Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Brno žije divadlem (No. 2)

    Velkou rodinnou fresku Ingmara Bergmana Fanny a Alexander přenáší režisér Marián Amsler na jeviště v podstatě v plné délce původního filmového sestřihu. Nechává tak možnost zažít skrze důležité momenty několik let života rozvětvené rodiny Ekdahlových. Sága si v textové rovině zachovává bergmanovskou hloubku řezu lidskými emocemi i jistý ironický nadhled a pro naši kotlinu nezvyklý étos rodinného salonu, kde se zcela samozřejmě mluví o všem, včetně nemanželských dětí.

    Fanny a Alexander, Slovenské národní divadlo Bratislava
    FOTO DSB

    Amsler v inscenaci pracuje s módem až nezvyklého voyerismu. Především v první části inscenace, kdy salon i další místnosti domu Ekdahlových uzavírá doslovnou čtvrtou stěnou. Divák se tak ocitá před sbitými bloky dřevotřísky a náhled do rodinného života mu v omezené míře umožňují okna, ale hlavně živě snímané kamerové záznamy přenášené na dvě velká plátna. Celý prostor pokrývá několik stacionárních kamer a Alexander (Daniel Fischer) navíc natáčí na jednu mobilní, většinou připevněnou na hlavě. Nastává tak formální paradox, kdy je film na divadlo přenášen ve velké míře opět filmovými vyjadřovacími prostředky. I ve velkém divadelním sále se tím zachovává intimnost detailu hereckých tváří. Možnost střídavě sledovat dění z velké blízkosti i zpovzdálí skrze okna navozuje zvláštní způsob nahlížení dění z několika úhlů najednou.

    Fanny a Alexander, Slovenské národní divadlo Bratislava
    FOTO DSB

    Technika ustupuje do pozadí v části druhé, syrovější a drásavější. V logice přesunu Fanny (Táňa Pauhofová), Alexandra a jejich matky Emílie (Petra Vajdová) za novým manželem do strohé farní domácnosti mizí přepych sídla Ekdahlů a nahrazuje jej prostá, spoře vybavená kovová klec. Scénografie znovu operuje s doslovnou metaforou. Druhá půle ovšem rovněž ukazuje limity inscenace a zvoleného přístupu. Především práce se střihem a přechody mezi lokacemi představuje pro divadlo daleko větší výzvu než pro film. A i když je řešení nejúspornější možné, doprovázené podmanivou hudbou, pomalu ale jistě začíná být úmorné. Čím dál klopotnějšímu vyprávění pak vévodí konec obracející vše v dobré. Ekdahlovci se opět scházejí v plném počtu při oslavě dvojitých křtin a proslov strýce Gustava (Milan Ondrík) velebí poklidný rodinný život a drobnou lidskou pospolitost. Biedermeierovské smíření po prožitých traumatech zmizí jenom proto, že si to všichni přítomní usilovně přejí.

    Herecké výkony setrvávají na velmi vysokém, jemném a precizním standardu Slovenského národního divadla, leč ani ty nedokáží koncepci celku udržet pohromadě. Detaily a jednotlivosti, ať už hereckých tváří či režijních nápadů, vybízejí k plné účasti na životním příběhu velké rodiny, ale větší plátno z nich seskládat nelze. Takže i režisérem vytvořená iluze sledování života v abnormální šíři selhává a zůstávají fragmenty. Pronikavé, vypjaté a nepříjemné, ale stále jen fragmenty.

    Slovenské národní divadlo, Bratislava – Ingmar Bergman: Fanny a Alexander. Adaptace a režie Marián Amsler, překlad Teodora Chmelová, dramaturgie Darina Abrahámová, scéna Juraj Kuchárek, kostýmy Martin Kotouček, hudba Ivan Acher. Premiéra 6. a 7. dubna 2016. Psáno z reprízy 12. 5. 2017 v rámci Divadelního světa Brno.

    ///

    Více na i-DN:

    Brno žije divadlem!

    Brno žije divadlem (No. 1)

    Brno žije divadlem (No. 3)

    Brno žije divadlem (No. 4)

    Brno žije divadlem (No. 5)

    Brno žije divadlem (No. 6)

    Brno žije divadlem (No. 7)

    Brno žije divadlem (No. 8)

     


    Komentáře k článku: Brno žije divadlem (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,