Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadlo v šapitó No. 6

    Jako zvířátka vypuštěná ze zoo vtrhli devátý  festivalový den na pražskou Letnou studenti brněnského Ateliéru fyzického divadla JAMU. Jejich živelná inscenace Chaos srdce vznikla pod režijním vedením Daniela Gulka.

    FOTO ARCHIV JAMU

    Devět zcela rozdílných klaunů pobíhalo po prostoru sem a tam, pralo se a žvatlalo, dokud si každý z nich nenasadil některý z popisků, který z něj udělal Monteka, nebo Kapuleta… FOTO ARCHIV JAMU

    Na forbíně se krátce představila část herců a stručně vysvětlila, co se bude v šapitó odehrávat. Slibovali Romea a Julii… Nejsem si však jistá, co nám bylo ve výsledku vlastně předvedeno.

    Jakmile spadla provizorní opona k zemi, rozhostil se v manéži naprostý chaos. Devět zcela rozdílných klaunů pobíhalo po prostoru sem a tam, pralo se a žvatlalo, dokud si každý z nich nenasadil některý z popisků, který z něj udělal Monteka, nebo Kapuleta. Jména byla napsána na kartonových cedulkách s provázky, díky kterým bylo možné si cedulku pověsit kolem krku. Klauni si však popisky často vyměňovali, žádná z rolí – až na Julii – nebyla stálá. Logika mezi výměnami postav nebyla zřejmá. Dívky hrály chvílemi ženské a chvíli mužské postavy, stejně tak i chlapci.

    Scéna byla zaplněna dřevěnými bednami, které byly neustále přemisťovány a přerovnávány. Kromě beden ze dřeva byly v manéži i krabice papírové, které sloužily především pro úschovu rekvizit. V popředí scény visel silný provaz, který zůstal bohužel prakticky nevyužit a zdál se být hercům tak akorát na překážku.

    Různorodost klaunských charakterů byla zdůrazněna i pestrostí odvážných kostýmů. I v nich se mísily gendery. Kromě barevně nalíčeného obličeje měl každý z klaunů ještě červený sádrový nos a barevnou paruku. V průběhu produkce docházelo k dekonstrukci jak scény a kostýmů, tak i líčení. Po celou dobu bylo představení živě doprovázeno Pavlem Fajtem. Bezprostřední spolupráce klaunů s hudebníkem byla dalším oživujícím prvkem.

    Hra studentů JAMU byla tedy dvojitá – na klauny a na Romea a Julii. Herci nikdy zcela nevystoupili z rolí klaunských, ani tehdy, když měli představovat postavy z Shakespearovy tragédie. Komický klaunský podtext byl stále evidentní a dodával tak  Romeovi a Julii nový svěží šmrnc. Původní (nebo vlastně jakýkoliv) příběh se však nakonec ztratil  kdesi mezi legráckami.

    ///

    Více na i-DN:

    Za měsíc začíná Letní Letná

    Ostatní díly festivalových reportáží:

    Divadlo v šapitó (No. 1)

    Divadlo v šapitó No. 2

    Divadlo v šapitó No. 3

    Divadlo v šapitó No. 4

    Divadlo v šapitó No. 5

    Divadlo v šapitó No. 7


    Komentáře k článku: Divadlo v šapitó No. 6

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,