Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hvězdy nad Olomoucí (No. 3)

    Fantazijní inscenace Divadla Drak v režii Jiřího Havelky Poslední trik Georgese Mélièse si zábavnou formou pohrává s motivem iluze a smrti. Hlavní hrdina Georges Méliès je výraznou osobností světové kinematografie. Tvůrcům se podařilo jeho nadšení z kouzel, fíglů a schovávaček více než úspěšně převést na jeviště. Ostatně svědčí o tom řada cen, které si inscenace z českých přehlídek a anket odnesla.

    FOTO archiv Divadla Drak

    FOTO archiv Divadla Drak

    Dějem se prolínají dvě příběhové linie. První je vystavěna na Mélièsově životě. Přibližuje jeho lásku ke kresbě, následné omámení kouzelnickými triky a jeho setkání s kinematografem bratrů Lumièrových, které určilo kouzelníkovo další kariérní směřování – k filmu. Druhou polovinu inscenace se Georges Mélièse snaží pomocí svých triků obelstít smrt. Často vážně nahlížený faustovský motiv je zde pojednán s pohádkovým nadhledem. Co působí nepřehledně, je závěr, protože oněch vyzrání nad smrtí je až moc. Ale pravdou zůstává, že Méliès svým způsobem převezl smrt, protože filmy jsou světem, kam ani smrt nedosáhne.

    Komunikace mezi herci probíhá gesty a fyzickou akcí. FOTO archiv Divadla Drak

    Komunikace mezi herci probíhá gesty a fyzickou akcí. FOTO archiv Divadla Drak

    Vše se odehrává beze slov. Komunikace mezi herci probíhá gesty a fyzickou akcí. Zatímco ošetřovatelka v podání Johany Vaňousové používá výrazně stylizovaná gesta, aby dokázala svoji ráznost a neoblomnost, Dušan Hřebíček jako Georges Méliès je jemnější. Jsou však chvíle, kdy je více než bystrý a svižný. Jako malý rošťák. Zahrává si s ošetřovatelkou, stejně jako se smrtí.

    Na jevišti není jediný kus nábytku, který by nebyl během představení použitý pro nějaký kouzelnický trik. Jedinečně je využita zadní stěna, která na sebe bere podobu filmového plátna pro promítání skutečných snímků bratrů Lumiérových i Mélièse, nebo kresleného filmu v kombinaci se stínohrou. Herecká akce však při projekcích neustává. Filmový mág má možnost sám sebe okomentovat.

    Hra světel uvádí změny situací. Reflektuje přecházení mezi představami, komickými eskapádami nebo strachem ze smrti. Stejné je to i se scénickou hudbou skupiny DVA. Například v okamžiku příchodu nové postavy – smrti – hudební motiv připomíná tikaní hodin, které vyměřují čas. Tentýž motiv se objevuje i v dalších výstupech a konfrontacích Mélièse, Smrti a jejích klonů.

    Jiří Havelka a tvůrci Divadla Drak vyjádřili touto inscenací poctu nejen Georgesi Mélièsovi, ale také trikovému umění. FOTO archiv Divadla Drak

    Jiří Havelka a tvůrci Divadla Drak vyjádřili touto inscenací poctu nejen Georgesi Mélièsovi, ale také trikovému umění. FOTO archiv Divadla Drak

    Jiří Havelka a tvůrci Divadla Drak vyjádřili touto inscenací poctu nejen Georgesi Mélièsovi, ale také trikovému umění. To se objevuje nejen díky herecké obratnosti, načasování a zásluhou důmyslně propracované scény, ale také v mnoha šprýmech postav mezi sebou.

    Přestože představení končí umělcovou smrtí, neodcházím z něj smutná. Naopak. Jsem v příjemném rozpoložení. Poslední trik Georgese Mélièse i zachmuřenému dospělému, alespoň na okamžik, navrací dětský úsměv.

    ///

    Předchozí díly denních zpravodajství z letošní Divadelní Flory:

    Hvězdy nad Olomoucí (No. 1)

    Hvězdy nad Olomoucí (No. 2)

     


    Komentáře k článku: Hvězdy nad Olomoucí (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,