Divadelní noviny > Blogy

Aktuality Petra Feyfara (No. 4)

Asi se téměř všichni ztotožníme s názorem, že nejlepším představením letošního Palm Off Festu bylo Alternative für Deutschland berlínského Maxim Gorki Theater, neboť nejpůsobivěji reflektovalo současnost. Pracovalo ale – a proto především píši tento text – demagogicky. A to tak dokonale, že většina diváků podlehla jeho zavádějící „poetice“.

I Vladimír Hulec ve své recenzi Politické divadlo není sprosté slovo (DN 19/2018) označil Alternativu pro Německo (AfD) za neonacistickou stranu. To je ale omyl. Rád bych si byl býval na toto téma v souvislosti s uvedenou inscenací – popř. i jinými inscenacemi divadla Gorki (Jean d’Arc) či českými (Plukovník Švec v ND) – zadiskutoval. Poněvadž jsem ale neprozřetelně hned na začátku diskuse tmavému členovi hereckého souboru položil otázku, zdali jeho dědeček byl skutečně Němec a nacista (celý soubor se k diskusi ještě nedostavil a mně šlo z praktického hlediska o to, aby „řeč nestála“, a věcně o to, abych se dozvěděl, do jaké míry jsme byli v představení mystifikováni, což už jsem samozřejmě rozvést nemohl, neboť „diskuse“ probíhala formou dotazů a odpovědí), nebyl jsem již „vyvolán“.

Přitom jsem měl k představení dotazů více: především jsem chtěl položit poněkud provokativní dotaz, zdali proslov (před koncem) o pauperizaci středních vrstev napsal Slavoj Žižek, nebo někdo jiný. Samozřejmě mně bylo na základě programu, který jsme dostali, jasné, že jím Žižek být nemohl, protože jmenován nebyl. A jasné bylo i to, že autorem nemohl být nějaký hlupák, čili že jím mohl být jen v programu jmenovaný Marc Jongen, bývalý asistent u Sloterdijka. Ale jak se zúčastnit diskuse, v níž máme klást jen jeden, pokud možno uctivý, dotaz? Skutečnost, že jde o Jongena mně potvrdil dramaturg inscenace v soukromém rozhovoru a označil jej za nebezpečného, neboť velmi inteligentního zástupce AfD. Podíval jsem se tedy na to, co tento nebezpečný „ideolog“ jmenované strany krom citovaného textu, který by mohl pocházet i od nějakého levičáka, či přímo příslušníka Linkspartei (třeba Sary Wagenknechtové), píše. A čtu:

Als Landesvorsitzender der AfD Baden-Württemberg unterstütze ich den Vorstoß des Bundesvorstands voll und ganz, ein neues Parteiausschlussverfahren gegen Wolfgang Gedeon anzustrengen. Unser Landesvorstand hat sich in der vergangenen Woche mit dem Thema befasst und den Bundesvorstand ersucht, ein solches Verfahren, das wir klar befürworten, zu prüfen und ggf. an sich zu ziehen.
Seit Herrn Gedeons damaligen antisemitischen Verlautbarungen sind neue hinzugekommen, auch ist ein neues parteischädigendes Buch von ihm erschienen, was ein neues Verfahren nicht nur gebietet, sondern diesem auch Aussichten auf Erfolg verschafft.
Die AfD ist eine diskussionsfreudige Partei ohne jegliche Sympathie für Political Correctness. Herrn Gedeons Positionen befinden sich jedoch eindeutig außerhalb des Meinungsspektrums und der Werte, zu denen wir uns als demokratische und geschichtsbewusste Partei bekennen. Er soll seine Ansichten frei und ungestraft äußern dürfen – nur soll er dies außerhalb der AfD tun.

Pro ty, co neumějí německy, shrnuji: Předseda AfD v Badensku-Württenbergu (Jongen) podporuje nové – již druhé – řízení proti členovi strany W. Gedeonovi, který měl antisemitské výroky a napsal navíc antisemitské knihy (co mne zaujalo, tento člen strany se bránil proti vyloučení soudně, a tak bylo třeba proti němu soudně postupovat!). Strana AfD, píše Jongen, nemá žádné sympatie pro politickou korektnost, ale názory tohoto člena jsou jednoznačně mimo hodnoty, které tato „demokratická“ strana, vědoma si dějinných skutečností, zastává (poznamenávám, že si jsem vědom toho, že uvědomělejší kolegyně či kolegové budou poukazovat na to, že tato strana chce demokracie pouze využít, aby ji mohla odstranit).

Abych se dále poučil o neonacistickém profilu strany, podíval jsem se na její program (je mimochodem k nalezení i v češtině). A zjistil jsem, že AfD např. žádá, aby německá armáda směla být použita pouze k sebeobraně, tedy v případě napadení Německa (jak je tomu ostatně i v německé ústavě). Ani to mně nikterak nepřipomíná chování nacistů. V té souvislosti stojí zřejmě za připomenutí (a to i v souvislosti s efektním koncem inscenace, ve kterém z útržků vzniká uniforma připomínající onu navrženou Hugo Bossem), že německé armády od konce války zaútočily (tedy byly nasazeny jinak než k sebeobraně) zatím dvakrát – pomineme-li ovšem, že se podílejí na tzv. „mírových misích“. Poprvé v šedesátém osmém roce spolu s ostatními „bratrskými“ armádami východního bloku proti ČSSR (tehdy vládla „socialistická“ SED), po druhé v roce 1999 v rámci NATO proti tzv. zbytkové Jugoslávii (tehdy vládli spolu se stranou zelených sociální demokraté).

Předsedou AfD v Bavorsku je český rodák Petr Bystroň. Navíc v rámci AfD vytvořili vlastní skupinu i židé (JafD). Tu vede lékařka s neněmeckým jménem Vera Kosova původem z Uzbekistánu. Ani jedno nehovoří pro nacistický, proticizenecký charakter této strany. Je ovšem pravda, že AfD odmítá multikulti, požaduje integraci cizinců a pokládá za vedoucí kulturu (Leitkultur) v Německu tu německou. Což na základě historických skutečností budí u řady Němců obavy. Popravdě ale: Jaká jiná by měla být tou hlavní? Není snad samozřejmé, že tady v Česku je to ta česká? A že si Češi vůbec takovou otázku nekladou? A to dokonce ani po vyhnání spoluobčanů mluvících jiným jazykem.

Je také pravda, že se AfD staví – stejně jako země Visegrádu, Rakousko a další – proti „imigračnímu paktu“, odmítá sňatky osob stejného pohlaví atp. Nic z toho nám nemusí být sympatické, ale ještě to z ní nevytváří stranu neonacistickou. Bojuje totiž zjevně za udržování tzv. tradičních hodnot. Je tedy stranou konzervativní. Někdy bývá konzervativismus zaměňován s nacismem. To je ovšem chyba. V tzv. Třetí říši to byly právě konzervativně smýšlející osoby, které nacismus odmítaly. Před několika dny (18. 11. 2018 na 3SAT v NZZ Standpunkte, což je televizní pořad švýcarské NZZ) byla s otázkou po „nacistickém“ charakteru AfD konfrontována Monika Maron*), významná německá spisovatelka a bývalá NDR-disidentka. Poukázala na ostrakizaci lidí, kteří vyjádří nespokojenost se současnou situací, nebo se dokonce hlásí ke své vlasti. Jistěže se podle ní i v této straně vyskytnou neonacisté. To ovšem neznamená, že strana je nacistická. A ještě něco – podle jejích velice diferencovaně formulovaných názorů nechaly levicové strany vystrašené a současným vývojem zubožované občany na holičkách a jejich obavy nevzaly vážně.

*) Mit der deutschen Schriftstellerin und Zeitkritikerin Monika Maron unterhielten sich „NZZ“-Chefredaktor Eric Gujer und die Politikphilosophin Katja Gentinetta über ihren neuen Roman „Munin oder Chaos im Kopf“, das System Merkel sowie die Schwierigkeit der Deutschen, ihr Land als Heimat zu betrachten.

• Autor: Petr Feyfar
• Publikováno: 12. prosince 2018

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Aktuality Petra Feyfara (No. 4)

1. Vladimír Hulec

   

   Pane Feyfare,
   nerad bych se s Vámi – či s kýmkoli – pouštěl do křížku kolem německých politických stran a uskupení. AfD znám pouze z ohlasů v českém tisku, případně z dostupných reakcí svého okolí na jejich politiku, jíž jednou pro mne bylo i toto představení. Nazvat AfD neonacistickou stranou jsem si troufl proto, že rétorika i mnohé postoje této strany a jejích představitelů či členů tak (nejen na mne) působí – viz: „Kritici obviňují jednotlivé členy AfD z propagace neonacistických myšlenek a používání neonacistického jazyka. Místní vůdce Björn Höcke například uspořádal v Drážďanech projev, ve kterém mnozí nalezli nacistické podtexty. Vzestup AfD se v Německu shoduje s poklesem popularity krajně pravicových stran, jako je NPD, na naprosté minimum…“ /Zdroj: https://eurozpravy.cz/zahranicni/evropa/200382-10-veci-ktere-potrebujete-vedet-o-alternative-pro-nemecko/
   Nevím, zda správně, ale obdobnou „Alternativou pro Česko“ je – zdá se mi – Okamurova SPD. Také by se asi nedala nazvat neonacistickou, nicméně mnohé tendence jejích představitelů či členů k neonacismu směřují.
   Dále už se – upozorňuju – zde do křížku pouštět s Vámi ani nikým jiným nemíním, stejně jako to – podle mne správně – nemělo být a nebylo po představení Gorki Theater. Němečtí divadelníci představením deklarovali svůj postoj, který jako divák buď přijmu a budu o něm přemýšlet či si seženu informace, anebo nepřijmu a odejdu. Přesvědčovat se vzájemně o svých postojích a interpretacích nemá valný smysl a nikam by to nespělo. To je třeba jinde.

   13.12.2018 (13.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Petr Feyfar

   

   Pane Hulče,
   děkuji za reakci. Ani já se nemíním pouštět do dlouhých diskusí o AfD. O kvalitě informace na linku https://eurozpravy.cz/zahranicni/evropa/200382-10-veci-ktere-potrebujete-vedet-o-alternative-pro-nemecko/ svědčí skutečnost, že žádné německé noviny „Deutsch Welt“, na které se EuroZprávy tak suverénně odvolávají, neexistují – a také existovat nemohou, poněvadž slovo Welt (svět) je femininum, čili by se musily jmenovat Deutsche Welt (evtl. Die deutsche Welt. Eine deutsche Welt). Ale ještě hůře: ani noviny s tímto názvem (resp. těmito názvy) neexistují! Ovšem je pravda, že článek, který pod linkem nalezneme, shrnuje celkem výstižně názory kritiků AfD. Jsou ovšem i jiné názory. Krátce řečeno: co je dovoleno politikům z jiných stran, není dovoleno těm z AfD. Viz např.: https://bazonline.ch/schweiz/standard/alice-weidel-hat-genug-von-biel/story/26153728#mostPopularComment)

   16.12.2018 (13.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ