda) a Protokol k Dohodě o dovozu vzdělávacích, vědeckých a kulturních materiálů
    Florencie, 17. 6. 1950 a Nairobi, 26. 11. 1976 1997
    č. 102/1998 Sb.
    a
    č. 103/1998 Sb.

    Všeobecná úmluva o autorském právu
    Ženeva, 6. 9.1952 a Paříž, 24. 7. 1971 Československo 1960 a 1980
    č. 2/1960, č. 16/1960 a č. 134/1980 Sb.; ČR od 1993

    Úmluva na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu, Protokol k ní a Druhý protokol k Haagské úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu
    Den Haag, 14. 5. 1954; tamtéž, 26. 3. 1999 1958 a 1997;
    č. 94/1958 Sb. a č. 71/2007 Sb. m. s.

    Úmluva o mezinárodní výměně publikací
    Paříž, 3. 12. 1958 1965
    č. 12/1965 Sb.

    Úmluva o výměně oficiálních publikací a vládních dokumentů mezi státy
    Paříž, 3. 12. 1958 1965
    č. 12/1965 Sb.

    Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací
    Řím, 26. 10. 1961 Československo 1964
    č. 192/1964 Sb.; ČR od 1993

    Úmluva o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků
    Paříž, 14. 11. 1970 1980
    č. 15/1980 Sb.

    Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů
    Ženeva, 29. 10. 1971 Československo 1985
    č. 32/1985 Sb.; ČR od 1993

    Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví
    Paříž, 16. 11. 1972 1991
    č. 159/1991 Sb.

    Mnohostranná úmluva o zamezení dvojího zdanění autorských práv
    Madrid, 13. 12. 1979 ČR není dosud stranou úmluvy

    Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví
    Paříž, 17. 10. 2003
    2009
    č. 39/2009 Sb. m. s.

    Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů
    Paříž, 20. 10. 2005
    2010
    č. 93/2010 Sb. m. s.

    WIPO
    Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 8. 9. 1886 (Pařížská revize 1971) Československo 1921; ČR od 1993

    Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, uzavřená v Římě 26. 10. 1961 Československo 1964; ČR od 1993

    Úmluva o ochraně výrobců zvukových záznamů proti nedovolenému rozmnožování jejich zvukových záznamů, sjednaná v Ženevě 29. 10. 1971 Československo 1985; ČR od 1993

    Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském
    (Ženeva 1996) 2002

    Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech
    (Ženeva 1996) 2002

    WTO
    Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví (Dohoda TRIPS), Příloha 1C k Dohodě o zřízení Světové obchodní organizace, z 15. 4. 1994 od 1996, resp. 2000

    Rada Evropy
    Evropská kulturní úmluva č. 018
    Štrasburk 19. 12. 1954 ČR se stala stranou Úmluvy datem vstupu do Rady Evropy 1. 1. 1993

    ///

    Příloha č. 5:

    Koncepční dokumenty dotýkající se oblasti umění

    • Státní kulturní politika na léta 2015–2020, http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta-2015–2020–s-vyhledem-do-roku-2025-252032/;

    • Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013–2018, http://www.mkcr.cz/assets/zahranicni-vztahy/Zahranicni-kulturni-politika.pdf;

    • Národní plán vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015–2020;

    • Vládní plán financování Národního rozvojového programu mobility pro všechny na období 2016–2025, http://www.vlada.cz/cz/ppov/vvzpo/aktuality/vladni-plan-financovani-narodniho-rozvojoveho-programu-mobility-pro-vsechny-na-obdobi-20162025-121825/;

    • Strategie sociálního začleňování 2014–2020, http://www.mpsv.cz/files/clanky/17082/strategie_soc_zaclenovani_2014-20.pdf;

    • Koncepce podpory mládeže na období 2014–2020, http://www.msmt.cz/mladez/koncepce-podpory-mladeze-na-obdobi-2014-2020;

    • Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice na léta 2011 až 2015, http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/koncepce-ucinnejsi-pece-o-tradicni-lidovou-kulturu-v-cr-na-leta-2011-az-2015-82426/;

    • Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, http://www.mpsv.cz/cs/14540;

    • Národní strategie ochrany práv dětí na období 2012–2015, http://www.mpsv.cz/cs/14308;

    • Strategie romské integrace do roku 2020, http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/roma_czech_republic_strategy2_cs.pdf;

    • Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020, http://www.vzdelavani2020.cz/;

    • Program rozvoje příspěvkových organizací v oblasti kultury zřizovaných Královéhradeckým krajem na léta 2014–2020, http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/krajsky-urad/kultura/program-rozvoje-PO-kultura-65427/;

    • Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2014–2016, http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/rozvoj-kraje/rozvojove-dokumenty/program-rozvoje-kralovehradeckeho-kraje-2014-2016-74365/;

    • Program rozvoje Libereckého kraje 2014–2020, http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page1884/program-rozvoje-libereckeho-kraje-2014-2020;

    • Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009–2020, http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/rk srk 9-20.html;

    • Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, http://databaze-strategie.cz/cz/olk/strategie/program-rozvoje-uzemniho-obvodu-olomouckeho-kraje-2012-2015?typ=struktura;

    • Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+, http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/program-rozvoje-plzenskeho-kraje-2014-schvalen;

    • Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje 2014–2020, https://www.kr-stredocesky.cz/documents/20541/155976/PRK+SK+2014-2020.pdf/6b847e48-b09b-486f-b262-1d42e132124e;

    • Koncepce kulturní politiky hlavního města Prahy 2010–2015, http://kultura.praha.eu/public/21/96/bf/1198318 175607 KONCEPCE KP HMP.pdf;

    • Strategický plán hl. m. Prahy, http://www.monet.cz/strategplan/obsah.asp;

    • Koncepce kultury Karlovarského kraje pro období let 2013–2020, http://www.kr-karlovarsky.cz/samosprava/dokumenty/Stranky/koncepce/seznam/koncepce-kultury.aspx;

    • Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje pro období 2014–2016, http://www.kr-olomoucky.cz/kultra-olomouckeho-kraje-cl-100.html;

    • Koncepce rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji 2014–2020, http://www.kr-ustecky.cz/koncepce/ds-99697;

    • Strategie Kraje Vysočina 2020, http://www.kr-urady.cz/strategie-kraje-vysocina-2020/ds-302546;

    • Strategie rozvoje marketingu a propagace organizace Zlínského kraje v oblasti kultury na období 2012–2016, http://www.kr-zlinsky.cz/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-v-oblasti-kultury-cl-2011.html;

    • Koncepce rozvoje místní kultury Zlínského kraje na léta 2014–2024, http://www.kr-zlinsky.cz/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-v-oblasti-kultury-cl-2011.html;

    ///

    Příloha č. 6:

    Metodiky, doporučení a studie

    Ministerstvo kultury ČR
    • Ministerstvo kultury. Aproximační strategie Ministerstva kultury , 2015. Dostupné z: http://www.ospzv-aso.cz/addons/117%20RHSD/Aproximacni-strategie.pdf
    • Ministerstvo kultury. Finanční podpora živého umění, 2015. Dostupné z: http://www.ospzv-aso.cz/cz/portal/vyhledavani/?q=aproxima%C4%8Dn%C3%AD+strategie&sa=&cx=008117061938743003681%3Axripkgdomvm&cof=FORID%3A9&ie=UTF-8
    • Ministerstvo kultury. Příkaz ministra kultury č. 13/2014, kterým se stanoví úkoly k naplnění Programového prohlášení vlády podle usnesení vlády č. 96/2014, 2014. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/zpravodajstvi/zpravy/Prikaz-ministra-kultury-c13-2014.pdf

    Výstupy Pracovních skupin otevřené metody koordinace členských zemí EU při Evropské komisi
    • OMC Report on improving conditions to support the mobility of artists and culture professionals, 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/policy/cultural-creative-industries/documents/artist-mobility en.pdf
    • Feasibility study on information systems to support the mobility of artists and culture professionals, 2009. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/policy/cultural-creative-industries/documents/mobility-systems en.pdf
    • Information standards for the mobility of artists and cultural professionals, 2011. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/publications/mobility-info-standards en.pdf
    • Policy report proposing five key principles for building and maintaining a strong framework to support the mobility of artists and cultural professionals, 2012: Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/artist-mobility-report en.pdf
    • Policy Handbook on Artists‘ Residencies, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/policy/cultural-creative-industries/documents/artists-residencies en.pdf
    • Policy Handbook on the Strategic Use of EU Support Programmes for the Culture Sector, 2013. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/policy-handbook_en.pdf
    • Report on Artists‘ Mobility, 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/artist-mobility-report en.pdf
    • Policies and good practices in the public arts and in cultural insitutions to promote better access to and wider participation in culture, 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/policy/strategic-framework/documents/omc-report-access-to-culture en.pdf
    • Cultural and creative sectors’ export and internationalisation support strategies, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/eac-omc-report-ccs-strategies en.pdf
    • The role of public arts and cultural institutions in the promotion of cultural diversity and intercultural dialogue, 2014. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/201405-omc-diversity-dialogue en.pdf

    Různé:
    • „Mobility Matters“ report on programmes and schemes to support the mobility of artists and culture professionals. Bonn: ERICarts, 2008. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/policy/cultural-creative-industries/documents/mobility-matters-report en.pdf
    • European Audiences: 2020 and beyond, 2012. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/library/reports/conference-audience en.pdf
    • Access of young people to culture, 2009. Dostupné z: http://bookshop.europa.eu/en/access-of-young-people-to-culture-pbNC0113224/

    ///

    Archivní materiály (2007-2013) ke koncepci najdete zde.

    Oficiální připomínky a komentáře za oborové organizace je možné zasílat na e-mail erika.francakova@divadlo.cz, a to nejlépe v režimu změn.

    Termín  připomínkování: do 20. 8. 2015

    ///

    Plná znění návrhu i všechny přílohy naleznete zde:

    ///

    Diskuse o znění návrhu se můžete zúčastnit na našich stránkách, konkrétní připomínkování směrujte na stránky DÚ: Divadlo.cz

    /Pro i-DN upravil hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 4. srpna 2015

    Komentáře k článku: Koncepce podpory umění v ČR 2015-2020

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Je hezké
      úkolovat vládu konkrétním zadáním, v prvé řadě je ale třeba zajistit řádné financování kultury, tedy minimálně ono „bájné“ 1% ze státního rozpočtu. Je to vůbec reálné?
      Co se týká obsáhlého textu návrhu vlastní Koncepce, myslím, že by měl být stručnější a přímější (stylem „je třeba posílit to a to odvětví, zaměřit se na ty a ty akce, výrazněji podpořit zahraniční prezentace apod.). Uváděné statistiky mnoha akcí se mi jeví velmi často formální a zbytné. Potřebné semináře, festivaly, soubory apod. si kultura a lidé v ní pracující obstarají sami, pokud jim bude dána (především finační) podpora. Stejně tak „obecné teze“ opakují jen známá fakta. A kreativní průmysl/vzdělávání podle mého vůbec do oblastí (podpory) kultury moc nezapadá. Jde o důsledek či způsob realizace, nikoli smysl kulturních akcí a aktivit. Nicméně toto je formální věc, do které nechci příliš fušovat. jen se mi zdá, že se na takové práci zbytečně vyčerpávají peníze pro byrokracii.
      Z hlediska kulturního novináře mě zajímá naplňování bodu 9 (Podpora odborné kritické reflexe, uměleckých a kulturních médií, sympozií, konferencí, veřejných diskusí.) Nerozumím formulaci „Nedostatečná reflexe plynoucí z nesprávné komunikace vede k rozvírání nůžek mezi potřebami uměleckého trhu a uměleckým vzděláváním. Stále více se ukazuje na rozpor mezi velkým množstvím absolventů uměleckých škol a nasyceností trhu. A dále na nepřipravenost absolventů škol na trh práce – nedostatečné kompetence v oblasti managementu, marketingu, autorských práv a tzv. podnikavosti.“ Co je myšleno onou „nesprávnou komunikací“? Kritika, nebo přílišné množství uměleckých škol a jejích studentů/absolventů? Nebo jejich nemožnost/neschopnost se po škole uplatnit? Obdobně mi přijde přiliš obecný a nejasný předchozí bod (Nedostatek vizí, formální přístup a nedostatek komunikace s uměleckým sektorem) – Nízká úroveň reflexe skutečné potřeby kulturního prostředí vede k rozporu mezi skutečnými potřebami rozvoje jednotlivých oborů umění a realizovanou podporou – finanční, legislativní či jiné. Co znamená „Nízká úroveň reflexe skutečné potřeby kulturního prostředí“, přesněji co je „skutečná potřeba kulturního prostředí“? Podle mne tuto „potřebu“ nelze jasně definovat a je třeba podporovat kritickou reflexi jako takovou. Samozřejmě mám na mysli jak DN tak další kulturní časopisy a internetová média. Jak jinak reflkexe a veřejné diskuse a tříbění názorů na kulturu, její fungování a výsledky dosáhnout?
      Z toho punktu je pozoruhodný bod 10, který jako snad jediný přesně vyjmenovává akce, jež je třeba podpořit („zvláště podporovat akce v ČR doporučené UNESCO jako originální příklady dokládající pozitiva kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu – Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru, Mezinárodní divadelní festival Jiráskův Hronov, Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Mezinárodní bienále grafického designu Brno a další). Jeví se mi toto vyjmenování jako účelové, neb je zřejmě pořádají instituce zpracovávající Koncepci (jinak tomuto výčtu nerozumím vůbec). Stejně tak by v něm mohl (a měl) namátkou být – uvádím pouze divadelní – festival Divadlo, Tanec Praha, 4+4 dny v pohybu, Divadelní festival evropských regionů, Spectaculo interesse, Divadelní Flora a mnohé mnohé další. Přičemž vyjmenování kritických/kulturních médií vhodných ke kontinuální a nezpochybňované podpoře se Doporučení vyhýbá… Myslím, že i zde by se měla ujasnit pravidla a určit priority. A to i za cenu, že se vydávání vybraných kritických/kulturních časopisů dostane pod přímou správu ministerstva a jeho organizací. PQ 2015 odhaduju stálo tolik, co by tato média – odvažuju se tvrdit – spotřebovala za mnoho let. S pozitivním důsledkem na českou kulturu a kulturní prostředí daleko větším.
      Jistě, mluví ze mne člověk pracující právě v této oblasti. Možná práve proto na to ale upozorňuji.
      /Je ještě mnoho bodů, o kterých by se dalo/mělo diskutovat, např. podpora zahr. aktivit a mezinárodních organizací – třeba v dalších kolech, rozvine-li se dialog./

      10.08.2015 (15.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,