Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Bondy, Žižek, Pussy Riot a ti druzí

Zbyněk Fišer alias Egon Bondy. Muž janusovské tváře, nepřehlédnutelná postava českého undergroundu druhé půlky XX. století, filosof, básník, opozičník a ideolog, pro něhož reálný komunismus byl málo komunistický. (Nikdo o mně neví, že jsem marxist levý.) Podobně rozporná, jako byla jeho osobnost, je i Bondyho literární dílo: drahokamy i hlušina, živá poezie i mrtvé fráze. Povídka Šaman je jednou z mála Bondyho prozaických prací, kterou lze stejně jako román Invalidní sourozenci označit za orwellovskou antiutopii.

Šaman

Robert Jašków (Šaman) a Kristýna Frejová (Gestapačka) v inscenaci Šaman FOTO ALENA HRBKOVÁ

Kdesi na severu, v neurčité době (v době kamenné?), možná ve finské tundře, nebo snad na Sibiři?, „pečuje“ jistý šaman (napůl kněz a napůl místní totalitní vládce) o své ovečky, lovce sobů, ale především dbá o to, aby byl splněn plán lovu. Šaman je ovšem příliš nezvladatelná osoba, aby mohl plnit absurdní příkazy „anonymních kafkovských figur nahoře“ stoprocentně a skončí špatně – není nesnadné rozpoznat, že v Šamanově osudu je obsažena i projekce autorovy celoživotní stylizace věčného outsidera a provokatéra. Bondyho novelka je velmi suverénně a dramaticky napsána – pro jeviště je vlastně jako dělaná.

Její divadelní kvality rozpoznala Viktorie Čermáková, jež Bondyho Šamana zdramatizovala a zrežírovala ve Švandově divadle v Praze. Je to drastická, „hodně tělesná“ inscenace plná krve, špíny a fyzického násilí. Scénicky magické divadelní situace jsou kombinovány s rockovým koncertem, pro nějž Petr Kofroň složil jakýsi hard rock – zjevně jde o aluzi na Plastic People of the Universe, kteří zhudebnili pár Bondyho básní. Kontrast tvrdé, až nesnesitelně hlučné rockové hudby, násobící Šamanovo blouznění, s přízemní, primitivní realitou „tam dole“ je jevištně velmi působivý. Účinnost inscenace posilují i dramatické vpády elegantně oblečené nadřízené Gestapačky (spíš to asi měla být Estébačka – Bondyho text je očividná paralela totalitního „sovětského“ socialismu) do otrhaného světa lovců sobu. I scénograficky a „kostýmně“ (Jana Preková) je pokus Viktorky Čermákové o Bondyho konstruován důmyslně.

Osou inscenace jsou dva špičkové herecké výkony – Roberta Jaškówa jako Šamana a Kristýny Frejové v úloze už zmíněné Gestapačky. Jaškówův Šaman je směsí cynika, buřiče, sluhy i násilníka, v jehož duši, na jejím dně, přese všecko zůstaly stopy lidskosti. A Gestapačka Kristýny Frejové? Typická totalitní funkcionářka, skoro Marie Kabrhelová, arogantní, sebejistá, sentimentální, před vyšší mocí ale ustrašená žena, se sexuálním komplexem, který je v inscenaci znázorňován velice brutálně. Výraznou rolí je tu i Muška, mučednice lásky a touhy, v podání Terezy Nádvorníkové až jímavě dojemná.

Viktorka Čermáková se však nespokojila jen s původním Bondym. A jeho předlohu doplnila o postavu samotného autora (Jiří Pěkný), který od psacího stolu, jakoby z vědoucího nadhledu, ať už souhlasně, ať už ironicky, komentuje děj. Proč ne, je to možné a inscenaci to vtiskuje další „metafyzický“ rozměr. Mnohem problematičtější jsou ty dvě televizní obrazovky, na nichž je na přeskáčku promítán dialog levicového „filosofa“, spíš ale antikapitalistického propagandisty, proslulého Slavoje Žižeka a členky skupiny Pussy Riot Naděždy Tolokonnikové (v dabingu Jana Kačera a Týny Průchové). Bůhví, co tím režisérka naznačuje. Že je tenhle její Šaman alegorií poměrů v současném Rusku? Anebo je to jen dobový ornament? V každém případě je to laciná aktualizace – a po celý život neoficiální a „anticelebritní“ Egon Bondy se, ať už v nebi nebo v pekle, musí těmto sekvencím velmi nahlas zachechtat.

Ostatně celý ten humbuk s Pussy Riot! Není sporu o tom, že za provokaci v pravoslavném chrámu měly Pussy Riot vyfasovat pořádkovou pokutu a nikoliv dva roky vězení. Stejně tak v ryzost konání Naděždy Tolokonnikové uvěřit nelze. Po předčasném propuštění z kriminálu účinkovala s Madonou na komerčním koncertu v New Yorku a posléze se stala ikonou – modelkou světoznámé oděvní firmy. Když se jedná o peníze, jdou holt punk, protikapitalistická rétorika i lidská práva stranou.

Švandovo divadlo Praha – Egon Bondy: Šaman. Dramatizace a režie Viktorie Čermáková, hudba Petr Kofroň, scéna a kostýmy Jana Preková. Premiéra 15. února 2014.

  • Autor: Jan Kolář
  • Publikováno: 19. března 2014

Komentáře k článku: Bondy, Žižek, Pussy Riot a ti druzí

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,