Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Intimity nového cirkusu (No. 3)

    Poslední host festivalu – Etienne Manceau – nepřivezl do Prahy představení nového cirkusu. On to totiž vlastně vůbec nebyl cirkus. Manceau je němý klaun pracující s předměty, hračička, libující si v detailech a pitoresknostech.

    FOTO archiv

    Manceau je němý klaun v civilu. FOTO archiv

    Představení VU je jeho one man show. Jakási novodobá pitoreskní burleska, trochu – možná – kabaret či „nové varieté“. Manceau je němý klaun v civilu, bez nosu, bez líčení, potýkající se ve své hodinové produkci s banálnostními událostmi, jež „nasvěcuje“ a obohacuje jemným humorem, hravostí, malými událostmi vycházejícími s každodenních trampot každého z nás.

    Vlastně se během představení nic nestane. FOTO archiv

    Vlastně se během představení nic nestane. FOTO archiv

    Do sálu, kde diváci sedí ze tří stran, přijde sympatický, vousatý pán. Zajde za zástěnu a přinese si nízký stolek, miniaturní židličku, nádobku s vodou a elektrickou konvici na čaj. Tu zapojí, pitoreskně rozestaví židličku i stolek, sedne si a začne připravovat čaj. Vše – cukr, lžičku, hrnek… – má v zásuvce stolu. S každým předmětem se různě potýká, u každého má připravený nějaký fórek, pointu. Například čaj si osladí tak, že jednu kostku dá na tlačítko konvice, a ta když se voda vaří ji „vystřelí“ přesně do skleničky, jež stojí opodál. Druhou kostku pak vystřelí kleštičkami na nehty přes celou desku stolku. Opět přesně do skleničky. Během produkce zapojí do dění i pár diváků, kteří mu – prý vždy (ptal jsme se produkční) – ochotně pomáhají, čímž vzniká další – autentická – rovina představení.
    A tak asi hodinu si Etienne Manceau připravuje čaj, sladí jej, zalévá mlékem. Pak přinese topinkovač, na prsty složitě nasadí úzké kornoutky z papíru a připravuje si topinku. Prsty se snaží ostříhat – nejprve kleštičkami, pak sekáčkem na maso. Topinku připálí a s kouřem z ní si opět různě hraje a „žongluje“.

    Hravost, práce s předměty, preciznost. Nic víc jeho Compagnie Sacékripa, což je on sám, nenabízí. Zoufalství jedince tváří v tvář banalitám dne. Klaun utopený v záplavě miniaturních dějů a předmětů všedního dne. Objevuje fantazii věcí a krásu obyčejnosti.

    Vlastně to svým způsobem nový cirkus byl. FOTO archiv

    Zoufalství jedince tváří v tvář banalitám dne.FOTO archiv

    Vlastně to svým způsobem nový cirkus byl. Obdobně s předměty nakládá třeba i Johann Le Guillerm ve svém Cirque iCi. Jen velkolepěji, fantaskněji, napínavěji. Proč se však nepodívat i na „malého“ klauna a jeho svět? Vždyť právě na komorní produkce je festival Cirkopolis zaměřený.

    ///

    Další díly denních reportáží:

    Intimity nového cirkusu (No. 1)

    Intimity nového cirkusu (No. 2)


    Komentáře k článku: Intimity nového cirkusu (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,