Divadelní noviny Aktuální vydání 7/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

7/2020

ročník 28
31. 3.–13. 4. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    27. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 2)

    Zahraniční program (s výjimkou slovenské účasti) podle mě letos převálcovaly domácí tituly, jejichž výběr byl sice možná konzervativnější, zato ale neiritovaly eklektičností scénických prostředků, neunavovaly samoúčelným formalismem a netupily divácký prožitek silovou touhou šokovat za každou cenu.

    Up

    Můj letošní Up patří třem výjimečným hereckým kreacím, které dokazovaly, že herectví je stále alfou a omegou divadelního díla. Martin Huba v roli stárnoucího Mathiase Clausena povýšil trochu retro psychologicko-realistické drama Gerharta Hauptmanna Před západem slunce (Slovenské národné divadlo) na bezezbytku uvěřitelnou tragédii learovských rozměrů. Charismatický projev polské herečky Krystyny Jandy dodal poněkud monotónně inscenovaným Zápiskům z vyhnanství (varšavské Divadlo Polonia) nevídanou sílu výpovědi. A ruská herečka Marija Smolnikova kombinovala psychologické a brechtovské herectví tak virtuózně, že šlo s její Larisou (moskevské Bez věna podle Ostrovského) v jeden okamžik soucítit a vzápětí se jí zase z odstupu vysmát – přesně jak si to režijní koncepce žádala.

    Down

    Do posledního festivalového dne jsem ohledně největšího zklamání neměla jasno – k některým, zejména zahraničním inscenacím jsem sice měla podstatné výhrady, ale zároveň jsem vždy našla něco podnětného, co bylo hodno obdivu či zamyšlení. Ale pak přišel na řadu Mundruczóův naturalistický kamionový opus Je těžké být bohem. Režisér se snažil scénami plnými výměšků a násilí šokovat tak okatě, že mi nedělalo problém se od zobrazeného utrpení dvou prostitutek emocionálně distancovat. Svou roli v tom hrály i plytké dialogy a šablonovité postavy. Ale největší zklamání nastalo v momentě, kdy jsem se rozhodla přistoupit na performerovu pobídku (doufala jsem v brzký konec) a vydala se zachránit poslední z obětí. Ukázalo se totiž, že tvůrci jaksi nevědí, co si se mnou počít – jako by ani oni sami nevěřili, že by inscenace mohla někoho vyprovokovat až k takové aktivitě. Máloco usvědčí tvůrce z vlastní bezradnosti tak přesvědčivě.

    ///

    Více o Mezinárodním festivalu Divadlo Plzeň na i-DN: 

    Divadlo Plzeň


    Komentáře k článku: 27. MF Divadlo Plzeň: Up & Down (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,