25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 3)

Jelikož jsem napsal na i-DN tři festivalové reportáže, asi není třeba příliš zdůvodňovat svou volbu.

Zahraniční dramaturgii festivalu považuju v posledních letech za velmi dobrou, letos možná s ještě šťastněji volenými tituly než v minulých letech. Belgické, rumunské ani maďarské divadlo se u nás moc nevidí. A polské je vždy zajímavé, byť letos mne – a zřejmě nejen mne – titul Vše o mé matce na hony minul.

Za vrcholy letošního festivalu tedy považuju představení Smutek režisérky Anny-Cécile Vandalem a Klid režiséra Radu Afrima. Těsně na paty jim šlapala polodokumentární inscenace Holzwege režisérky Katarzyny Kalwat.

Z českých produkcí, které jsem ale z velké části znal již z premiér, a tudíž mnohé nenavštěvoval, považuju za vyčnívající věž Smolkovo a Adámkovo Bludiště seznamů. Divadlo světových parametrů. A kvituju rozhodnutí dramaturgů pozvat a odvahu režisérky Anny Petrželkové drasticky rozcupovat hru „o mládí a zralosti, o konfliktu ideálů a žité skutečnosti, o vzletu orlích křídel a pohodlné rezignaci“ – Šrámkův Měsíc nad řekou (Slovácké divadlo Uherské Hradiště). Petra Staňková v roli Slávky Hlubinové byla fascinující. Klobouk dolů za nasazení a razanci v odkrývání trapností života a síly smyslnosti.

Down

Vůbec se letos nevydařila prezentace slovenského divadla, což považuju za trestuhodné. Přece jen Československo v sobě stále mám(e).

O programové (ne)vazbě In a Off píšu každoročně, tak to jen připomínám – ten vztah nefunguje. Přesněji žádný není. Bohužel.

///

Ostatní odpovědi ankety Up and Down 24. Mezinárodního festivalu Divadlo Plzeň 2017:

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 1)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 2)

…

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 4)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 5)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 6)

25. MF DIVADLO: Up & Down (No. 7)