Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Když si chcete na pražské ulici zahrát na housle, musíte za advokátem

    Rudolf LeškaJak jinak se může pouliční umělec vyznat v pravomocích rozdělených mezi městské části (povolují „zábor“ chodníku) a město (střeží „veřejný pořádek“)? Navíc ve spleti dalších právních předpisů upravujících užívání komunikace (zákon o pozemních komunikacích, poplatek za užití komunikace však upravuje zákon o místních poplatcích), omezení týkající se veřejného pořádku (zákon o hl. m. Praze a vyhláška hl. m. Prahy o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s provozováním pouliční umělecké veřejné produkce na veřejně přístupných místech), autorská práva (autorský zákon) atd.? Řeklo by se, že pouliční umění a atrakce nejrůznějšího druhu (busking) přináší do města život a umění bez nákladů, na které si jindy samospráva tolik naříká, proč tedy ta byrokracie?

    Pouliční umění je součástí evropských kulturních dějin od nejstarších dob. Od počátku je také předmětem zájmu církve a úřadů, které je někdy trpěly a jindy zakazovaly. Umělec ve veřejném prostoru vždy znervózňuje, narušuje „pravidelný chod věcí“, vy­trhá­vá z letargie – to vše ale k poslání umění patří. Kdysi umělci na ulici prý překáželi proto, že sváděli k nemravnosti a zahálce, dnes pro „ohrožování veřejného pořádku“.

    Ve světě se právní situace různí od úplného zákazu buskingu po naprosto liberální přístup k němu. U nás podle zákona může obec, resp. hl. m. Praha, vyhláškou ukládat povinnosti k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Zákon tím rozumí zejména omezení činností, které by mohly narušit veřejný pořádek nebo by mohly být v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku (umění ve veřejném prostoru se zde tedy ocitá vedle prostituce a žebroty). Omezit je dle zákona lze na místa a časy vyhláškou určené, případně je lze zakázat na některých prostranstvích.

    To ale naprosto neznamená, že by například město Praha mohlo busking zakázat zcela. Nesmíme totiž zapomínat na to, že busking je obvykle též realizací práva na svobodu projevu a svobodu umělecké tvorby, což jsou práva zaručená přímo ústavním pořádkem, a jakékoli jeho omezování nutno poměřovat z hlediska těchto hodnot. Říká se tomu test proporcionality – svobodu projevu tedy lze omezit pouze zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví anebo mravnosti. A právě tento test podle mého názoru nová pražská vyhláška nesplňuje. Nejenomže je místy absurdní (povoluje busking střídavě na levém a pravém břehu Vltavy, umělci mají zřejmě přebíhat) či nesmyslná (předepisuje užívání saxofonu s dusítkem), ale je také nepřiměřená. Není přípustné, aby město paušálně zakázalo například žestě na území celé památkové rezervace, neboť se tím smysl památkově-stavebního omezení zneužívá k jiným účelům (památky žestě neohrožují). To je tím zjevnější, že jinde město bez váhání permanentně pronajímá celé plochy v památkové rezervaci soukromým subjektům (např. Karlův most).

    Zákonností vyhlášky se nyní zabývá v rámci své dozorové pravomoci ministerstvo vnitra a, jak věřím, vyzve město k nápravě. Praha, myslím, potřebuje přehledný a nediskriminační systém umožňující jednoduché a rychlé vyřízení povolení a formalit na jednom místě.


    Komentáře k článku: Když si chcete na pražské ulici zahrát na housle, musíte za advokátem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,