Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Dnešní svět podle Marthalera

    Na konci devadesátých let pro mě byly marthalerovské projekty zjevením. A jsem ráda, že mě Pražský divadelní festival německého jazyka zas jednou zavedl do Marthalerova světa bizarních figurek, zakletých v podivuhodných řečnických, pohybových a hudebních etudách. Však Jürg Kienberger, Ueli Jäggi nebo Olivia Grigolli zůstali s Marthalerem dodnes!

    Název mnichovského projektu Tiefer Schweb odkazuje k nejhlubšímu místu uprostřed Bodamského jezera. Na hladině tam kotví čluny s migranty – dočasné řešení uprchlické krize. Jak do budoucna uspořádat život na Bodamském jezeře a v okolí? Na dně jezera se ve speciální vzduchové komoře schází osm byrokratů z Úřadu pro pasové doklady a osvědčení pobytu… Absurdní jsou řeči, které s velkou vážností vedou: filosofování v úřednické hatmatilce. Vyprázdněná řeč. Zpívají lidové šlágry z německo-rakousko-švýcarského trojmezí. Parádním vícehlasem, jakoby jen tak pro sebe, sedíce u stolu. Ale taky dojde na písničku A Whiter Shade of Pale od skupiny Procol Harum, s varhanní linkou inspirovanou Johannem Sebastianem Bachem – hráno na e-piano, pak dvě e-piana, tři e-piana… A tančí se: kandidát na občanství musí zodpovědět řadu směšných otázek a předvést místní tance na důkaz toho, že je opravdu dostatečně pobavorštěn.

    Herci na začátku přicházejí do odlidštěného prostoru dřevem obloženého sálu pěkně oficiálně v oblecích, v bláznivé převlekové scéně pak defilují po jevišti navlečeni do částí krojů a na konci se v totální panice, svlečeni do bílých spodků, slipů a tílek, snaží definitivně zabarikádovat před vnějším světem. Tak jako se náhle zjevila na jevišti e-piana, přijede elektrická pila, herci řežou prkna, přibíjejí je na zeď a v hysterickém víření prostorem protkají sál ostnatým drátem. Totální šílenství. Typická groteskní scéna na konci typického marthalerovského večera, kde se čas někdy na chvíli skoro zastaví, jak tak přichází další a další a další sloka písně, nebo se naopak úprkem žene kupředu. S odzbrojujícími gagy, jako je příchod potápěče s poštou, vyleze z kachlových kamen.

    A přeci už to podle mě není tak úplně to, co bývalo… Snad že ubylo groteskních, téměř akrobatických čísel, nad kterými bylo možno žasnout. Snad že tu chybí něco ze zvláštní nostalgie předchozích projektů. Snad že sdělení, které se za všemi těmi gagy skrývá, je pro mě tentokráte nějak méně mrazivé, provokativní, bolestné. Christoph Marthaler se sice jakoby vyjadřuje k současné uprchlické krizi, ale koneckonců si spíš dělá legraci z jakéhokoli nacionalismu, xenofobie, politikaření, hlouposti.

    Münchner Kammerspiele – Christoph Marthaler: Tiefer Schweb (Záchytná nádrž od Christopha Marthalera). Režie Christoph Marthaler, scéna Duri Bischoff, kostýmy Sara Kittelmann, hudební nastudování Jürg Kienberger, dramaturgie Malte Ubenauf. Premiéra 24. června 2017.


    Komentáře k článku: Dnešní svět podle Marthalera

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,