Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Hlubinné (b)dění (No. 3)

    Jak jsem se od svých kolegů, kteří píší (pravidelně i nepravidelně) festivalová zpravodajství, naučila, je na i-DN nutností začít každé ohlédnutí za předchozím dnem informací o počasí. Tak tedy – včera bylo v Ostravě hezky. Sluníčkově. A netýká se to jen počasí.

    Tomáš Jarchovský, Váslav Jelínek a Veronika Riedelbauchová na Plovárně FOTO ARCHIV SOBORU

    Tomáš Jarchovský, Václav Jelínek a Veronika Riedlbauchová na Plovárně FOTO ARCHIV SOBORU

    Posledním divadelním představením čtvrtečního programu byla Plovárna skupiny (bra)Tři v tricku. Když Adam Jarchovský v plaveckém baru říčních lázní napsal na tabuli 25°C, napadlo mě, že má asi pravdu. Teplota však stále stoupala a publikum bylo po skončení hodinové produkce pěkně rozehřáté. Osobně si myslím, že je Plovárna příjemně nostalgická, vizuálně vcelku povedená inscenace se slušnými žonglerskými, provazochodeckými i akrobatickými výkony. Ale hodinu jsem zůstala chladná a nadšení okolního publika jsem nesdílela. „Žhavá“ atmosféra souboje dvou mužů (již zmíněný Jarchovský soupeří s Václavem Jelínkem) o krásnou dívku (Veroniku Riedlbauchovou) je dobrý rámec (vypůjčený z Rozmarného léta od Vančury), který ovšem někdy dost násilně a prvoplánově naplňují „prostocviky“. Navíc inscenace se nevyvíjí, negraduje a vlastně by mohla skončit již po dvaceti minutách. Představení sladké a načechrané jako cukrová vata.

    FOTO LUKÁŠ HORKÝ

    Simulante Bande – Petr Opavský, Veronika Kotlíková a Alena Jančíková FOTO LUKÁŠ HORKÝ

    Příkladem absolutního fyzického divadla je projekt Simulante Bande taneční skupiny VerTeDance. Inscenace byla oceněna Cenou Divadelních novin a více (nadšeně) o ní píše Vladimír Just zde. Pro mě bylo nejpozoruhodnější právě ono zkoumání „fyzična“ – handicapované performerky (Alena Jančíková a Zuzana Pitterová) stojící, sedící a plazící se versus dva dokonalí – tanečně i tělesně – tanečníci (Veronika Kotlíková a Petr Opavský). Projekt je zdařile vystavěn na kontrastech, (ne)možnostech lidského těla i mysli. Přesto se bohužel nevyhýbá ukazování stereotypů, které nedokáže „vzít do hry“ a negovat je. Pro někoho to jistě bylo opravdové a dojemné představení, které umí rozžehnout slunce v duši, pro cyniky však místy citové vydírání.

    FOTO ARCHIV YPSILON

    #jsi_user Braňa Holička FOTO ARCHIV YPSILON

    Dnes jsem si vybrala pouze dvě nečinoherní inscenace. Na programu však byl také ostravským publikem nadšeně přijatý pražský Hamlet Daniela Špinara, ostravský Můj romantický příběh Daniela Špinara, dvakrát pražský projekt #jsi_user Braňa Holička a nejsluníčkovější možné zakončení v Cooltouru – koncert skupiny Ema dvou ostravských krasavců Patrika Děrgela a Michala Sedláčka. Divák každého věku, pohlaví i původu si tedy mohl najít svou laskominu. Srovnání ostravského a pražského Hamleta se bude (někdy) příště věnovat kolegyně Tereza Hýsková.

    ///

    Předchozí díly:

    Hlubinné (b)dění (No. 1)

    Hlubinné (b)dění (No. 2)


    Komentáře k článku: Hlubinné (b)dění (No. 3)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,