Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2019

ročník 28
14. 5.–27. 5. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Do divadla s kuřetem (No. 5)

    Vypravěči románové trilogie Velký sešit, Důkaz a Třetí lež Agoty Kristof jsou dvě děti-bratři, které se pod vlivem okolností života za války postupně seznamují s násilím, až se nakonec promění ve vraždící monstra. Dílo vyniká silně působivou kombinací strohosti a úsečnosti jazyka a brutality příběhu. Také monodrama nazvané Třetí lež v divadle MeetFactory vypráví o událostech z knih velmi odosobněně.

    FOTO MICHAL UREŠ

    Jakub Gottwald předvádí jemnou a rafinovanou kombinaci hereckého a výtvarného jazyka FOTO MICHAL UREŠ

    Napomáhá tomu způsob, jímž se zde pracuje s rekvizitami. Jakub Gottwald má k dispozici dlouhé lano, stojan s mikrofonem a hromadu hnědé modelovací hlíny a v rámci své hry plní část role jevištního technika. Během prvních scén provlékne pod praktikábly hlediště dlouhé lano a zavěsí jej za háčky na stěnách tak, že vznikne pavučina, která obsáhne celou šířku jeviště. Při další hře pak často vykonává úkoly technického rázu, které mu umožňují zahrát psychologii postav v pouhých obrysech, aniž by dával najevo svůj odstup od nich. Chce-li vyjádřit, že děti soustředěně pracují, začne zavěšovat do pavučiny stojan s mikrofonem – nějaký čas jej vyvažuje, aby nespadl. O něco později, když se mají bratři tvářit provinile, přistoupí herec ke stojanu s mikrofonem znovu a využije faktu, že se nachází zhruba ve výši jeho brady. Aby do něj mohl promluvit, musí sklonit hlavu. Daří se mu tak naznačit zahanbení, přestože pouze minimálně citově zabarvil svůj projev. Sílu znechucení, jež postavy pociťují poté, co byly sexuálně zneužity, podtrhne fakt, že o tom herec vypráví, zatímco leží na rozšlapané hlíně.

    Vedle tohoto jemného a rafinovaného kombinování hereckého a výtvarného jazyka, který v inscenaci převažuje, používají někdy tvůrci efekty, které snad mají podpořit brutalitu situací. Asi ve dvou scénách deformuje hercův hlas mikrofon, takže to zní, jako by hovořilo monstrum ze sci-fi filmu, v závěrečné scéně se na jevišti proti divákům ve tmě objevují dvě velká oranžová světla připomínající zlé oči pohádkové obludy. Působí to vykonstruovaně, silácky a teatrálně.

    ///

    Předchozí díly denních zpravodajství:

    Do divadla s kuřetem (No. 1)

    Do divadla s kuřetem (No. 2)

    Do divadla s kuřetem (No. 3)

    Do divadla s kuřetem (No. 4)


    Komentáře k článku: Do divadla s kuřetem (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,