Divadelní noviny Aktuální vydání 4/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

4/2024

ročník 33
20. 2. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Čert Tě vem! (No. 4)

    Loučení s Restartem Zlomvazu pro mne začalo jedním z vrcholů letošní programové kolekce. Taneční inscenace Za zavrenými dveřmi, která je volně inspirována stejnojmenným románem  B. A. Paris, je strhující, komplexní a nekompromisně otevřenou jevištní definicí toxického vztahu. Extrémně vtahující sonda pod povrch tématu nepochybně hluboce osobního se honosí vynikajícími výkony, v nichž se skvostně mísí prvky fyzického divadla a pantomimy s evidentním důrazem na kolektivní soudržnost. Poučená práce s minimalistickou scénografií a náznakovými kostýmy je adekvátně podpořena atmosférickým světelným designem, a především parádním původním soundtrackem. Tleskám a s úctou se klaním, protože jsem zasažen zcela. Tématem, týmem i jeho tvůrčí hlavou. O choreografce i tanečnici (středeční Šárka!) Michaele Dzurovčínové zcela jistě ještě uslyšíme. A já doufám, že nahlas!

    Doma u Hitlerů. Foto: archiv festivalu

    Následně se dopustím decentní  publicistické zvůle i lehkého porušení časového kontinua článku, když v jeden celek sepnu dva tematicky příbuzné projekty bratislavské VŠMU. Středeční Lebensraum vycházející z dramatické předlohy Israela Horovitze (již mimochodem v české premiéře v roce 2011 uvedlo ostravské Divadlo loutek), i Goldflamův sarkastický komediální hit Doma u Hitlerů, který se v sobotu stal finální položkou hlavního programu, spojuje téma holokaustu nahlížené nepříliš obvyklou, často groteskní perspektivou, i formální příbuznost s nedostižnými vzory, jež lze hledat mimo jiné v autorské tvorbě Georga Taboriho a Thomase Bernharda.  V režijní i dramaturgické orientaci mladých umělců lze snadno spatřovat kritický postoj k nápadnému vzedmutí renesanční vlny domácího nacionalismu i sveřepý zájem o nepovrchní zpracování temného dědictví dosud palčivě čerstvé minulosti. Jejich snahy jsou shodně korunovány plnokrevnými jevištními výkony, v nichž se často bryskně střídají polohy i charaktery a brilantně balancuje na pomezí zvolených žánrů.

    Lebensraum jednoznačně představuje tradiční ansámblové herectví, tentokrát s  jasnými přesahy směrem k epickému divadlu,  jako královskou disciplínu slovenského divadelního školství, u Goldflama pak vládnou ženy, a to i proto, že jejich postavy nabízejí větší prostor pro aktérskou invenci, a naopak nesvádějí k povrchnímu imitování.  Zatímco Horovitzově antiutopii by slušelo větší proškrtání přespříliš hovorného textu, ideálně směrem ke tvaru bez dostatečně nevyargumentované a zbytečně zdržující pauzy, veselým obrazům z náckovských doupat pak zase komplexnější práce s hudební fakturou inscenace, jež sice touží podvratně pracovat s aktuálními songy, leč jedna sova Athény nespasí. Suma sumárum jde ale v obou případech o projekty nadprůměrné a společenskou diskusi otevírající. A dobře tak! A co teď? Už party jen!

    Závěrečný večírek, nazvaný euforicky Vítejte!, jenž mimo jiné doprovodil dlouho připravovaný, ale zato fantasticky nazvučený temperamentní koncertní set Circusu Problem, byl plný neformálních diskusí, nečekaných setkání i vřelého, byť nepatetického mávání. Moc dobře bylo.

    Povedený, a v rámci možností i precizně zorganizovaný Zlomvaz-Restart jasně prokázal, že umělecké školy žijí, vřou, i dovádějí a rozhodně chtějí se setkávat a společně spolupracovat. Je tedy naprosto v souladu s leitmotivem  letošního ročníku, jímž byla udržitelnost, naprosto nezbytné jim to umožňovat, a to i nelehkým časům navzdory. Škoda každé kontinuity, která přerušena jest!

    ///

    Poznámka: Protože nebylo samozřejmě v silách jednotlivce stihnout a zaznamenat vše, rád bych zde upozornil na skutečnost, že nejen inscenacemi a večírky byl program Zlomvazu letos živ. Zahrnul rovněž řadu profesních diskusí na důležitá témata, workshopů, setkání s osobnostmi i koncertů.

    ///

    Poděkování: Organizačnímu štábu za vstřícnost, promptní řešení nastalých problémů i pohodovou atmosféru. Manažeru festivalu Tomáši Kočímu, protože si počínal jako ostřílený vozataj, Štěpánu Piňosovi za zajištění perfektního ubytování, Anežce Bednářové za bezproblémovou komunikaci a Veronice Krejčí za bezprostřední vřelost. Personálu Kafe•Damu za vynikající pohostinnost, kvalitní catering i barmanskou virtuozitu.

    Děkuji velmi všem, a na další ročníky těším se!


    Komentáře k článku: Čert Tě vem! (No. 4)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,