Články autora:
O Vinohradech kdysi královských (V)
Poté co jsem se dočkala třetích narozenin, udělala jsem významný – asi vůbec nejvýznamnější – krok v životě. Vstoupila jsem do mateřské školy.
O Vinohradech kdysi královských (IV)
Loutkové divadlo Umělecké výchovy přežilo dvě světové války, ale začátek socialismu nepřečkalo. V polovině padesátých let zaniklo.
O Vinohradech kdysi královských (III)
Doba ve druhé dekádě dvacátého století byla neuvěřitelně převratná. Po velké válce – jak se říkalo první světové – došlo ke vzniku Československé republiky. Češi a Slováci se konečně dočkali vlastního samostatného státu.
Poslední komentáře
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Natálie, to je fakt. S punkery se diskutuje špatně…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Pane Nový, možná to je slint zapšklýho starýho děd…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Možná je trochu problém v tom, že s názorem “TAKOV…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Natálie, text není přehnaně redigován, nicméně v t…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Ne, je to jen slint zapšklýho starýho dědka, ktere…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Pojďme, mohu-li opět do debaty věcně vstoupit, neh…
- on Zápisky Oldřicha Šímy (No. 1)Až příště začne pláč, proč odborné periodikum jako…
O Vinohradech kdysi královských (II)
Mezi Vinohradskou a Slezskou – s jednou frontou otočenou k Čechovým sadům – je Raisova škola, kam z Vinohradské ulice chodili kluci a ze Slezské my holky. Škola má ještě další vchod do mateřské školy z Šumavské ulice – proti zmíněnému parku. V křídle budovy ze Slezské...
O Vinohradech kdysi královských (I)
První kapitolu tohoto povídání jsem začala psát na začátku roku 2006, kdy náš vinohradský dům v Mánesově č. p. 1408 očekával sté výročí postavení.
