Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Bez majáku (Inscenace roku: Ruská zavařenina)

    Inscenací roku v tradiční výroční anketě našeho listu, jejíž výsledky můžete číst v celém čísle aktuálních Divadelních novin, se stala poprvé za celou dobu její existence ostravská inscenace – Ruská zavařenina Komorní scény Aréna, byť v režii hostujícího pražského režiséra Ivana Rajmonta.

    ruska zavarenina-poster

    Anketa však vykazuje daleko víc unikátních jevů. Žádná inscenace se příliš nevyčlenila, a byť se ankety účastnilo 118 respondentů, poprvé má vítězná inscenace méně než 10 hlasů, dokonce jen 7 1/2 (každý tipující má jen 1 hlas/bod). Na druhém místě je dramatizace Sorokinova románu Den opričníka v režii Kamily Polívkové v pražském Studiu Hrdinů s famózním Karlem Dobrým 5 1/2 bodu, který navíc dostal speciální hlas pro sebe jako herce. Třetí byla s 4 3/4 bodu (8 tipujících) inscenace Jana Mikuláška Zlatá šedesátá ještě z brněnské Reduty.

    Mikulášek má v anketě výrazně nejvíc inscenací – šest – jež v souhrnu získaly 12 3/4 bodu, což je víc než všechny inscenace pražského Národního divadla dohromady (ty mají 12 1/3 bodu pro 7 inscenací). Výrazně se letos prosadil i další režisér – Jiří Havelka, který má v anketě 3 projekty s úhrnnými devíti body. Jeho Dechovka s domovským souborem Vosto5 inscenovaná v pražské Baráčnické Rychtě je se ziskem 4 1/4 bodu na čtvrtém místě a Poslední trik Georgese Mélièse v Divadle Drak se dělí spolu s Nebeského Eyolfkem z Divadla v Dlouhé o sedmé a osmé místo (4 body). Před nimi jsou na 5.–6. místě s 4 1/6 bodu Mikuláškova Šedá sedmdesátá v Divadle Na zábradlí (5 tipujících) a další inscenace KS Aréna, Gogolovi Hráči v režii Ivana Krejčího (7 tipujících). Teprve pak následují první dvě inscenace pražského Národního divadla – Myslivečkova opera Olimpiade režisérky Ursel Herrmannové je s 3 3/4 bodu (5 tipujících) devátá a Havlova Zahradní slavnost režiséra Dušana D. Pařízka s 3 7⁄12 bodu (7 tipujících) desátá. Těsně za nimi je s 3 1/2 bodu E. F. Burianova Vojna režisérky Jaroslavy Šiktancové připravená se studenty DAMU. Tři a více hlasu žádná jiná inscenace či projekt nezískaly. Objevilo se jich v anketě 76, z toho 44 pražských (třiceti divadel či souborů), jež získaly 66 5⁄12 bodu, 14 brněnských (šesti divadel), jež získaly 17 5⁄12 bodu, a 6 ostravských (tří divadel) s 15 1/3 bodu. Třináct souborů či jedinců z ostatních měst získalo 21 1/3 bodu pro 15 inscenací. Mimo Prahu tedy „bodovalo“ 20 souborů či jedinců, kteří získali 49 7⁄12 bodu pro 32 inscenačních projektů.

    Z divadel bylo tradičně nejúspěšnější pražské Národní divadlo s 12 1/3 bodu pro 7 inscenací, druhá je Komorní scéna Aréna s 11 2/3 bodu pro 2 inscenace následována Divadlem Na zábradlí s 8 5/6 bodu (4 inscenace), Studiem Hrdinů 7 bodů (2 inscenace), Národním divadlem Brno s 6 3/4 bodu (3 inscenace) a Divadlem Husa na provázku s 5 1/3 bodu (6 inscenací). DHnP je tedy počtem v anketě jmenovaných titulů hned za Národním divadlem Praha.

    Mohli bychom si ještě dlouho hrát s čísly, jež anketa nabídla. Jejím hlavním sdělením je však dosud nevídaná vyrovnanost a šíře divadelních aktivit a tipovaných inscenačních výsledků, jež opět ve větší míře oproti loňsku a minulým létům vznikly v prostředí nezávislé scény. Jako by řeka českého divadla konečně dospěla do mohutného a nepřehledného moře divadelních aktivit a možností. Loňský rok neprosvítil vlny tohoto oceánu nějaký výrazně zářící inscenační maják, na kterém by se shodla převážná část divadelní obce, jako tomu bývalo za časů Burešové, Lébla, Pitínského, Morávka, Radoka, Miroslava Krobota či Pařízka. Je tu ovšem (vedle stále vitálního doyena Nebeského) mladá trojice režisérů Špinar, Havelka a Mikulášek, kteří výrazně utvářejí současnou tvář (post)moderního českého divadla a směřují je do nových bitev a bouří. Z té loňské však vítězně vyšel starý lišák Ivan Rajmont


    Komentáře k článku: Bez majáku (Inscenace roku: Ruská zavařenina)

    1. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Vítězství
      ostravské Zavařeniny a 5.-6- místo Hráčů, další inscenace KS Aréna, je snad dostatečným důkazem, že Ost-ra-var má pro zviditelnění ostravské divadelní scény zásadní význam. Nebýt jej, pochybuju, že by v anketě byly tyto inscenace tak vysoko. Jasný argument pro zachování přehlídky.

      10.01.2014 (9.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Ladislav Vrchovský

      Profilový obrázek

      Je ovšem smutné,
      že kromě několika výjimek se kritici do Ostravy jezdí podívat na divadelní představení jen v rámci Ost-ra-varu. Ostravská divadla si zasluhují pozornost i v průběhu sezóny.

      10.01.2014 (15.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,