Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Kateřina Bohadlová: Nikdo není jen ctnostný

    Festival Theatrum Kuks nabízí barokní a barokem inspirované umění v kulisách kukského areálu a okolí. Navazuje na tradici Kuksu jako hudebního, divadelního a uměleckého centra evropského významu. Hlavním krédem festivalu je víra v to, že baroko má mnoho společného s dneškem a i po 300 letech dokáže zaujmout, překvapit či pobavit. Protože baroko není jízda na mrtvém koni! Od počátku jeho existence je jednou z organizátorek, dnešní ředitelka festivalu Kateřina Bohadlová.

    Kateřina Bohadlová. Foto archiv TK

    Divadlo a hudba jsou tradice, které mají v oblasti Kuksu poměrně dlouhé trvání. Navazujete festivalem a rezidencemi v oživování místa převážně na tyto dvě tradice, nebo rozšiřujete program i o další umělecká vyjádření?

    Kulturní dědictví Kuksu je samo o sobě multižánrové. V době největší slávy se ve Šporkově divadle (Comoedien-Haus, 1702) šestkrát týdně hrála německá profesionální hauptakce a italská opera. Sedmý den chodili lázeňští hosté na procházky do okolí. Pro hraběte Šporka pracovali nejvěhlasnější umělci z celé Evropy a přinášeli s sebou poslední trendy sochařství, malířství či stavitelství. Kuks je unikátní v kombinaci všech těch dovedností na nejvyšší úrovni. Do prázdných kulis se dnes snažíme vrátit i to živé umění nejrůznějších forem a žánrů, které se nedochovalo – od divadla a hudby přes výtvarné umění až třeba po floristiku. Opakovaně se ukázalo, jak moc je Kuks inspirativní, a proto podporujeme umělce, aby mohli tvořit přímo zde. Čím pestřejší projekty, čím více mezioborových přesahů, tím lépe.

    Na jaké konkrétní CTNOSTI a NEŘESTI se můžeme na festivalu těšit? A co dalšího by diváci neměli letos propásnout?

    Letošní zaměření na ctnosti a neřesti vychází primárně z cyklu stejnojmenných soch Matyáše Brauna, které zdobí terasu hospitálu. Řadu ctností na levé straně symetricky vyvažují neřesti. Stejně tak to je i v životě, v baroku, i dnes, kdy se snažíme vyvažovat vlastní neřesti ctnostmi, abychom dosáhli nějaké rovnováhy. Nikdo není jen ctnostný, ani pouze neřestný. Ani Špork, Braun nebo Brandl. Chceme návštěvníky festivalu inspirovat, aby se po zhlédnutí představení nebo poslechu hudebního vystoupení třeba jen na chvilku zamysleli, jakou roli v dnešní době ctnosti a neřesti hrají. V programu se objeví snad všechny – láska i smilstvo, víra i zoufalství, píle i lenost, spravedlnost, pomluva a další.

    Festival založil v roce 2002 prof. Stanislav Bohadlo, významný český muzikolog a kulturní iniciátor. Štafetu od něj převzala dcera Kateřina, herečka, překladatelka a pedogožkka DAMU. Foto archiv TK

    Festival zahájí inscenace o Petru Brandlovi Tři ženy a zamilovaný lovec v podání domácích Geisslers Hofcomoedianten. Tradičně vystoupí olomoucký Ensemble Damian s Monteverdiho operou Ariadna, objeví se tu známé oceněné inscenace jako Deník zloděje v podání Masopustu, repertoár Divadla DRAK nebo koncert známého dětského pěveckého sboru Jitro z Hradce Králové, ale také méně známé a o to objevnější projekty jako Pohřební písně v podání Dyškantů, kteří zahrají nejstarší hudební tisk z Hradce Králové nebo různé interpretace kancionálu Slavíček rájský, který nechal vydat hrabě Špork u Tybelyho v Hradci Králové přesně před 300 lety. Neobvyklým zážitkem bude propojení bluegrassové muziky s barokními nápěvy při koncertu kapely Malina Brothers. A pak zvu na naše oblíbené výlety do okolí, v rámci kterých uvidíme Valdštejnské imaginárium v josefovské pevnosti v Jaroměři, Don Juan aneb Strašlivé hodování v heřmanické bývalé sýpce, uslyšíme loveckou hudbu ve Starém Plese u Šporkem postavené kaple sv. Huberta, koncert klavichordu a varhan ve Smiřicích a další. Kromě rezidencí pořádáme také umělecké workshopy. Výstupy všech tvůrčích dílen v Kuksu jsou součástí programu festivalu a diváci je zde mohou zdarma vidět.

    V čem vidíte to společné pro období baroka a dnešní doby? Proč je podle vás důležité tato období propojovat?

    Přestože se baroko drželo přísného řádu, jehož jedinou autoritou byl Bůh a všechny zásadní věci života se točily kolem náboženství a víry, bylo to přesto období živé, barevné, okázalé, vizuální, plné kontrastů a nových uměleckých forem. Opera je jedním příkladem za všechny. Ačkoli nežijeme ve strachu před Bohem a pod vládou církve, obklopuje nás i dnes svět plný kontrastů. Společnost je vizuálně orientovaná na kombinaci starého a nového, vysokého a nízkého nebo třeba ctnostného a neřestného.

    A proč se baroku věnujeme? Kromě toho, že nás to baví, tak se snažíme bourat mýty o tom, že baroko bylo dobou temna, že je to něco mrtvého a nudného, co nikdo nechápe. Naopak se snažíme pojmenovat barokní, mnohdy univerzální témata současným jazykem a nově je interpretovat, aby byla srozumitelná dnešnímu člověku 21. století.

    Theatrum Kuks mají na starosti ředitelka Kateřina Bohadlová a umělecký ředitel Petr Hašek. Foto archiv TK

    Co vás v poslední době v kultuře potěšilo?

    Není to poslední novinka, ale vznik a působení ANDu, tedy Asociace nezávislých divadel, která sdružuje nezávislé profesionály a je jejich mluvčím směrem k zákonodárcům. Potěšil mě zájem mladých lidí o rezidenci v Kuksu v rámci festivalu.

    Co vás naopak zklamalo?

    Dlouhodobě mi vadí byrokratismus spojený s tím, když chce člověk v kultuře něco dělat. Na státní úrovni mě rozčiluje nekompetentnost politické reprezentace, která rozhoduje o tom, jakou tvář bude mít kultura České republiky.

    Co byste si přála?

    Přála bych si, aby se nezapomínalo, že živá kultura je výrazem vyspělosti národa, a proto se neodsouvala na druhou kolej. Kultura nikdy nebude výdělečná, jak si někdo myslí. Alespoň ne ta kvalitní. Aby na to mysleli hlavně politici a zajistili pro lidi, kteří pracují v nezávislé profesionální kultuře dostatek finančních prostředků. Konec konců suplují práci, na kterou stát nestačí. Je smutné porovnání hodinové sazby právníka a honoráře umělce nebo pracovníka v kultuře. Ať nám tedy kultura vzkvétá!

    A pak si přeju, aby se letošní 18. ročník THEATRUM KUKS vydařil, aby přišlo hodně lidí a moc nepršelo.


    Komentáře k článku: Kateřina Bohadlová: Nikdo není jen ctnostný

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,