Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Jak hledat ředitele Národního divadla

    Paní ministryně Alena Hanáková na poslední chvíli, jak v detektivce, zrušila výběrové řízení na ředitele Národního divadla a připojené Státní opery Praha. Znovu chce konkurs vypsat do konce dubna, čeká na výsledky auditu a reaguje na kritické hlasy odborné veřejnosti, s níž chce záležitost ještě konzultovat. Proto nabízím ke zvážení následující řádky.
    Výsledek auditu by souvisel s výběrovým řízením jen kdyby ministryně hodlala uchazečům poskytnout tvrdá ekonomická a provozní data. To nebývá zvykem, jenže se hledá ředitel, který by měl v konkursní koncepci navrhnout a zdůvodnit postup transformace, a bez takových podkladů se neobejde. Předpokládá to ovšem vypsat výběrové řízení nikoli obecně, jak tomu bylo, ale s velmi konkrétním zadáním, což považuji v dané situaci za nejlepší, ne-li jedině možné.
    Pochybuji, že paní ministryně takové podklady má. Nejde jen o audit, o čísla, i když ani ta nejsou, ale především jde o formulaci cílového stavu, k němuž by společnost zastupovaná ministryní chtěla dospět. Protože jde o Národní divadlo, musí se najít obecný konsensus laický, odborný, politický. Veškeré lapálie s transformací se odvíjejí od toho, že ministerstvo takovou diskusi odmítlo a vytvořilo tím prostor pro účelové smyšlenky. Transformace především SOP se stala politickou boxerskou rukavicí.
    Takového manažera těžko najít veřejným konkursem. Musí mít za sebou úspěšné vedení velkého divadla nebo podobného podniku, a takoví nebudou ohrožovat svou kariéru přihláškou do pofidérního veřejného konkursu. U nás je to pár jmen známých, pár méně známých. O ně je třeba se ucházet, což není nedemokratické: je to striktní uplatnění výběru dle předpokladů uchazeče, které nelze definovat do vágních konkursních podmínek.
    Výběrová komise by v takovém případě nemusela být početná, nemusejí si v ní různé skupinky hlídat svůj zájem. Uvítal bych zahraniční odborníky, nedotčené zdejšími poměry a schopné věcně posoudit transformaci. Výběrové řízení lze v tomto výjimečném případě různými metodami otevřít veřejné diskusi a veřejné kontrole, včetně veřejného slyšení vážných kandidátů.
    Špičkového odborníka nelze do fukce jmenovat podle pravidel příspěvkové organizace. Vůbec je třeba základem transformace učinit změnu právního postavení Národního divadla tak, jak k ní přistoupili ve Vídni, v Berlíně a jinde – zřejmě zvláštním zákonem. Vzájemné požadavky a povinnosti musí ministerstvo s nastupujícím ředitelem dohodnout smluvně (podle některých právních dobrozdání to lze učinit i v případě příspěvkové organizace), neboť na co jiného se v dnešní politicky rozhárané době dá alespoň trochu spolehnout? Ředitel Národního divadla musí dostat silný mandát k transformaci, nesmí ho ohrožovat proměny politické garnitury (proces zřejmě přesáhne volební období) nebo donášení podřízených na ministerstvo. Nesmí být odvolatelný bez udání důvodu!
    Doporučení: Vypsat nové výběrové řízení tehdy, až bude možné do něj zahrnout požadovaná data a vize – a to sotva bude do konce dubna. Proto považuji za schůdnější prodloužit mandát stávajícímu řediteli a úkolovat ho přípravou těchto podkladů i organizačními změnami, které už teď může řešit. V každém případě nezkracovat jeho období – smluvené věci se mají dodržet! Výběrové řízení neotvírat veřejnosti (a pokud ano, striktně vymezit profesní předpoklady a zkušenosti), zato podrobit veřejné kontrole a debatě. Nový ředitel by měl mít nejméně rok (lépe dva roky, ale na to asi opravdu není čas) na přípravu své mise a musí pracovat na základě smlouvy.

    /Text vyjde v DN 9/2012/


    Komentáře k článku: Jak hledat ředitele Národního divadla

    1. bohumil nekolny

      Profilový obrázek

      Nebylo by od věci
      především, stále a znovu, pokládat otázky po smyslu a funkci ND v této době. A poznámku k zahraničním odborníkům – ti by si tady přece připadali jak v Jurském parku (anebo na Slovensku). Nás aby naopak pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil! A konečně si neodpustím citovat prof. Milana Lukeše (pro neznalé mj. šéfa činohry ND a prvního polistopadového ministra kultury): „Odpovědnost je také věcí osobních (a politických) priorit. Ministr kultury se vskutku může cítit odpovědný za to, kdo je či bude v jednom divadle, byť Národním, šéfem činohry, anebo spíše odpovědný za systémové záruky umělecké svobody. Tedy za tvorbu takového obecného legislativního prostředí, ve kterém by ministrovi ani nenapadlo, kdo bude šéfem či ředitelem“.
      Howgh!
      Nekolný

      24.04.2012 (14.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Nejde o překlep?
      Mám dojem, že místo může má být nemůže. Ministr kultury ČR by se neměl cítit odpovědný za personální obsazení šéfů opery, činohry či baletu ND, měl by být odpovědný pouze za výběr ředitele, kterého jmenuje. Předpokládám, že tak to nebožtík Lukeš myslel, a myslím si to i já. Výběr šéfů jednotlivých souborů, jeho mechanismus a způsob provedení, jejich jmenování a odpovědnost za ně, to už by měla být záležitost ředitele ND a nido by mu do toho neměl mluvit – pokud jej nechce odvolat. Rozmělňování odpovědnosti ředitele ND tím, že mu umělecké šéfy bude vybírat přes jeho hlavu někdo jiný (ministerská komise a pod.) je nesystémové a disfunkční. T. Töpferovi také nikdo neříkal, koho si má přivést na Vinohrady jako uměleckého šéfa: je to jeho výběr a jeho odpovědnost.

      24.04.2012 (23.15), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    3. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/hraje-se-nejen-o-sefa-narodniho-divadla-ale-znovu-i-o-samostatnost-statni-opery
      tady je můj komentář. A hlásím, že od pondělí jsem redaktorkou České pozice.

      25.04.2012 (7.50), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    4. Vojtěch Kolář

      Profilový obrázek

      Nechce si dělat Marie Reslová reklamu jinde? Třeba placenou…

      25.04.2012 (8.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    5. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Myslím,
      že jsem pro iDN dost dlouho pracovala zdarma a zvyšovala jim čtenost. Takže snad mám na jednu větu zdarma na vysvětlenou, že pracuji jinde, nárok. Odkazy na texty, které se týkají tématu, sem dává Vláďa Hulec běžně, dokonce aniž by se jejich autorů ptal. Podobně odkázal na rozhovor s Petrem Prouzou na České pozici cca před týdnem. Udělala jsem zcela běžnou věc a opravdu nechápu, co vám na ní tak vadí.

      25.04.2012 (10.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    6. Josef Herman

      Josef Herman

      Prosím,
      pojďme debatovat k věci. Jsem rád, že Marie upozornila na materiál s mým komentářem související. Jestli se k vypsání výběrového řízení chceme nějak vyjádřit, máme nejvyšší čas a zbytečně se zdržujeme. Jestli máte k řečenému cokoli, co by se mělo vzít v potaz, prosím, napište to sem.

      25.04.2012 (11.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    7. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Sorry
      za příspěvky, které se neslučují s názory redakce. Tím je i zbytečný šťouch pana Vojtěcha Koláře. Jde nám – myslím celou redakci – o věcné probírání tématu a informování čtenářů, kde se obdobná problematika objevuje. Proto jsem naopak velmi rád, že Marie Reslová nabídla odkaz na médium, kam o tomtéž píše.
      Ještě jednou sorry, Marie
      a prosím, netahejme sem osobní antipatie.
      Děkuju

      25.04.2012 (11.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    8. Josef Herman

      Josef Herman

      K Nekolnému:
      právě proto, že žijeme v Jurském parku, by bylo dobré vnést do rozhodování standardní řekněme evropské parametry, proto si myslím, že zahraniční odborníci, navíc přece jen asi nezávislejší než zdejší, by mohli být pro konkurs užiteční.
      Jestli jsem dobře pochopil, pak Nekolný zdůrazňuje potřebu vytvořit systémové prostředí, bez něhož je naivní a zbytečné volat po striktních pravidlech konkursu. Jednoznačný souhlas – proto jsem psal o potřebě uzavřít řádnou smlouvy místo jmenování, proto navrhuji opakovaně proměnu právní instituce Národní divadlo.
      Rozuměl bych takovému zadání konkursu, které nebude řešit spojení či rozpojení oper, ale bude řešit novou strukturu stávající instituce Národní divadlo: soubory jako samostatné celky s vlastními řediteli, a případně jakési zastřešující patro případného „holdingu“. To je podstatné! Volat po samostatnosti SOP vedle opery ND, jak učinil i Daniel Dvořák, považuji za zcestné nebo účelové, v každém případě v současné politické a ekonomické situaci za krátkozraké. Stále zakopáváme o osobní ambice, o neschopnost podívat se na věci systémově, to je chování hodné Jurského parku.

      25.04.2012 (11.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    9. Ada Pokorová

      Profilový obrázek

      Nechápu,
      jak takové jméno jako Daniel Dvořák je ještě vůbec možno brát v potaz jako kandidáta na šéfa naší největší kulturní instituce. Cožpak v tomto státě neexistují žádné reference z minula až do této doby jeho působení v Brně?

      25.04.2012 (14.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    10. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Josefe,
      prosím, jak je to s tou citací Lukeše u Nekolného? Má to správně nebo jde o překlep – vynechaný zápor?

      25.04.2012 (14.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    11. Josef Herman

      Josef Herman

      Petře,
      nemám teď čas dohledávat, jak je to u Lukeše přesně. Ale nemyslím, že je citace nepřesná, jen tu nejasnou část je podle mého třeba číst s Lukešovou ironií. Citace pochází (bylo by podobných víc), odhaduji, nejspíš z polemiky o řízení Národního divadla kdysi v Kolowratu (její průběh vyšel v SADu), kde došlo k ostrému střetu mezi Lukešem a dalšími (také jsem v tom jel) na jedné a ministrem Pavlem Dostálem a několika dalšími o vztah politiky a kultury a o způsob „zřizování“ divadel politickou mocí, a její smysl je tento: ministr se nemá starat o umění, ale o prostředí, v němž umění existuje, tedy především o legislativu a dostatek peněz v rozpočtu. O všechno ostatní se musejí postarat umělci sami, v rámci institucí pak jejich správní rady, nikoli politikové sami. Předobrazem takového řešení správy Národního divadla byla Rada Národního divadla, jmenovaná ministrem, kterou Lukeš řídil a Dostál posléze zrušil myslím po nástupu Daniela Dvořáka, kterého na základě vlastního rozhodnutí jmenoval ředitelem Národního divadla (tehdy Daniel Dvořák, Jan Burian a Jiří Srstka u komise uspěli rovným dílem). Lukeš zastával britský model státního dotování kultury prostřednictvím nezávislé instituce jako „nárazníku“ mezi politikou a umělci – British Council.

      25.04.2012 (17.56), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    12. Petr Pavlovský

      Petr Pavlovský

      Díky,
      pochopil jsem to tedy správně, do personálního obsazení uměleckých šéfů nemá ministr kecat.

      25.04.2012 (20.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    13. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      No,
      tak vzhledem k tomu, že v praxi do těchto funkcí „kecají“ nejen ministři, ale i senátoři, funkcionáři politických stran a poslanci i leckdo další, kdo má „vliv“, si můžeme své ideální nároky pěstovat tak akorát v diskusích. Nevidím v tuto chvíli žádnou reálnou možnost nastavit nějaká – jakákoliv – pravidla pro výběr šéfa Národního divadla.

      25.04.2012 (23.45), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    14. Josef Herman

      Josef Herman

      Ani já si nemyslím,
      že někomu půjde o pravidla, ale to neznamená, že je nemáme požadovat.

      26.04.2012 (8.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    15. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Nechci vnášet zmatek,
      ale tématem diskuse i aktuálním problémem je „jak hledat ředitele ND“, tedy nikoli šéfy uměleckých souborů. Jejich jmenování či odvolávání pak myslím jsou a snad i budou v kompetenci ředitele.
      Jak tedy podle vás hledat a především najít (či spíš asi převzít/zavést) vhodný model, který by s jistou zárukou generoval kvalitního ředitele? Podle mne se nevyhneme základní diskusi, co má onen ředitel a vůbec post za úkol a zda ten úkol může či dokonce má být konkrétní (dokončení transformace), anebo spíš by měl být definovaný obecněji s tím, že odpovědnost, jak ND bude – po správní, ekonomické i umělecké stránce – vypadat bude mít jmenovaná osoba ředitele.
      Za sebe si myslím, že konkrétní zadání nevadí a může se v různých obdobích proměňovat, ale důležitý je silný ředitelský mandát nezpochybňovaný po konkrétní funkční období. Jmenovaný ředitel by měl být kontrolovaný zveřejněným projektem, se kterým do divadla (a to ať je jím ND, DnV či jiná státem či městem zřizovaná) přichází. V českém prostředí se to dá zajistit snad skutečně jen zákonem. A ani to by nebylo jisté.

      26.04.2012 (11.10), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    16. Marie Reslová

      Profilový obrázek

      Rozhovor na téma článku s Jiřím Šestákem, ředitelem českobudějovického divadla:
      http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/muze-kultura-vyhrat-nad-nevzdelanymi-hloupymi-politiky

      05.05.2012 (14.09), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,