Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jak otevřít divadlo snadno a rychle

    Tomáš Töpfer začal ředitelování Divadla na Vinohradech přece jen dramaturgií připravenou předchůdci, jakkoli se tomu na jaře bránil. Zastavit práci na klasickém muzikálu Franka Loessera a Abe Burrowse z roku 1961 Jak udělat kariéru snadno a rychle už by zřejmě přišlo moc draho.

    Jak udělat kariéru snadno a rychle, Vinohrady

    Jaroslav Satoranský v citaci razítkovací scény z filmu Ostře sledované vlaky v muzikálu Jak udělat kariéru snadno a rychle FOTO ROMAN ČERNÝ

    Nakonec je to chytrý „činoherní“ (tedy lze ho tak pojmout, jak se ukázalo) muzikál, jaký principál Töpfer velmi úspěšně uváděl i na Fidlovačce, vzpomeňme excelentního Šumaře na střeše, a jaké uváděl blahé paměti Ladislav Županič v Karlíně – pod trochu nešťastným názvem Prezidentem snadno a rychle uvedl tento titul v české premiéře v roce 1995, o tři roky později muzikál uvedli v Ostravě. Označení manager tehdy ještě neznělo tak pejorativně a muzikál i proto příliš nezaujal, v současné době zamořené až do nejvyšší politiky manažerskou faunou všeho druhu a vyznání má lepší šanci. Dramaturg Patrick Fridrichovský správně upozornil na souvislosti muzikálu s Kafkou v principu anonymního človíčka v soukolí systému i s Parkinsonovými zákony, dodal bych, zvláště v poetice vinohradského provedení, i souvislost s Vyrozuměním Václava Havla. Na divadelních prknech třeskutá legrace, v reálu jeden z projevů rakoviny dnešní doby. Po delší době se v Praze hraje muzikál, který chytře mluví, zpívá a tančí o podstatných aktuálních věcech všem srozumitelnou „mateřštinou“, abych připomněl termín nedávno zesnulého Iva Osolsobě, jenž právě tomuto muzikálu pomáhal do Česka.

    Hraje se překlad Jana Klímy a Václava Kopty v pečlivé dramaturgii Patricka Fridrichovského. Z muzikálu je spíš hra se zpěvy, protože vinohradští herci prostě muzikál hrát a hlavně zpívat neumějí. Ale rozhodně se snaží! Režisér Radek Balaš také opět, jako už tolikrát, dokázal muzikálové profesní slabiny činoherců šikovně zakamuflovat a nahradit tím, co umějí překvapivě dobře – hrát věcně, s přesným temporytmem, pointovat repliky i akce, s dobře odváženou a místy pěkně velkou mírou nadsázky charakterizovat typické postavičky jakékoli firmy. Jako kdyby hráli svižně režírovanou Štechovu komedii nebo bulvární konverzačku: zalidněné inscenaci vévodí Michal Novotný v roli kariéristy s milou tváří Finche, Jaromír Meduna coby velký šéf Biggley, Pavel Batěk jako zákeřný podrazák Bud a Pavel Rímský v rádoby drsném manažerovi Brattovi. Z žen Barbora Poláková jako naivně opravdová sekretářka Rosemary a Kateřina Brožová v karikatuře hloupé sexbomby Hedy. Výrazné jsou však i menší a malé postavy, bez nich by se dobře poskládaná inscenace zhroutila.

    Muzikálové kvality inscenace Balaš navýšil s pomocí posluchačů konzervatoří a v samém závěru jediným pěvecky excelentním číslem uklízečky Debbie v podání Pavlíny Matiové – holt bez alespoň efektního finále se muzikál neobejde podle vzoru konec dobrý, všechno dobré. Na druhé straně když to tahle famózní zpěvačka opravdu rozbalí, všechno předchozí snažení notně pohasne. Provedení chybí živá kapela, navíc použitá nahrávka (dirigent Martin Kumžák) není moc inspirativní. Balaš si vyhrál s hudebními citacemi, skvěle použil Smetanovu Vltavu zřejmě podle mustru své inscenace Adéla ještě nevečeřela.

    Především však Balaš chytře sestavil jevištní dění z přesně komponovaných výstupů, nečekaných gagů, vtipných komentářů, parádních nonsensů. Poctivá práce, na jakou je vždycky pěkný pohled, navíc je aktuální a zdravě satirická: nemyslím, že by takový kus v takovém provedení zaplevelil Töpferem, Deákem a Vedralem chystané vysoké činoherní hodnoty Vinohrad.

    Divadlo na Vinohradech – Frank Loesser, Abe Burrows: Jak udělat kariéru snadno a rychle (How to Succeed in Bussiness without really Trying). Překlad Jan Klíma, texty písní Václav Kopta, režie a choreografie Radek Balaš, hudební nastudování Martin Kumžák, pěvecké nastudování a korepetice Jana Balašová Trčková, taneční nastudování a choreografická spolupráce Denisa Kubášová, scéna David Marek, kostýmy Jolana Schofield-Izbická, dramaturgie Patrick Fridrichovský.
    Pre­miéra 15. října 2012.


    Komentáře k článku: Jak otevřít divadlo snadno a rychle

    1. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Viděl jsem reprízu 5. XII.
      a cosi jsem tu – na iDN – o ní psal. Kam to zmizelo?

      07.12.2012 (0.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Sukus Hermanovy kritiky
      formou tzv. „kritických tezí“ (jež nabízíme jako jakousi prvotní informaci a upoutávku) jsme na i-DN publikovali 16. října. Tam najdou čtenáři krátký Komentář Petra Pavlovského: http://www.divadelni-noviny.cz/jak-udelat-karieru-snadno-a-rychle-kriticke-teze

      07.12.2012 (13.03), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,