Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Rozhovor

    Filharmoniště: Vážná hudba se hodí skoro všude

    Filharmoniště nabízí vážnou hudbu od profesionálů všem divákům už od nejnižšího věku. Na koncertu pro rodiče s dětmi od 0 do 3 let se uvelebíte na dece, můžete kreslit, nebo si dát svačinu (a kafe) a poslechnout si třeba Mozarta nebo Vivaldiho. Samozřejmě koncept počítá s tím, že vaše děti nebudou celou dobu potichu sedět, říká v rozhovoru Vanda Kofroňová.

    Foto: archiv projektu

    Jak vznikl koncept Filharmoniště?

    Než jsme měly děti, byly jsme s Helenou v divadlech a koncertních sálech tak často, jak jen se nám chtělo. Jenže na mateřské bylo najednou těžké najít si večer jen pro sebe. Chybělo nám to. A taky nás mrzelo, že máme přes den čas, ale většina aktivit se zaměřuje na děti a je málo takových, které bychom si užily hlavně my a děti mohly vzít s sebou. A tak jsme přemýšlely, jak si (ze začátku hlavně pro sebe) takový program zajistit.

    Inspirovali jste se například v zahraničí?

    Náhodou jsem se doslechla, že v Německu koncerty vážné hudby pro rodiče a nejmenší děti fungují a líbí se. A připadalo nám to perfektní. Na divadelní představení dítě s sebou vzít nemůžete, hudba ale zajímá i ty nejmenší. A když jim přizpůsobíme prostor, můžou si tam i hrát nebo si dát svačinu. A 45 minut většinou krásně vydrží. Navíc se tak úplně nenásilně seznámí s klasickou hudbou i různými nástroji.

    Jak vybíráte hudebníky pro jednotlivé programy?

    Ze začátku nám zase pomohla náhoda. Helena ležela v porodnici na pokoji s hobojistkou z orchestru Národního divadla Martou Bílou. Dala pro nás s kamarádkami dohromady dechové kvarteto Gaudioso a naplánovaly jsme první koncert. Další soubory se pak začaly nabalovat, teď nás už samy oslovují. Dost často jsou to taky maminky, ale není to podmínka. Jde nám hlavně o profesionalitu, aby zážitek z koncertu byl co nejlepší.

    Vybíráte specificky hudbu pro dané věkové skupiny?

    Snažíme se mít dramaturgii pestrou, aby si vybral každý. Některé velmi klidné koncerty – třeba kytara a flétna nebo harfy – jsou takové pohlazení a jsou ideální i třeba s malými miminky. Starší děti si zase většinou víc užijí koncerty živější a hravé. A některé doplňujeme i tancem, máme program s baletkou nebo flamenko. Ale zdá se nám, že záleží spíš na povaze a náladě než na věku.

    Jak si mají čtenáři představit koncert vážné hudby pro nejmenší (tedy věkovou skupinu 0-3)?

    Je to takové mraveniště – odtud taky náš název. Prvních patnáct minut bývá opravdu ticho, všichni sedí a poslouchají, děti často slyší vážnou hudbu naživo poprvé. Pak se začnou hemžit. A v posledních chvílích už často tancují a chodí nebo běhají po sále. Ale s tím samozřejmě počítáme. Musíme dávat jen pozor na hudební nástroje a ostatní diváky, jinak ale jsme rádi, že děti hudbu vnímají v pohybu.

    Foto: archiv projektu

    Spolupracujete oficiálně i s Českou filharmonií či jinými hudebními tělesy?

    Oficiálně ne, velké instituce mají někdy i vlastní dětské programy. Přemýšlíme ale o spojení třeba s výtvarným uměním. Už jsme takové koncerty plánovaly v Národní Galerii, ale přerušila nám to pandemie. Tak se k tomu postupně vracíme. Rády bychom pro děti i rodiče propojily konkrétní historické období se skladbami a obrazy, které spolu ladí.

    Reagují děti odlišně na jednotlivé koncerty (potažmo nástroje)?

    Určitě, když je hudba živá, jsou živější i děti. S baletkou dělají piruety, po flamenku nám rodiče někdy píšou, že děti tleskají a dupou ještě doma. Zrovna třeba flamenko je ale zase na některé děti příliš hlasité. Určitě je vhodnější spíš pro starší děti, ale výjimek je dost.

    Počítá se s interakcí dětí s hudebníky v průběhu koncertu?

    Necháváme to úplně na hudebnících podle jejich povahy. Máme takové, co s dětmi celou dobu mluví a s houslistkou Gabrielou Vermelho si i zazpívají, jindy si zatančí nebo jim harfistka po koncertu nástroj ukáže opravdu z blízka, jiní to ale berou jako klasický koncert. Interaktivní programy s profesionálními muzikanty máme pro starší děti, zatím je hrajeme hlavně ve školkách. Máme v repertoáru hudební pohádku Jak se Honza učil muzikantem a programy Baletní krůčky a Za poznáním tajů hudby (harfa a housle).

    Foto: archiv projektu

    Jaké má plány Filharmoniště do budoucna?

    No, veliké. Vymýšlet si a plánovat, to by nám šlo. Jak děti rostou, máme na to i víc času. Kromě propojení hudby s výtvarným uměním bychom rádi hráli i víc na letních festivalech a otevřených akcích. Rády bychom, aby děti vážnou hudbu vnímaly od malička a nebraly ji jako něco, co není pro ně. Plánujeme taky rozšířit koncerty s nějakou formou pohybu – teď třeba přemýšlíme o stepu nebo tangu. Baví nás přidávat k hudbě další rozměr.

    Hrajete pouze v Praze, nebo se na vás mohou těšit i děti v jiných městech?

    Většina koncertů je v Praze, ten nejbližší třeba 1.6. Beautiful Strings v Atriu Žižkov. A tohle krásné spojení houslí a harfy si zahraje i 27.8. na Kuksu, na to se moc těšíme. V minulosti jsme ale už hráli na různých místech po Čechách a máme to opravdu pestré – od zahradního programu Smetanovy Litomyšle až po krásně letní venkovní akci v Suchdole nad Lužnicí. Nejčastěji ale jde o kulturní domy ve střeních Čechách. Vážná hudba, i když ne tak vážná v našem podání, se hodí skoro všude.


    Komentáře k článku: Filharmoniště: Vážná hudba se hodí skoro všude

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,